Matrix Resurrections

Z "reálný svět je iluze?" do "Matrix je iluze?" a možná zase zpátky, přičemž zásadním zůstává umění iluzím vládnout. Třeba i iluzím diváka, kterej se napřed tetelí radostí/nebetyčně se nasírá při úvodní dekonstrukci Matrix trilogie, aby se pak vracel/nevracel ke starým dobrým známým. Tenhle film je podvraťák, kterej kouše svý praotce do zadku a zároveň nepopírá, že má jejich geny; funguje jako glosa, satira, variace a zároveň dává v kontextu univerza smysl + plynule na něj navazuje, přestože to kdekdo nevydejchá. Není to win-win, ale je to dobrý! Bavil jsem se - možná i proto, že mě stará trilogie zase tolik nebrala a řadím se k sortě lidí, kteří opakovaně koukaj jen na jedničku. Edit. Vyprchalo rychle, škoda. (26.12.2021)

Než se k novému Matrixu víc rozepíšu v recenzi, odložím si tady alespoň pár prvotních poznámek, protože mi to nedá spát. Resurrections předně nejsou bůhvíjak hezký film, dokonce je s ohledem na akci, některé efekty a obecně styl vyloženě nevzhledný, ošklivý, odpuzující. Připomíná zombie sešitou z tlejících kusů původní trilogie, série okázalých rekonstrukcí týchž scén a za únosnou hranici hypertrofovaných atrakcí typických pro předchozí filmy (bullet time). Při sledování jsem si říkal, že zatímco matrixovská trilogie působila přelomově jak esteticky, tak myšlenkově, tak čtyřka naplňuje více méně jen to druhé a jinak vyhlíží jako odfláknutý sajrajt. JENŽE. S ohledem na nezvykle otevřenou reflexi studiových praktik v úvodu filmu nakonec nemůžu jinak než tuhle rozrušující estetiku digitálního humusu chápát jako součást autentického vzdoru, který film představuje vůči dominantní hollywoodské praxi sequelů a sériově provázaných franšíz. Zatímco například marvelovky taky dávají najevo svoji ukotvenost v rozsáhlejších univerzech a sebereflexivně vtipkují na svoji vlastní adresu, ve finále nikdy nerezignují na opojnou spektakulárnost. Resurrections jsou v tomto ohledu důsledně a dost ojediněle podvratné, protože jednak znemožňují klasickou identifikaci s hrdiny a zároveň kladou odpor i na rovině atrakcí. Je to podle mého dané i tím, že posun od trilogie k čtvrtému dílu je zároveň posunem od postmodernismu k metamodernismu. Což mimo jiné znamená nejen hypersebereflexivitu nebo odklon od ironické distance k větší míře upřímnosti a sentimentu, ale taky odlišný akcent na recyklaci a pastiš. Ta v metamoderním umění není spjatá jen s přebíráním a přetvářením existujících motivů, ale také s jejich materialitou a úsporností. Recyklace tak v tomto duchu souvisí s ekologickou recyklací různých materiálů, vyhýbá se plýtvání a naopak míří k šetrnosti. Pokud tedy Matrix působí jako oživlá mrtvola, která dost bezprecedentně kombinuje záběry přímo vzaté z předchozích filmů a znovu navštěvuje tytéž kulisy a scenérie, jde právě o recyklaci v tomto metamoderním smyslu. Jde o manifest NERŮSTU, který vzdoruje expanzi a nekonečné výrobě dalších a dalších pokračování - ne tím, že jejich výrobu úplně odmítá, ale protože staví do popředí jejich recyklovanost. Čtvrtý Matrix tak představuje jakousi subverzivní odvrácenou tvář nových Abramsových Star Wars, které fanouškům znovu vypravují totéž a dodávají povědomé fetiše, ovšem dělají tak stylem, který plně podléhá korporátní logice Disneyho. Matrix Ressurections je oproti tomu otevřený fakáč současnému studiovému systému, který ale zároveň svůj svět nesmírně zajímavě přetváří a posouvá jej k novým filosofickým rámcům. A pro mě naprosto překvapivě má z poslední doby nejvíc společného s dalším metamoderním filmem Annette nebo podzimní sezónou brněnského HaDivadla. Ale o tom podrobněji až jindy. (23.12.2021)

Najlepšie na štvorke je, že som si v rámci pamäťového refreshu skoro po dvoch dekádach pozrel pôvodnú trilógiu. A je neuveriteľné o koľko levelov je to lepšie, ako tento skysnutý metaguláš. Ani Reloaded a Revolutions som na prvý krát príbehovo úplne nedával, ale malo tak úchvatný vizuál, že som sa na repete úplne tešil jak malé decko. Toto možno aj je dobre vymyslené, ale je to tak mizerne natočené, zahrané, nacastované, že v konečnom dôsledku mi to je úplne u prdele. Nekonečný a únavný zážitok, už to nechcem nikdy vidieť. Catrix. 20% (12.01.2022)

I hate this cashgrab movie! První blockbuster roku, kde jsem fyzicky vyloženě trpěl film dosledovat. Matrix trilogie byla revoluční, ale nejsem až tak zarytý fanda jako ostatní, takže od nového Matrixu jsem čekal alespoň zábavnou akční podívanou a dostal jsem šíleně ukecanou romantickou sračku s levnými efekty, nudnými herci, nezajímavými dialogy, komplikovaným dějem, kde jsem se vyloženě ztrácel, utahaným tempem a sakra bolestivě nudnou a nezáživnou PG-13 Akci- to byl šok. Tady bylo špatně snad úplně vše a nebyla zde ani jedna scéna, která by se mi aspoň trochu líbila, což u takové značky je velký špatný. Jupiter Matrix Fail. Vyloženě urážlivý film. Příběh 2/5, Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 0/5, Zábavnost 2/5 Hudba 3/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 1/5, Emoce 0/5, Herci 3/5. 3/10. (28.12.2021)

Zábavné a překvapivě současné koronavirové pokračování. U čtvrtého Matrixu bude hodně záležet na tom jak moc vážně diváci brali původní trilogii protože sestra Wachowská si z ní dělá nepokrytě legraci a nepřestane (asi) až do konce. Trefování se do lidských oveček, které si chtějí užívat života a ať jim mocenské struktury dají pokoj, i do okolností vzniku samotného pokračování, i přiznání, že šlo jen a pouze o peníze. A o lásku, o lásku taky. Triky i akce jsou spíše průměrné a mlácení hromady lidí i docela nepřehledné. Všechny ty revoluční věci, kterými jednička vynikala jsou tu tak nějak obyčejné, samozřejmé, nebo si z nich dělají legraci. Druhá polovina snímku je dost překotná a chtělo by to dost věcí dovysvětlit. Chyběla mi výraznější pointa, ale tuhle sebereflexivní až cynickou tečku jsem si docela užil. (02.01.2022)