Reklama

Reklama

Na konci světa

  • USA End of the Spear
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Strhující dobrodružný velkofilm o střetu dvou civilizací.
Ekvádorský prales roku 1943. Skupinka misionářů z organizace SIL International se vydává za domorodým kmenem žijícím v deštném pralese v povodí Amazonky. Jejich putování však končí tragédií. Misionáři, kteří přišli indiány zachránit a vysvobodit jejich duše, jsou za svoji obětavou práci zabiti. Rok 1965 – rodiny zabitých přicházejí do osady a několik měsíců žijí společně s domorodci.
Silně emotivní příběh podle skutečných událostí, nádherná příroda, úchvatné letecké záběry, skvělá hudba a autentický příběh o střetu dvou kultur. Je člověk schopen spřátelit se s těmi, kdo zabili jeho rodinné příslušníky a známé? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (39)

Una111 

všechny recenze uživatele

Hluboce smekám před všemi misionáři a jejich manželkami! Kdo z nás by byl schopen sebrat svou rodinu, své děti a vydat se evangelizovat Indiány do rovníkového pralesa? - Film byl natočen podle skutečnosti, resp. podle románu Branami slávy, který krátce po těchto událostech v r. 1956 napsala manželka jednoho ze zavražděných misionářů Elisabeth Elliotová. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

"Konec oštěpu"; buďto má oštěp konce dva nebo - a nebo lépe - má začátek (špici), prostředek (místo, kde ho drží ruka při vymrštění) a konec, který trčí ze zraněného či zabitého tvora. Nejdůležitější je asi prostředek, který prostřednictvím ruky spojuje srdce vrhače a srdce oběti. Toho si správně všimnul i Faye****: „Můj otec ztratil život na konci oštěpu ... a bylo to na konci oštěpu, který spojil mě a Mincayaniho“. Ať už konec oštěpu považujeme za cokoli, jeví se příběh smíšené společnosti divochů a misionářů nadmíru bizarní (zvláště touha žen zabitých misonářů žít s vrahy svých manželů - a to nehledě na lokální podivnosti: náčelník indiánů si přece nemůže splést krev s olejem, i když ho nezná). Misionářská práce je nakonec úspěšná, z divochů se stávají křesťané. Nezávislá pralesní komunita mizí... Pro mě zajímavým aspektem filmu byla indiánská mluva. Ne, že bych jí chtěl rozumnět, ale intenzita promluvy mi připomínala cikánský způsob. (Nedávno jsem cestoval v kupé s cikánskou a jejími (?) čtyřimi malými dětmi. Přestože jsem zpočátku nechtěl, nakonec jsem musel kupé opustit, protože její neustálý křik byl nesnesitelný.) Nebyla dříve intenzita hlasu (podobně jako cikánka intonovali v kmeni muži i ženy) znakem postavení v kmeni či skupině? Můžeme tak soudit ze způsobu mluvy tohoto ekvádorského kmene? ()

Reklama

Faye 

všechny recenze uživatele

Nádherná příroda, úchvatné letecké záběry, krásná hudba a autentický příběh o střetu dvou kultur. Skupinka misionářů (přiznávám, že smysl jejich mise mi zůstal až do konce filmu utajen) jejichž první setkání s domorodým kmenem, žijícím v deštném pralese v povodí Amazonky, končí tragédií..A tady začíná už jiný příběh .... „Můj otec ztratil život na konci oštěpu ... a bylo to na konci oštěpu, který spojil mě a Mincayaniho“ ()

Matematicka 

všechny recenze uživatele

Tento film je v mnohém jiný... Na první pohled je znát jistá "neprofesionalita", či snad "pohrdání filmovými konvencemi" a také velká dávka naivity, která provází celý film. Některé záběry džungle (obzvláště ty letecké) ve spojení s hudbou mohou působit až kýčovitě. Film, vyprávěný "vševědoucím vypravěčem", který už jaksi všechno dopředu ví, navíc nepůsobí příliš dramaticky, spíše jako dokument. Přes to všechno může film zanechat v divácích otázky, což považuji za klíčové. Jak je to možné? Oběť i ochota odpustit nadšených misionářů působí značně naivně, ale paradoxně (?) přináší své plody... To stojí za zamyšlení a díky tvůrcům tohoto filmu za něj. Zajímavé komentáře: Beastmaster4, KrestanFilms, Psema, Nick Tow. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Film je natočený podle skutečné události. CITÁT - Někteří lidé říkají, že žijeme ve světě neslučitelných rozdílů............ Film je vlastně rozdělen do dvou příběhů. Jeden příběh vystihuje život chlapce z kmene Waodany se jménem Mincayani a začíná v roce 1943. Druhá linie příběhu začíná v roce 1956 a poznáváme v ní život chlapce se jménem Steve. Hlavní události filmu se však odehrávají v dobách Steveova otce a matky. CITÁT - Velká dřevěná včela......... Trochu mě zaujalo, že skupina, která letí, aby se setkala poprvé z kmenem Waodany má ve své blízkosti ženu - utečeňkyni - právě z tohoto kmene a mohla by naši skupinu naučit jejich řeči, opovrhne tato skupina touto skutečností a pak to prostě dopadne, tak jak to dopadlo. Tady mě to rozum trochu nebral. Vůbec se těm divochům nedivím za jejich reakci. CITÁT - Bua bija enumbua........ Také zde postrádám některé zásadní návaznosti, ale přesvědčte se sami, film má i své klady. Pěkné záběry přírody, povedená hudba a i podstatná část příběhu je svým způsobem velice dojemná. Polovina výtěžku tohoto filmu půjde na charitu, aby pomohla domorodcům, jako jsou Waodané [ zdroj : závěrečné titulky ]. Kamera - Robert A. Driskell jr. Scénář - Bart Gavigan, Jim Hanon a Bill Ewing. Hudba - Ronald Owen. Mincayni - Louie Leonardo. Steve - Chad Allen. CITÁT - Jiní lidé zase říkají, že pravý mír, trvalý mír, nemůže nastat, protože jsme ještě nenašli způsob jak změnit lidské srdce........ ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • Na rottentomatoes získal snímek 20% kladných a 29% záporných reakcí. Celkem 5,2/10. (Terva)
  • V roce 2007 získal soundtrack tohoto filmu cenu Dove (křesťanský hudební průmysl Gospel) za nejelpší instumentální album roku. (Terva)
  • Film získal na filmovém festivalu Heartland (Indianapolis/Indiana/USA) Kříšťálové srdce za "Nejlepší celovečerní film roku". (Terva)

Reklama

Reklama