Černá noc

Tenhle film se asi nedá hodnotit jinak než maximálně subjektivně. Také mě přepadá podezření, že jakákoliv snaha o vysvětlení všech aspektů snímku by autora jenom upřímně pobavila (protože vysvětlit to jde, vysvětlit jde všechno). Nicméně, vizuálně, hudebně i řekněme emočně úchvatný film. Nuda to pro mě ani moc nebyla...zvlášť ke konci, když se hromadily úlety, tak jsem jen nevěřícně zíral. (25.03.2006)

Příjemné překvapení. Opravdové umění s řadou možných vysvětlení a nabízející divákovi možnost pořádně zapřemýšlet o smyslu filmu. Perfektní obraz a kamera, skvělá atmosféra, na začátku dokonalá hudba (která bohužel už poté mám pocit nezazněla), v průběhu a na konci se rovněž objeví u nás známá lidová píseň Dobrů noc má milá. Také se usmějete u pár úletů. Stále vás ale napadá myšlenka, zda vůbec autor smysl filmu zná a jestli si z vás nedělá jenom srandu, ale tak to u surrealismu netřeba....myslím, že kdybych film viděl dnes, bude se mi líbit rozhodně mnohem víc, asi mě zastihl ještě "nepřipraveného". (25.03.2006)

V jednom kotlíku se povaří Greenaway, Cronenberg a Lynch, přisype se trochu Freuda a vše servíruje za noci, kdy úplněk se schová do černých mraků. Bizarní, surreálné, symbolistní, neobarokní, dekadentní, báječné. Švábi, střevlíci, motýli (atlasové), tesaříci, roháči, strašilky, kudlanky, kobylky...kuklení, zrození, smrt, preparace. Fetišismus, pedofilie, masky, obsese. Ovšem napsat poetický je dosti odvážné. Pokud tedy shledáváme poetiku v dívčím těle s utrhanými končetinami či v mrtvole potažené pavučinou a plnou červů, pak je to vpořádku. Téměř beze slov můžeme sledovat prapodivné vize hlavního hrdiny mísící se se skutečností tak, že hranice obojího postupně splývá. Čarokrásná kamera nám ukáže fantastický svět hmyzu i noční můry, které vytrvale Oscara pronásledují. Nejděsivější záběr? Umírající střevlík nabodnutý na špendlík...není divu, že v titulkách nestojí: během natáčení se žádnému příslušníkovi hmyzu nic nestalo. Je to psycho a já děkuji panu psy.cho za titulky. (08.09.2013)

Hranice mezi realitou a snem neexistuje, vlastně ani sama realita v pravém slova smyslu neexistuje. Atmosféra je zde snad ještě více "kafkovská", než v Kafkových dílech samotných - což platí i o naprosto dokonalém představiteli hlavní role. Hudební podklad skvěle dokresluje onu "divnou" náladu a rozhodně ani na chvíli nenudí (jediným momentem chvilkového uvolnění a alespoň částečného navrácení zpět do reality je přítomnost české písně "Dobrů noc, má milá", přednesené ženským sborem). Krásné obrazy a hlavně úžasná atmosféra - člověk to musí vidět na vlastní oči, aby pochopil, nechal se unést... mohl přemáhat/poddat se nutkání projít se ztemnělými uličkami Malé Strany, a posléze vnímat veškeré okolí jako něco podřadného, příliš normálního, povrchního, fádního.......... Silný zážitek. (27.03.2006)

"Dobrú noc dobre spi, ať ti to zahraje Gillespie." Nebo jeho dcera Jeanie Bryson, ta by se tu hodila asi nejvíc. A co? Samozřejmě "What A Little Moonlight Can Do". Postmortální verze Kafkovy "Proměny" (nebo něčeho jiného, ale rozhodně kavkovského). Hlavní město (Brusel nebo Praha, to je jedno), muzejní pracovník (stejně jako bankovní úředník nebo obchodní cestující - i když těch bylo ve filmech už hodně). Škoda, že Kafka začal nejslavnější úvodní větu světové literatury ("Als Gregor Samsa eines Morgens aus unruhigen Träumen erwachte, fand er sich in seinem Bett zu einem ungeheueren Ungeziefer verwandelt.") hmyzem (broukem), mohli jsme prožít dokonalou proměnu. Ta se nám nabízí až tady. Ale koho v čeho? Sama v sebe, v nic jiného se člověk proměnit nemůže. Snad jen ve filmu (a v literatuře). (12.09.2018)