V údolí Elah

Scénář: Paul Haggis .. Zvláštní detektivní reflexe války v Iráku. Paul Haggis dobře pointuje, jak dílčí části, tak celý příběh, ale jistým klišé se prostě nevyhne. Alespoň to není tak nepravděpodobně vykonstruované jako v Crash. Celý film se drží v přízemní, šedivé, civilní atmosféře, bez výrazných výkyvů nahoru či dolů a je především stavěný na hercích, protože mnoho pasáží je dějově dost chudých. Tommy Lee Jones hraje postaršího, věčně bez úsměvu zamyšleného, vyšetřovatele skvěle. Sekundující Charlize Theron je taktéž výborná, ostatní větší jména (Brolin, Franco) jsou spíše do počtu, už jen zanedbatelnou délkou jejich scén. Haggis by se měl držet radši těchto niterně amerických témat.. 75%. (07.02.2008)

Paul Haggis překvapil - žádné vykonstruovaně působicí citové vydírání (byť na vysoké úrovni) jako Crash, jen temná detektivka o otci, pátrajícím po ztraceném synovi, a komentář k válce (nejen v Iráku). Tommy Lee Jones si oscarovou nominaci jako zdrcený rodič rozhodně zaslouží, ta nesmírná tíha, kterou musí snášet, je na něm vidět v každém záběru. Oč uměřenější film, o to silnější zážitek. (09.02.2008)

// Další válečná PTSD depka, tentokrát s Haggisovým civilnějším přesahem a rukopisem, který však není o nic míň zdrcující v tom, jak dopady války vyobrazuje. Ke konci se vzhledem k tématu trochu zbytečně tlačí na emoce, kamenná tvář Tommy Lee Jonese naštěstí propouští jen kapky krve, nikoli slz, takže to ve finále nesklouzlo k ničemu horšímu. O dva roky mladší Mariňák shodou okolností taky nasnímanej Deakinsem je ale přece jen jinde. 8/10 (02.09.2023)

A ja mam zase od jinych pocit, ze tenhle film jen tak nezapadne. A taky mam pocit, ze pres upornou snahu "netlacit na pilu" Haggis v jiste veci reze a reze. Je to patrne v kazdem zaberu i dialogu. Bez ironie tedy snaha "nastavit zrcadlo" divaka bud navnadi nebo znechuti. Ja si vybral to prvni, mozna pro to jake skvele herce si reziser na svou stranu v teto pro me velmi potesujici vypovedi ziskal. (29.03.2008)

Válka je svinstvo. Někde nějaká končí, jinde jiná začíná. Jedni odcházejí, druzí přicházejí..... Nevím, jak to Paul Haggis dělá, ale jeho přístup na mě platí. Bylo tomu tak již v jeho oscarovém snímku Crash, podobně je tomu i zde. S tím rozdílem, že zde to na mě navíc nepůsobí tak prvoplánově. Paul se vyhnul patetickým záběrům, netlačí na pilu a výsledkem je tak působivé ( téměř komorní ) psychologické krimi–drama s detektivní zápletkou a velmi působivým myšlenkovým přesahem o dopadech války na vojáky ( lidi ). Paul se (naštěstí) nesnaží o nějaké laciné citové vydírání diváka, spíše je to „ syrové věcné vyprávění“ , paradoxně o to tvrdší dopad na samotného diváka to ve výsledku má. Válka dělá z lidí „hyeny“, mění charaktery (samozřejmě ne z každého a se stejným dopadem). Nesuďme však tyto lidi. My nebyli v takovéto situaci. Opravdu víme, jak bychom se ( ve světle toho obrovského náporu na psychiku, tlaku ) zachovali my sami?! Nic není tak černobílé, jak by se na první pohled mohlo zdát a hlavně: ono to totiž kolikrát samotnou válkou nekončí, ale teprve začíná. Nejhorší jsou ty návraty do každodenního života. Zcela výstižná je věta, kterou pronáší jeden z vojáků: „ nenáviděl jsem to tam. Teď jsem TADY a už se nemůžu dočkat až budu zpátky. Divné že? „ ....po pravdě, zase tolik ne. Vypovídá to o mnohém. Tentokrát nemám výhrady ani k samotnému konci. Ten symbol obrácené americké vlajky v podobě SOS „ voláme o pomoc, sami se z toho nevyhrabeme „ , jak výstižný, leč marný. Války byly, jsou a vždy budou. Jsme totiž přece LIDI...... Co se týče samotných hereckých výkonů ústředního dua Tommy Lee Jones – Charlize Theron nemám co bych dodal. Tomu říkám civilní herectví. Naprosto přirozené, nenucené, bez nijakého přehrávání, přesto ve výsledku tak působivé a uvěřitelné. Jako dobrá volba Paula Haggise se ukázalo i obsazení do rolí vojáků skutečnými vojáky co si prošli válkou v perském zálivu. Oni neodříkávají repliky, nehrají, oni „ pouze“ převypráví příběhy, které sami zažívali. Co může být pro film lepší, než když nastoluje otázky, vyvolává debaty a donutí diváka nad samotným příběhem ( tématem ) přemýšlet a „dohrávat si ho“ v sobě?! Toto je přesně ten typ takového snímku. 4+1/2* (21.02.2011)