V údolí Elah

Puvodne me tenhle film dost nudil, porad jsem cekala na nejakou tu akci, ktera by me vytrhla z Haggisova stereotypu. Ovsem konec me poradne prekvapil. Konecne vyplula pravda na povrch, ale hlavne - bylo polozeno tak moc otazek, na ktere je tezke odpovedet... Nuti to k filozofovani, ale zase ze by to bylo neco, co bych chtela videt podruhe...mozna jako knizka by to melo vetsi efekt. (15.01.2009)

Po ohromném úspěchu oscarové (a přeceněné) „osudové mozaiky“ Crash, kdy by mnozí čekali další efektní drama s hvězdným obsazením, přichází Paul Haggis s komorním psychologickým snímkem o zvláštním stavu, v němž uvízla americká společnost, paralyzovaná příliš dlouho trvající válkou v Iráku. Pátrání vysloužilého vietnamského veterána, vojáka tělem i duší, po zmizelém synovi, nese rovněž rysy detektivky. Očekávání napínavého thrilleru se vám však může krutě vymstít – režisér sice respektuje pravidla krimi filmů (objevování nových důkazů, výslechy svědků, odhalení pachatele), ale své pozvolné vyprávění staví hlavně na dialozích. Na můj vkus na dialozích příliš precizně vybroušených, následně naštěstí „zlidštěných“ přirozeným herectvím některého z charismatických herců. Těm samozřejmě vévodí Tommy Lee Jones, dobrej americkej táta, který si myslí, že rozumí současnému světu, ale postupné odkrývání pravdy ho přinutí přijmout jinou, drsnější realitu, než na jakou byl zvyklý. Zajímavá spirálovitá struktura filmu nás nutí všímat si detailů, neboť každá postava má ve scénáři své pevné místo a svým dílem přispívá k vykreslení titulního údolí Elah, stavu mysli, kdy váháme, kdo je Davidem a kdo Goliášem. Po pomalejším rozjezdu mě film zcela pohltil a různými tu šikovně (tajemný balíčk), tu méně šikovně (postupné posílání videí, zbytečná akční scéna) zakomponovanými „šponovacími“ prostředky držel v napětí. Otázky typu „proč detektivka Sandersová s takovým zápalem pomáhá chlápkovi, který jí nejspíš není moc sympatický?“, brzy odvane čas, zážitek z posledního, nejvíce skeptického záběru přetrvá. Nad očekávání výjimečný snímek. 80% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Radiq, BoXBe (07.04.2008)

Typický Haggis. Formálně strohý, syrový a dějově velmi minimalistický. Poměrně citlivé téma o dozvucích války na středním východě je podáno poměrně zajímavě, nicméně jistým klišé se vyhnout lze jen velmi těžko. Vše je postaveno v podstatě jen výhradně na hereckých výkonech hlavních představitelů, přičemž utahaný Lee Jones působí v drtivé většině scén skvěle, Theron se rovněz neztratí. Není zde takový emocionální dopad jakým Haggis ohromil v jeho předešlých filmech (ať už z pozice scénáristy, či režiséra), ale zajímavý film to je a za vidění určitě stojí. Bavit se nebudete, ale rozhodně vám to dá docela zajímavý pohled na válečný konflikt, který se udál nez zase tak dávno. (19.10.2008)

A ja mam zase od jinych pocit, ze tenhle film jen tak nezapadne. A taky mam pocit, ze pres upornou snahu "netlacit na pilu" Haggis v jiste veci reze a reze. Je to patrne v kazdem zaberu i dialogu. Bez ironie tedy snaha "nastavit zrcadlo" divaka bud navnadi nebo znechuti. Ja si vybral to prvni, mozna pro to jake skvele herce si reziser na svou stranu v teto pro me velmi potesujici vypovedi ziskal. (29.03.2008)

Stejně jako se na válku v Iráku bude nahlížet jinak za 20 let, tak i tento Haggisův film přišel moc brzy a bude chvíli trvat, než bude doceněn. Společenská kritika o to naléhavější, že na nikoho nesvaluje vinu, nikoho zbytečně neglorifikuje, jen předvádí, že se to "strašně posralo". A tak to zřejmě cítí většina americké střední třídy. Dokonce ani závěr s vlajkou mi nepřišel trapný, byť jsem ho podvědomě očekával. Silné volání o pomoc, které zřejmě zůstane nevyslyšeno... (06.11.2009)