Smrtihlav

Zhmotněné noční můry Alexe Proyase, kde v neproniknutelné tmě zůstává naděje v podobě krásné Jennifer. Ze Smrtihlava ční uvěřitelné a přitom dokonale typicky rozdělené charaktery charismatického hlavního hrdiny nebo Sutherlandova výtečně zahraného doktora. A ve chvíli, kdy se všechno začne brát až příliš vážně, dorazí zástup mimozemšťanů, kteří film rázně usadí zpátky do pozice příběhově lacinějšího sci-fi. Komu to ale vadí, když dokáže být tak bezelstně neodolatelné. (25.01.2006)

hodně zvláštní film... od začátku jsme vrženi do zmatečného děje a mně trvalo až nehezky dlouho, než jsem se začal chytat... bohužel (naštěstí?) to bylo nedlouho před koncem. nemůžu si pomoct, dýchalo to na mě nijak extra hutnou atmosférou půlnočního béčka, na mysli příliš mnoho otázek a málo odpovědí... 50% (23.12.2008)

Je to tak stylové, cool, retro, nápaditý scifi námět, skvělý výkon podává charismatický Rufus Sewell, v menší roli Kiefer Sutherland, překrásná Jennnifer Conelly jako osudová žena hlavního hrdiny. Tento film je vynikající mix několika žánrů se silně temnou až téměř paranoidní atmosférou, napětí je všudypřítomné. Kamera je vynikající, zajímavé kulisy, montáže záběrů. Samozřejmě, že obsahová stránka nijak nezaostává za tou audiovizuální, námět je více, než výzvou pro váš mozek. Tohle musíte vidět. (22.01.2011)

Tak já nevim, Sutherland jako kulhající herr Flick obklopen bandou skinheadských buzíků v gestapáckým vohozu"odjinud" , kteří se neskonale diví, že vymírají, nemaje nikde žádný, byť plešatý protějšek, kde by mohli eventuálně smočit brk a rozšířit tak své řady. Pravda, jeden harant se ve filmu objevil, ale byl to pěkně kousavej hajzlík, škoda ho nebyla. Temnoty a deprese si člověk ve snímku užije, kam až tohle vyprojektovaný laboratorní město sahá., to je fakt a od druhé půlky filmu to má i celkem svižný tempo, jen si myslím, že nebyl dostatečně využit potenciál myšlenky, na druhou stranu tleskám holohlavým frajerům, že dokázali vždy zvládnout bez nějakých větších následků usnutí celého města v jednu chvíli. Já sebou plesknout jen tak za chůze na chodníku, tak se probudím pěkně nasranej, jiný situace raději neřešim :) Pár dobrých nápadů, které byly, dle mého soudu, použity později ve filmech jako je Matrix, Inception a dalo by se pokračovat, jsou zase bonusem, pro který si ale film po druhé nepustím. Navíc koukám, že text distributora je natolik obsáhlý, že vlastně vyblil vše, takže nemá cenu se jakkoliv rozepisovat. Pro mě šedivý průměr. (15.03.2012)

Možno najlepší film 90-tych rokov, geniálny spojením umenia, mainstreamu a braku do kompaktného, fascinujúceho a hypnotického celku. Do prebohato zdobenej metafory. Je ťažké niečo také si vôbec predstaviť. A ak už to vídíme, je ťažké uveriť videnému. Chandlerovská detektívka. Nemecký expresionizmus. Konštruktivistická avantgarda. Absurdné divadlo. Melancholicko-existenciálne obrazy Edwarda Hoppera. Román "Dissipatio H.G." (=Humani Generis) od Guida Morselliho. Tiene v raji od Remarqua. Lo Squartatore di New York od Fulciho. Ľubovoľný film s Veronicou Lake. Niektoré scény majú šancu vstúpiť do filmovej histórie - roztrhanie billboardu s prázdnotou v "zákulisí" ako symbol klamlivosti očividného či dvojminútová sekvencia so sugestívnou premenou robotníckeho tehlového činžiaku na bombastický mramorový veľkoburžoázny palác (s manželmi, ktorí sa pred polnocou bavia o nočných smenách a po polnoci o vyhodení zamestnanca - "To si urobil dobre, drahý"). Žánrovo najnezaraditeľnejší film vôbec. Formálna a obsahová syntéza (takmer) všetkého, čím žila alebo v čo verila či dúfala civilizácia 20.storočia. Čaru tohto temného kryštálu naplneného oslepujúcim svetlom však bude prístupnejší divák, ktorý by radšej do ruky vzal krásny telefón ročník 1949 než najnovší model mobilu. Zabudnite na kolosálny hypercool breakthrough menom Matrix - tam je len niečo, v Dark City je všetko (to, čo bolo, čo je, a - áno, aj to, čo bude). (19.10.2004)