Cesta na Guantánamo

Pokud mohu soudit, tak toto byl nejlepší dokument, který jsem letos (2006) ve Varech viděla. Nápad spojit dokument s hranou formou se velmi povedl a mě jako diváka emocionálně vtáhl do příběhu čtyř muslimů nespravedlivě obviněných z terorismu. Nemám ráda Bushe a za věty podobného typu (citace z jeho projevu) "Nesdílejí hodnoty jako my." bych mu fakt nakopala p****. Jaké hodnoty sdílí pan B.? Aktuálně byl velmi trefný Putin před summitem G8, když Bush kritizoval demokracii v Rusku, načež mu na to Putin opáčil, že o takovou demokracii jako v Iráku, on nestojí... (20.07.2006)

Příběh několika anglických mladíků pakistánského původu, kteří se v opravdu špatnou dobu vydají na výlet do Afghanistánu. Krátký výlet se změní na několikaletý (místy docela hustý) pobyt ve věznici Guantanamo na Kubě. Tomu se říká být v blbou dobu na blbém místě. Nebo možná ne, sice sdílejí jiné hodnoty, ale je tam o ně většinou (!!!!!!) postaráno podle ženevských konvencí, mají tam zdarma plně vybavenou lékařskou péči (jak nám ukázal Michael Moore v Sicko) a pouští jim tam mé oblíbence Cradle of Filth..... (13.04.2009)

Další ze syrových dokumentů (např. Redacted), napůl hraných s některými reálnými záběry a příběhem Američani versus obyvatelé středního východu. Samozřejmě nic není tak černobílé, a třebaže je to těžké, není možné se na to dívat jen z pohledu nevinných chlapců a těch zlých vojáků z Ameriky. Ti kluci např. neměli co jezdit do Afgánistánu. Líbil se mi konec, jejich dospělý pohled na věc, na to, jak je tato zkušenost zocelila, žádné výčitky proti Američanům, nic. Ti možná přišly později, což dokument už neukazuje. ¨To čim si přošli muselo být neuvěřitelně drsné, byli zajati jako dvacetiletí chlapci a domů se vraceli jako muži. Jediná výtka...mučení black metalem si nedovedu představit, Cradle of filth jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel :)) (12.04.2008)

Příběh čtyř muslimských kluků z Tiptonu nedaleko Birminghamu je vyloženě příšerný. Navíc autor zvolil polodokumentární styl, ve kterém střídá výpovědi skutečných aktérů s hranými rekonstrukcemi jejich „výletu“. Je to silný příběh, jaký by se snad ani neměl stávat. Chování (nejen) amerických věznitelů si totiž nijak nezadá s praktikami připomínajícími výslechy StB v 50. letech. A je jasné, že takovéhle chování by se nemělo tolerovat, ani kdyby to, z čeho hrdiny podezřívali, byla pravda. (16.07.2006)

Hraný dokument, pevně věřím, že víc „hraný“, protože to co ukazuje je otřesné. Vzpomínková výpověď britských muslimů, jejichž cesta na svatbu v Pákistánu skončila na kubánské základně Camp Delta Guantanamo. Jejich výlet začal koncem září 2001 v době, kdy americká a britská vojska začínala bombardovat Afganistan. V městečku Kunduz, se jim při náletu ztratil kamarád. Krátce nato byla trojice zajata vojáky Talibanu (asi), byli nacpáni do uzavřeného kontejneru, ve kterém bylo světlo a vzduch jen díky prostřílenému plechu. Střelba ze samopalů měla zklidnit křičící a vyděšené lidi. Kdo přežil mezi mrtvolami cestu v plechové „rakvi“, skončil ve vězení. Naše trojice měla „štěstí“ jako britští občané se z vězení dostali „pod ochranu“ amerických vojáků ...... a byli s pytlem na hlavě přemístěni na Guantanamo, kde si teprve mohli užívat tu pravou pohostinnost. Vše samozřejmě, jak oficiálně potvrdili nejvyšší představitelé americké vlády, v souladu s Ženevskými konvencemi. A dál už se raději nebudu vyjadřovat, přesvědčte se sami. (15.06.2006)