Královský omyl

Máme velmi bohaté dějiny a historie našeho národa a jednotlivců byla mnohdy pohnutá. Královský omyl nám rozkrývá alespoň střípek z našich dějin. Je to škoda, že tak málo, byť Oldřich Daněk se hodně snažil. V roce 1967 snímek Františka Vláčila Markéta Lazarová a následně v roce 1968 Královský omyl dávali velké naděje do budoucna. A pak to skončilo a jen občas se v TV pod dohledem "soudruha cenzora" objevil nějaký ten průměrný historický snímek s Martinem Růžkem či Milošem Kopeckým nebo Jaromírem Hanzlíkem. Pak ještě následoval spíše humorně naladěný film (nezakládající se na historických faktech) Noc na Karlštejně a tím to snad skončilo. Myslím, že náš národ si zaslouží více takových děl, vážení páni dnešní scénáristé a režiséři. Nebo jste z hlediska historie tohoto státu tak negramotní, že nastudovat historická fakta a napsat scénář by vás příliš moc zatížilo? Není třeba stále dokola produkovat jen stupidity typu Babovřesky. (11.02.2014)

Veskrze poučné - a stále aktuální pojednání ... o pravdě a o lži - a o způsobech, kterých užívají. A taky o převelice ostražitém, ale zároveň trochu bezradném čekání ... na vítězství jedné z nich. Neb chování vězně, jehož život je v sázce, je nadmíru matoucí, když nemíní přiznat zradu, jíž se nedopustil ... nedbajíce vlastního ani jakéhosi prezentovaného "vyššího" zájmu. Mezitím napětí stoupá, neb sémě nedůvěry padlo na úrodnou půdu, hbitě vyklíčilo - a proměnilo se v košatý strom, jehož mohutná koruna lehce zastínila chátrající, kdysi hrdé sídlo v zajetí pevných hradeb, které se vzepřely zubu času možná právě proto, aby mohly propůjčit svůj striktně ohraničený prostor k odhalení charakterů všech zúčastněných. (20.07.2022)

Já neholduji historickým dramatům a k stoprocentní věrohodnosti událostí starších než cca 200 let jsem poněkud skeptický. Také ačkoliv nejsem úplný analfabet, jsem dalek rozlišovat raně a pozdně gotický hrad. Proto jsem nebyl pobouřen ani reáliemi či kostýmy, ale ani kontextem "skutečných" událostí. Viděl jsem komorní konverzační drama s perfektními hereckými výkony barvitě vykreslujícími psychologii jednotlivých postav. Takové filmy bývají nadčasové a o tomto to platí. (11.09.2017)

V stredoveku aj slnko vedelo, že na jeho tretej planéte prebieha pochmúrne obdobie a treba tak na ňu svietiť menej. Občas vykuklo, aby ľudia netrpeli nedostatkom vitamínu D, ale len tak nenápadne, aby ho náhodou nebolo vidno. Klišé filmov zo stredoveku sú pevne dané. Mix Vláčilovskej poetiky, bergmanovskej psychológie a našeho historického filmového feelingu. Jednoducho kráľ má vždy pravdu a pokiaľ máte pochyby, tak potom kráľovná určite. Film je najviac zaujímavý tým, že je založený na skutočnej udalosti. Podľa komentárov veľmi volne. (05.02.2014)

Zaujímavý námet rozohrávajúci divadielko pánov, v ktorom sa figúrky majú chovať tak, ako si to ten najvyšší želá. Čo ak ale jedna dôležitá figúrka odmietne hrať túto hru? Ustanú intrigy? Námet prekonáva samotné spracovanie. Napr. zasadenie do hradu išlo vyriešiť lepšie, ako iba použiť prvú zrúcaninu, o ktorú tvorcovia zakopli. Kamera je tiež trochu neohrabaná. Veľmi sa mi ale páčil výkon Martina Růžka, ktorý ztvárnil purkrabího (pre mňa nové slovo, ktoré znamená hradného grófa či správcu hradu). Prekonáva všetkých naokolo. Na historickú drámu konečne dobre napísané dialógy. (15.09.2017)