Obsahy(1)
Televízny film podľa námetu rovnomenného románu Ladislava Mňačka čerpá z obdobia 2.svetovej vojny a SNP. Príbeh filmu je komponovaný do dvoch časovo sa prelínajúcich línií. V obrazoch prítomnosti, ktoré rámcujú celé rozprávanie, sa mladý partizán Voloďa-hrdina s autobiografickými črtami- uzdravuje z ťažkého zranenia. V horúčkovitých reminiscenciách a pri rozhovoroch so sestričkou Eliškou rekapituluje rušné udalosti svojho pôsobenia v partizánskej skupine v obci Ploština, ktorú partizáni pod tlakom udalostí opustili a nechali napospas nemeckému komandu. Voloďu prenasledujú vidiny horiacej Ploštiny, výčitky svedomia a zodpovednosti za tragédiu. V horúčkovitých reminiscenciách opäť prežíva stretnutia partizánskeho oddielu s nemeckým komandom. Vracajú sa mu i spomienky na záhadné židovské dievča Martu, partizánsku spojku, s ktorou Pavol prežil vášnivý ľúbostný vzťah. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (14)
Dvě hodiny kondenzované deprese. Vtipálek by namítl, že partizánská skupina ani nácky nepotřebovala, stačila se vymýtit i sama. Vynikající výkon Ivana Mistríka, výborný netradičně obsazené Květy Fialové, dobré výkony všech herců. Režisér měl v době natáčení 24 let, film zvládl, i když pár nelogičností by se našlo. Bez rozdílu žánrů za 4,5. ()
Tato verze je věrnější předloze, scénář napsal sám Ladislav Mňačko. Vše podstatné z děje je v ní zachováno, i tak je ale kniha podstatně bohatší. Pro člověka, který o událostech na Ploštině nic moc neví, mi přijde srozumitelnější než (každopádně mnohem umělečtěji a pečlivě zpracovaný) film Kadára a Klose. Každopádně silný příběh, na který bychom neměli zapomínat. ()
Největším kladem filmu je bezpochyby jeho téma a realistické zobrazení skutečnosti. Naopak režie je velmi nevýrazná a tempo až zbytečně zdlouhavé (stereotypní řazení mnoha minutových scén). Nejhorší ale bylo, že jsem celý film sledoval v domnění, že se jedná o snímek dua Kadár-Klos! Nebyly to sice úplně ztracené 2 hodiny, ale víc jak 3* dát nemůžu, ta léta se totiž na kvalitě filmu podepsala. 6/10 ()
Na televizní počin úctyhodné. I když znám film Kadára a Klose z roku 1963, tak mě televizní zpracování překvapilo. Mile. Místy je sice nepatrně znát studiovost, ale o to více jsou rozpracovány charaktery postav. V úvodu především vztah hlavního hrdiny Volodi k ženám - Martě a Elišce. Květa Fialová zahrála Martu výborně. Televizní zpracování se víc drží Mňačkovy předlohy, místy hrdinové odříkávají celé dialogy tak, jak jsou v knížce. Podobně jako ve filmu Smrt si říká Engelchen jedna z nejsilnějších scén je konfrontace Volodi a německého důstojníka. A ten pohled, kdy oba vzpomenou na Drážďany, ten je jednoznačný: zbytečnost války. V obou filmech si roli partyzána zahrál Vlado Müller. ()
Asi jen málokdo viděl tento tv film před majstrštykem pánu Kadára a Klose, jenž byl ještě podpořen našim geniálním, hudebním dramaturgem. Při sledování tohoto Engelchena se proto člověk malému srovnání nevyhne. Každopádně každý z těchto filmů má svůj originální nádech, zde je krapet více psychológie...detailní pohled do Voloďovy (Ivan Mistrík vynikající) mysli nebo partyzánské soudy. A Květa v roli Marty? Vážně hustá...Vlado Müller je zřejmě jediný, kdo si zahrál v obou filmech, pochopitelně taky výborný. Pro znalce tohoto drsného příběhu, který si dnešní člověk jen těžko dokáže představit, určitě doporučuji. ()
Galerie (1)
Photo © Slovenská televízia
Zajímavosti (3)
- Vôbec prvý televízny film natočený na Slovensku. (Raccoon.city)
- Květě Fialové, která ztvárnila Martu, propůjčila hlas Viera Strnisková. (Teres)
Reklama