Amityville 2: Posedlost

Dvojka není klasickým prequelem prvního dílu. Je to spíše alternativní prequel, neboť události osudné noci se odehrávají s podstatnými rozdíly oproti tomu, jak nám byly prezentovány v předchozím filmu. Rodina má o jednoho člena méně. Okolnosti vzniku domu byly pozměněny. Způsob, jakým posedlý mladík vyvraždí svou rodinu, se také lišil od toho, který jsme viděli v úvodu jedničky (tam byly oběti postříleny ve spánku). Ale tím nejpodstatnějším rozdílem je, že posedlý mladík vůbec není zarostlý, nemá vousy! A to prvnímu dílu odporuje zásadně (podoba George Lutze s vrahem). Chápu, že tento prequel vychází z knižní předlohy, která má jiné kořeny než ta k prvnímu dílu. Chápu, že produkce měla navíc problémy s právy. Jenže já jsem hnidopich a puntičkář a mně prostě tyto rozpory vadily! U podobného filmu bych takové boty ve scénáři normálně neřešil, jenže tady mi to kazilo dojem z filmu. Je to dvojka, takže je zde všeho víc. Více mrtvých, více krve, více projevů zla v domě. Zlo v tomto díle na nic nečeká a útočí pěkně zostra už od prvních chvil. Žádné postupné budování atmosféry, které bylo v prvním dílu tak dobré. Tady se jede rovnou zhurta. Občas až moc. A to atmosféře dost ubírá, ačkoliv napínavé momenty se zde najdou. Herecké obsazení je docela iritující, včetně Burta Younga. Koho jednička nebavila, čekal od ní víc a přišlo mu, že se zlo v domě projevovalo málo, tak bude dvojkou nadšený. Ale mně se styl druhého dílu moc nezamlouval. Slabé 3 hvězdičky. (04.02.2009)

Italskému expertovi na policejní honičky USA debut na poli hororu poměrně vyšel. Sedí mi zde povedená kamera s ponurou hudbou Lalo Schifrina i um maskérů. Samotné mystery si v některých ohledech předchází samotnou jedničku. Během natáčení došlo k selhání vysoce výbušných chemikálíí, které explodovaly a závěrečná scéna kdy hoří boční stěna domu je skutečná. Natáčení probíhalo ve stejném domě jako v původním Horor v Amityville (1979). Dům ve filmu doopravdy není skutečný, jeho replika se nachází v New Yersey. Rodina Montelli v tomto filmu byla fiktivní ovšem vólně založena na skutečném životě rodiny Defea. Adresa Amityville domu ve filmu je 112 Ocean Avenue, Amityville. Ve stejném roce 1982 byl propuštěn scenárista Tommy Lee Wallace, který v té době psal a režíroval neslavně proslulý Halloween III: Hon na čarodějnice. Oba filmy byly pokračováním Amityville. (13.08.2013)

Ohohó. Oproti jedničce mnohem, mnohem větší a lepší jízda. To co mi vadilo na jedničce je tady napraveno. Atmosféra houstne hned od začátku - polodespotický otec, který pro ránu nejde daleko, věřící matka, která se chystá otce opustit, vzdorný syn a pubertální dcera, mezi kterými to silně eroticky jiskří, dva mladší nevinní sourozenci a dům se svým démonem, který to hodlá všechno vyřešit. A to všechno podané v dost syrové podobě. Ještě si pamatuju, jak mě při prvním sledování děsily nájezdy kamerou po domě, proměna posedlého Sonnyho a jeho výprava po domě s puškou vruce a šokovala incestní scéna mezi ním a jeho sestrou. Nejlepší scénou celého filmu je pro mě zakrytí krucifixu ubrusem, to nemá chybu. Přemýšlím, jestli není chybou to, že film v podstatě vygraduje už v první hodině masakrem Montelliových, ale i pozvolnější závěr dost ve stylu Vymítače ďábla je dobrej. Tenhle film jeden z mála, který dokazuje, že pokračování může předčit první díl série (i přesto, nebo možná právě proto, že se tento odehrává před dějem prvního dílu). (06.01.2009)

Výborný horor. Návrat k temným počátkům prokletého domu je možná i tím nejlepším, co v této sérii vzniklo. Nejen, že prohlubuje myšlenku posednutí mladého chlapce amityvillským ďáblem, ale dotýká se i jiných témat (incestní poměr nejstarších sourozenců, knězova sexuální orientace?). Vraždy jdou většinou mimo kameru, ale síla filmu je úplně jinde. Napětí z něj totiž cáká na všechny strany, což neumocňuje pouze zlovolná hudba, ale i skvělá kamera. Některé její zběsilé nájezdy a všeobecná práce s prostorem jsou prostě mňamózní. Zkrátka atmosférická masáž, která navíc příjemně graduje v působivém, závěrečném infernu. (15.11.2012)

Amityville 2 je uz v rukach ineho rezisera - pokial jednicku reziroval Stuart Rosenberg, dvojku uz tocil Damiano Damiani /serial Chobotnice/. A ono kupodivu dvojka sa kludne vyrovna jednicke - vidno, ze Damiani sa vyhral s reziou a dal si pekne zalezat na rezii. Sice mi tu chyba Rod Steiger ako v Amityville 1, ale to az tak nevadi, lebo bu bu bu barak vzbudzuje sam o sebe hrozu a duchovia a nadprirodzene temne sily tiez ...... pozerane hned po jednicke poobede pri plnom zijucom rusnom meste a susedia boli v zahradkach - co budem hovorit, bal som sa rovnako ako u jednicky. Na nocnu projekciu sam v dome by som sa neopovazil, a to ani v roku 2014. 88 % (18.11.2014)