Volání vlků

Veľmi príjemná záležitosť s veľkým posolstvom, na ktorú ale treba byť duševne naladený. Krásne súznenie človeka s prírodou, aspoň symbolický jeho návrat tam, kam patrí.... Človek, ktorý je tesne spätý s prírodou nemá čas a ani chuť na rôzne intrigy a zlo proti druhému, čo je žiaľ pre moderného človeka tak príslovečné a šíriace sa našou civilizáciou ako mor. Jednoduchý život, no zato krásny a nesmierne bohatý. Jediné čo by som vytkol je to, že tu bola pomerne častá náhodilosť (napr. hneď prvý deň chlapík stretne inuitu, ktorý ho zachráni) a pár ťažko uveriteľných scénok. Inak veľká spokojnosť. 80/100 (13.12.2016)

"Nikdy nekřič vlk!" (s voláním vlků nemá tento film nic společného) je anglický idiom, který označuje člověka, který si stěžuje na problémy, které v podstatě neexistují, a když se doopravdy vyskytnou, pak už na ně nikdo nereaguje (viz jedna ze známých Ezopových bajek). Film natočený podle Farleyho Mowata začíná sice jako nepodařená groteska, ale stává se stále závažnějším. V poslední době jsem neviděl film, který by byl tak podnětný a vzbuzoval tolik úvah (a to pomíjím nádherné záběry setkávání s vlky a Inuity). Myslím, že tu není víc prostoru, než na jednu: Veškerá tradovaná data (pohádky, pověsti, sny, ale již také filmy) poukazují na to, že kdysi došlo k dlouhému a lítému boji o první místo v potravinovém řetězci mezi dvěma zvířaty (člověkem a vlkem - vlk je dosud jedničkou na souši všude tam, kde se člověk dostatečně neprosadil, tj. nevybil ho - poslední vlk na Vysočině byl zastřelen v roce 1830). - Další úvahou, kterou také jen naznačím, je inuitská představa o vzniku člověka, soba a vlka: sob člověku pro obživu a vlk pro zachování zdravé populace sobů. Nebyla by potřeba nějaké vlčí smečky pro ozdravení lidského rodu, v němž "starý a nemocný" má nevyšší privilegia. A naopak by se nemělo ani zapomínat na "vlčí motiv" u sv. Františka... Tuto recenzi bych pravděpodobně nepsal, kdyby se mi dnes v noci nezdálo, že zkřížené dveře (dají se již obtížně zavírat) u pokoje je třeba zabarikádovat, aby se dovnitř nedostali vlci... (08.04.2014)

Film samotný rozhodne nebol spravený zle. Príjemný a pomaly odvíjajúci, zasadený do severskej panenskej prírody. Smith sa k postave hodil, hlavne v tých vtipných častiach. Kde ale moje očarovanie skončilo?....V poslednej tretine filmu, kde sa dej začal odkláňať od knihy, ktorej sa dovtedy pomerne slušne držal. Už to nebolo a sledovaní, života vlkov a o pátraní, čo sa deje so stádami sobov. Tým, sa vlastne celý zámer príbehu nedotiahol do konca. Nedozviete sa viac o výchove mláďať a osudoch danej rodiny. Miesto toho dostanete scenáristami vymyslený príbeh o zlom mladom eskimákovi, uplne zmenený charakter pilota a náznaku tragédie na konci. Des. Miesto zmyselného príbehu dostanete blivajz. Zbytočne znehodnotená kniha a v poslednej časti pokazený film. A za to moje podhodnotené hviezdičkovanie, pretože nebyť knihy filmu by som dal určite min hviezdu, možno i dve navyše. Škoda. Odporúčam radšej predlohu, knihu Nehaňte vlka. (13.10.2013)

Never Cry Wolf bojuje zejména s falešným nenávistným mýtem o zlém "karkulkovském" vlkovi, který se v lidech během staletí usadil, a ačkoliv nevnucuje žádné pevné stanovisko, ponechává mnoho podnětů k zamyšlení. Scénáristická gradace je úchvatná, od rozpačitého začátku s přistáním v zasněžených končinách putuje přes dokumentaristicky laděnou pasáž s pozorováním vlčí rodiny až k uhrančivě nasnímané scéně se stádem karibu. Následuje už jen přímočarý, avšak realisticky tvrdý závěr, který v dokonale načasovaném momentě odhalí propastné rozdíly mezi vysněnými ideály a krutou realitou. Mladému vědci nezbývá, než se bezmocně poprat s faktem, že i v dobrém úmyslu vyslaná sonda může znamenat předvoj smrti, a že technologický pokrok lidské civilizace ruku v ruce s bezohledností automaticky deklasuje bezelstnou divočinu do role obětního beránka. Nic moc objevného, "pouze" natočeno fascinujícím způsobem s několika nezapomenutelnými scénami, nádhernou hudbou i kamerou a úžasnou severoamerickou přírodou. Never Cry Wolf je zkrátka hezky přirozený film, s nádherně sladěnou formou a obsahem, který si i přes svou krásu zachovává střízlivost a dává s přehledem přes ústa všem filmům o divočině z (nejen) poslední doby. Pro vlkofily povinnost a pravděpodobně láska na první pohled. (23.08.2009)

Knížka Nedělejte poplach od Farley Mowata kanadského biologa (130 str. A5) je moji milovanou knížkou, i když je vázaná, listy z ní vypadávají. Příběh vědce pověřeného kanadskou vládou k prozkoumání problému "šelna - vlk a kořist - sob", dva roky sledoval život vlčí rodinky , odhalil předsudky o vlcích, a zvláště pak skutečnost, že nikoli vlci ničí stáda sobů, ale chamtiví lidé, kteří se neštítí z pouhé ziskuchtivosti postřílet z letadla celé stádo. Knížka -jinak plná humoru a láskyplného vztahu k přírodě-končí trochu zatrpklou úvahou, že nejhorší šelmou je člověk. Film mě trochu zklamal, proto doporučuji půjčit si knihu ! Váš nervoznideda. Čím víc poznávám lidi, tím víc miluji psy. (13.05.2010)