My Fair Lady

Opravdu zžíravá kritika společnosti, ostatně jak to Shaw uměl nejlépe. Tentokrát, ale převedena na filmové plátno. Film se nesnaží distancovat od divadelní předlohy, spíš ji naopak ctí a skoro kopíruje, což mu rozhodně neubírá na kráse. Klasika to bezpochyby je, ale tentokrát mě jaksi minula. Možná to bylo tím nejednoznačným koncem nebo příliš přemrštěnou délkou. Opravdu nevím, ale bohužel jsem z toho nebyl tolik ,,odvařený,, jako například pro mě nejlepšího hollywoodského muzikálu, Zpívání v dešti. Jinak co se týče obsazení neměl bych sebemenších výtek. A Audrey je opět rozkošná. Ano, bavil jsem se, ale ... čert to vem, prostě mě to moc neoslovilo. (15.10.2006)

Klasické muzikály nejsou můj šálek kávy a očekával jsem, že i tento snímek přetrpím se zaťatými zuby ale překvapivě jsem se velice pobavil a i takřka tříhodinová délka mi nijak neublížila. Z muzikálových čísel mě zaujalo jen pár vybraných kousků ale pěkný příběh, krásné kostými, slušná výprava a hlavně kouzelná Audrey mě zabavili dostatečně. Takže za 4. (18.04.2010)

Při posuzování díla jde o vždycky o projevení vlastního názoru. Tato pravda, prostá ve svém vyjádření a nepůvodní ve své podstatě, se ovšem neobejde bez některých korigujících maličkostí. Patří mezi mě znalosti základních reálií, přehled o možnostech, které nabízela doba, atd., atd. ,atd. Odpustil bych si toto extempore, kdybych nečetl některé ohlasy na klasiku žánru, kterou MY Fair Lady nepochybně je. Tvořivost tohoto hudebního díla oceníme o to víc, známe-li jeho divadelní předlohu, Shawův PYGMALION. V hollywoodském lesku proti všemu očekávání nejenže nezanikla hořká sociální nota tohoto irského fabiánského socialisty, ale naopak - byť osvobozena od své hořkosti - se rozzářila do duhových melodií dnes klasických melodií nesčetných hudebnch čísel. Roztomilá starosvětskost, do které tak lehce vplula i mladší z obou Hepburnových, poněkud posouvá výchozí polohu LADY do shovívavější optiky středních vrstev, ovšem v americkém úsměvném posunu. Ďábelskost, se kterou je potrestán příživnický Doolittle, je přímo démonická: úpět pod tíhou přiměřené renty je trest horší všech vězení - právě v onom duchaplném úsměvu, v jehož znamení se celý muzikál odehrává. V českém prostředí se obě díla dočkala cenných ohlasů: mimo starší film FALEŠNÁ KOČIČKA s Věrou Ferbasovou a Oldřichem Novým, který je ovlivněn ještě PYGMALIONEM, je to nedoceněný moravský muzikál Stanislava Moši MY FAIR LADY (ze Zelňáku). V obou případech šlo a jde o inscenace přijímané s mimořádným diváckým a návštěvnickým ohlasem. Co více říci o díle, jehož nadčasovost oslovuje neustále další a další generace nadšených obdivovatelů? (10.02.2008)

Milujem tento film hlavne kvôli Audrey a nádhernej hudbe(za najlepšie považujem Wouldn´t It Be Loverly, Without You a On the Street Where You Live). Rex Harrison mi nikdy neprišiel veľmi sympatický, preto si moje sympatie získal skôr Freddy(btw vie mi niekto vysvetliť prečo bol aj Jeremy Brett predabovaný, keď mal v skutočnosti nádherný hlas?!). Anyway, Audrey bola famózna, dokonalá Eliza a myslím si, že sa do role hodila viac ako Julie Adrews, ktorá ju hrala v divadle(ikeď hlas mala rozhodne lepší). Bohužial to akosi niektorí ľudia v tej dobe nepochopili a aj napriek tomu, že muzikál získal 8 Oscarov, jej sa neušla ani nominácia. Čas ale jej výkon preveril, a dnes jej aj vďaka tejto úlohe jednou z nezabudnuteľných hviezd filmového plátna. (21.12.2007)

Excelentná Audrey Hepburn a jej oslňujúci herecký koncert, k tomu neskutočne sarkastický Rex Harrison a ich herecké duo osladené iróniou a miernym patetizmom. Úchvatné piesne, brilantná réžia. Umelecký skvost, jeden z vrcholných muzikálov, ktorý pohladí srdce, vyčarí úsmev, dojme k slzám a najmä pri konci si budete želať, aby sa dĺžka filmu predĺžila o ďalších 100 minút :) Filmový zážitok, na ktorý sa tak rýchlo nezabúda. (11.04.2008)