Grand Prix

Nikdy mě automobilové závody nezajímaly, nebavilo mě takové soutěže sledovat, proto jsem očekávala, že pokud ty tři hodiny u tohoto filmu celé zvládnu, budu si moci tak akorát pogratulovat za úspěšnou výdrž a pustím si příště raději něco lepšího. Nakonec jsem se ale díky zručné režii a dobře vybraným hercům nechala strhnout, prožívala trať spolu se závodníky a sledovala jejich očima ubíhající metry. Bavily mě i pohledy do zákulisí rychlého sportu, charaktery předních závodníků a jejich partnerek. V reálu se sice ze mě fanoušek formulí nestal, ale na Frankenheimerův film se ještě klidně někdy podívám znovu. (06.08.2023)

Nie som fanúšikom športových drám, ale keď si náhodou nejakú pozriem veľakrát ma očarí a táto nebola výnimkou aj keď som k nej pristupoval trocha s nevôľou. A to kvôli tematike, lebo boli časy keď som sledoval skoro každú veľkú cenu, ale to je už nenávratne minulosťou a práve takéto filmy o rivalite naozaj nevyhľadávam. Preto som ešte nevidel ani rivalov, ale po tomto filme si ho budem chcieť niekedy pozrieť. Práve, že tento i keď má aj tu športovú rivalitu, nejde len tou linkou, ale zaoberá sa aj inými postavami, ktoré sú úzko späté s jazdcami či intímne alebo profesionálne sa nejako podieľajú na ich úspechoch. Fascinovalo ma hlavne to ako sa bravúrne vedela  kamera v jednom momente rozdeliť do viacerých obrazcov, aby sám divák nielen počul, ale aj videl, že načo jazdci myslia pri ich ich úžasných výkonoch. Na pretekoch to boli neskutočne dramatické a bravúrne zvládnuté momenty, ako keby som tam bol a videl to na živo a to nedokáže veľa filmov, takto realisticky na mna zapôsobiť. Herecky to bola ukážková záležitosť všetkých zúčastnených a bolo jedno či to bola hlavná alebo vedľajšia postava, všetci dali do svojich rolí maximum. A i keď tu vládla povrchnosť, pohŕdanie nad životom a aj silná ctižiadostivosť, tak mna osobne najviac zaujal šéf Ferrari, ktorého tvrdohlavo zahral ukážkový Adolfo Celi a vždy, keď tam bol, tak som si užíval jeho prítomnosť. A aj keď to bola vedľajšia postava, vo filme mala aj tak čo povedať. Je to dynamické, pôsobivé a chvíľami aj kruté, ale každý zanietený športový výkon máva v sebe i nejaké rizika, ktoré v grand prix môžu byť aj tragické a práve tu vidieť, že každí z jazdcov si je toho vedomí. Ku koncu filmu som bol presvedčený, že dám silne 4*, ale finále ma celkom emočne rozbilo a tak musim konštatovať, že si 5* tento film rozhodne zaslúži, po všetkých stránkach. Je to 21 film z diskusie V.R.K a zas je to u mna Willy Kufaltova rana do čierneho a to naozaj, na začiatku som z toho nemal dobrý pocit, ale moje obavy boli celkom zbytočné. (12.08.2023)

Výpravná pohádka pro fanoušky Formule 1. 1)  Nechápu, proč jsou motoristické závody tak populární. Davy lidí se sejdou, aby se koukly, jak kolem nich za burácejícího zvuku motorů doprovázeného zvířeným prachem a smradem spáleného benzínu prosviští jinak než k závodům nepoužitelné samohyby. Několik vteřin trvající okamžik štěstí je pryč a diváci vzrušeně odcházejí, aby na stejném místě nebo někde jinde za nějakou dobu byli znovu svědky této úžasné podívané. Snad bych pochopil ty, kteří mají volný vstup všude po areálu, navštěvují boxy závodních týmů, diskutují s piloty (proč se neříká řidiči?) a lidmi okolo a jsou tak účastni na všem, co se děje. Takových jsou ovšem desítky, možná stovky. Co ty tisíce a milióny ostatních fanoušků? U televize, pravda, leccos vidí, co na "živo" nemohou, ale pořád jen sledují zrychlené šneky plazící se po dráze._____ 2)  Bylo mi vysvětleno, že obliba motorsportu vyplývá z toho, že skoro každý je řidič a tudíž "do toho vidí". Taky jsem řidič, ale "do toho" vidět nechci. Auto je pro mě technický prostředek k přemisťování. Nikdy jsem netoužil poměřovat svůj vůz s vozy jiných, jezdit rychleji, úsporněji či zdolávat obtížný terén. Fandění ve stádu mi nevoní, pokud by ono stádo netvořili pěkní přítulní kluci._____ 3)  Z uvedeného lze vyvodit, že patřím k té menšině mužské populace, které podobné akce jako je Formule 1 prostě nic neříkají. Proto mě ani tento film neoslovuje. Neocením camea mnoha slavných závodníků, důvěrný pohled do zákulisí závodů. Nesrovnávám, jaké byly závody tehdy a jaké jsou dnes v technickém vybavení, v bezpečnosti pilotů i přihlížejících ani v ničem jiném. Je mi to všechno prostě fuk._____ 4)  Ale i film z mně cizího prostředí mohu ocenit. Technická stránka snímku zcela převyšuje cokoli jiného. Kamera, zvuk i střih jsou skutečně vynikající a velmi rád bych se s podobnou kvalitou setkával i u jiných filmů._____ 5)  Velmi slabý scénář a obsazení mně nezajímavými herci mě však neuspokojilo. Zamlouval se mi můj oblíbený 44letý Adolfo Celi (šéf stáje Ferrari Maneta) či pěkný přitažlivý 23letý Antonio Sabato (závodník Nino) ve svém filmovém debutu. Ovšem kvůli dvěma vedlejším postavám svůj názor nezměním._____ 7)  Výstižný koment: nascendi***. Koment Šakala***** přesně definuje typického diváka a obdivovatele podobných filmů. (04.08.2023)

Co se týče závodnických prvků, tak tam není filmu co vytknout. Každý záběr z dráhy je parádní, obzvlášť ty z pohledu jezdce, které v mnohém připomínají ty, které můžeme vidět při současných přenosech závodů F1. Problém nastane, když se dostaneme z dráhy. Pochyby jezdců o smyslu závodění jsou ještě v pohodě, k tomu se v životě dostane každý závodník. Ale jakmile se začnou řešit vztahy, tak se musí snad každý nudit. Ne, že by byly tyto situace nereálné, to vůbec, ale film zde ztrácí své závodní tempo, což je silně proti srsti. I tak ale dávám za 4. Navíc, lepší závodnický film ještě nikdo nenatočil, což o něčem svědčí. (10.08.2011)

Mě tyhle filmy o Formuli 1 a podobných "závodnických" tématech nikdy nezajímaly, viděl jsem snad jen dva a jeden z nich je údajně ten nejlepší z nich (Rivalové), jenže ten mi přišel dost průměrný a bavila mě z něj jen posledních 20 minut. Taky to je tím, že od Rona Howarda jsem nic nadprůměrného neviděl (kromě Zámotku, ale tam mě bavil námět, jinak je to zase ve všem průměrné), každopádně tyhle filmy jdou mimo mě. A u Grand Prix jsem si to potvrdil znova, byť jen částečně, protože než jsem se do toho dostal, trvalo to cca hodinu. Pak už mě to ale začalo bavit, s každou další minutou víc a víc a poslední hodina pro mě byla dokonce i napínavá. Taky jsem pak víc ocenil propracovaný scénář (SPOILER jen jsem nepochopil, proč se to ke smrti těch dvou lidí, co omylem vběhli na trať, už nevrací KONEC SPOILERU), solidně napsané postavy a skvělou filmařskou stránku (až teda na zvuk v jedné scéně... chápu, že motory formulí všechno přeřvou a jsou hlasitější než dialogy, tam mi to smysl dává, ale proč je hudba stejně tak hlasitá v baru a dialogy skoro není slyšet, to mi hlava nebere - a těch scén, kde stejný záběr vidíme klidně i šestnáctkrát naráz, je tam taky zbytečně moc) a vzhledem k tomu mi ani ta tříhodinová stopáž nakonec nepřijde přehnaná. Je to dostatečně svižné, ne sice tolik jako samotná Grand Prix, ale ta by mi osobně přišla příliš rychlá, takže zde zvolené tempo je pro mě ideální. Možná by mě to při druhém zhlédnutí začalo bavit dřív, ale to teď neposoudím. Důležité ale je, že bych neměl problém to vidět znova a i to je důvod (vlastně jeden z důvodů) proč tomu tu čtvrtou hvězdu dám. Hlavní je ale ten, že si mě postavy dokázaly získat a v závěrečné jízdě jsem se nemohl dočkat toho, jak to s každým dopadne. A poslední záběr se mi líbí hodně. Jen jsem čekal, že ten závěr bude kritičtější, protože vzhledem k novinářům a diváckou posedlostí haváriemi to je, ale k samotné Grand Prix ne, i když se při ní umírá. On by tím pak sice Frankenheimer trochu zabil co celou dobu budoval (když se to soustředí hlavně na postavy a na Grand Prix tolik ne, což mi jenom vyhovovalo), ale ten určitý nezájem o lidský život v tom by si zasloužil větší zdůraznění. Každopádně ta práce s postavami je opravdu dobrá a Howard se na tohle měl podívat, než začal připravovat Rivaly, kde si s nějakou propracovaností nelámal hlavu. 4* (11.08.2023)