Gui si

V Gui si toho najdete opravdu hodně, horor, sci-fi, akci, romantiku, drama i melodrama, všechny tyhle žánry víří a přeskakují jeden do druhého. Kupodivu však výsledkem není nekoukatelný mišmaš, ale vcelku zajímavý film o polapeném duchovi malého klučiny, antigravitaci, lásce, nenávisti a dalších nesmyslech. Tvůrci mohli být kapku soudnější, vzhledem ke svému rozpočtu, v trikových scénách, na kterých je nedostatek financí docela vidět a možná bych ubral i melodramatických vložek, které mi tu vůbec nesedly a jinak dynamickému ději nuceně snižovaly tempo. Kvituji až na pár výstřelků civilní herecké výkony a zejména poslední říznou dvacetiminutovku s dlouhovlasou nemrtvou nádherou. Tři. Viděno během Challenge tour 2015. 30 dní se světovou kinematografií (03.04.2015)

U tohoto filmu krásně sedí žánrové zařazení Drama / Horor / Mysteriózní / Sci-Fi. A přesto to bude pro odkojence béčkových hororů guláš, ve kterém plavou ředkvičky, piškoty a možná i banán, takže jim moc nezachutná. Akce, detektivka, drama, sci-fi, romantika, napětí...všeho je tady dost. A dá rozum, že taková nevyhraněnnost ještě šmrncnutá tou klasicky asijskou melodramatickou linií způsobí, že ty hororové prvky sice nevyznívají tak samoúčelně jako u většiny filmů západní produkce, ale na druhou stranu není Silk tak děsivý, jak by být mohl. A to je škoda, protože nepochybuji o tom, že by to Chao-Bin Su zvládl....kdyby to tak zamýšlel. (19.03.2017)

Není moc asijských horrorů, o kterých bych řekl, že jsou téměř dokonalé. O Guisi to můžu s klidným svědomím prohlásit. Dovedu si však představit, že se nebude líbit každému, přece jen není tak přímočarý a nenáročný jako thajský Shutter. Pokud se člověku strefí přesně do vkusu, jako se strefil mně, ve filmu najde jen pouhé minimum chyb (či rušivých elementů). Výraznější chybu dle mého názoru nemá, pokud se tedy nedá počítat v duchařině za chybu to, že upřednostňuje myšlenku před výsledným šokovým efektem. Někdo možná nepřejde fakt, že film čas od času přepne ze strašidelných scén plných napětí do čínské romantiky (ne, tak hrozné jak to zní, to zdaleka není), nebo nezkousne ambicióznost projektu. Pro mě osobně je to nejlepší horrorový počin za rok 2006. (21.03.2007)

Tchj-wan ukázal, že to není jen Japonsko, případně Thajsko a Jižní Korea, kdo se snaží o horory, ale i tahle malá země dovede natočit něco, co stojí za to. A není to jen originalita, která je tak silná, ale je to i skutečnost, že stále je zachována hororová podstata a snímek má momenty, kdy vás dovede zamrazit, kdy máte pocit, že vyskočíte z kůže. A taky má parádní cool moment, jako třeba střelba na ducha. Tohle se mi líbilo. (20.07.2017)

Už jste si mysleli, že duchařský žánr jen omílá to samé a nemůže ničím překvapit? Že natočit dnes napínavou duchařinu s neotřelou zápletkou, několika originálními nápady a vyloženě infarktovými okamžiky, výbornou řemeslnou stránkou i hereckými výkony, je dost nepravděpodobné? Ale houby. Tady totiž máte kousek, který tato kritéria splňuje. Guisi bych nepovažoval za nový milník, ale jen za živou vodu, již chronicky stagnující horrorový subžánr potřeboval vlít do žil. Není náhodou, že Guisi není čistý horror, ale podařenou multižánrovou směskou, v niž jen hraje duchařský horror prim. Dokonce i milovník nefalšovaných asijských melodramat si tu může v pár scénách přijít na své (lví podíl na tom má excelentní hudba). Už dlouho jsem neměl při sledování duchařiny takovou husí kůži. Naštvaný duch není v Guisi pro srandu králíkům. Věřte mi. A již dlouho jsem nebyl z duchařiny natolik nadšený, že jsem měl velkou chuť okamžitě si střihnout repete a sondoval na yesasii :-) Napodruhé byl zážitek z filmu ještě silnější a během parádního konce jsem se prostě neudržel... Guisi bych vytkl jen krapet trikově nepodařenou bouračku, jinak naprostá spokojenost. (09.02.2007)