Číslo 9

přátelé, tohle se prostě MUSÍ vidět - po skvělém kraťasu přichází naprostá bomba, která alespoň u mě rozplynula během pár minut veškeré obavy a zašlapala negativní kritiku do země... následovala fenomenální podívaná s jak jinak než ohromující animací, skvělou hudbou, heroickým příběhem a krásným (pro některé divá(č)ky určitě i dojemným) koncem... prostě, asi jsem se zamiloval do Devítky :-) 99,999999999999999999% p.s.: díky ČSFD za bezplatnou návštěvu kina ;-) (11.09.2009)

Někdy člověk při sledování filmu zaleze tak hluboko do své ulity, že se bez přestání bouchá do její čepice (to jsem měl naposledy u Mary a Maxe). Jenže ulita Čísla 9 smrdí po výparech z továrny, nemůžu se v ní ani o píď otočit a navíc to všudypřítomné dusno... Líbí se mi, že Shane Acker se pořádně opřel do tématu: lidi versus stroje, kdo vyhraje? Jasně, že prvním byl Cameron se svým Terminátorem, ale je pravda, že až nyní mi došla myšlenka, že něco podobnýho se fakt může stát. Jenže druhá teze je taková, jestli na to už není pozdě. Sakra, hodně těžký film na sledování! Těch otázek! Je paradoxem, že zatímco se jiné filmy snaží o hlubokomyslnou debatu mezi divákem a režisérem, přijde animák, který má poloviční stopáž, ale jeho stopa je hlubší než u kdejakýho spektáklu. (15.11.2009)

Úžasný vizualizovaný filmový hybrid. Postapokalyptická vize světa v retro stylizaci čerpající z období první světové války se prolnula s téměř vulgárním křesťanským spiritismem hadrových panáčků stýkajících se s posmrtným životem. Ta první vrstva snímku nemá chybu, ta druhá trochu skřípe, ale přesto je to okázale funkční tvar. Dokonalá animace, ohromující efekty, skutečně bizarní atmosféra, majestátní hudební složka a pasáže připomínající chvílemi nějaký dospělý akční sci-fi horor. Formální stránka mne věru ohromila, té obsahové bych trochu něco vytkl, zvláště, když za filmovou produkcí stojí persona kalibru Tima Burtona...jeho dekadencí ovšem režisér a tvůrce prazvláštního a tolik originálního světa Shane Acker bohužel nedisponuje... Ústřední myšlenka odvěkého sváru mezi raciem a vírou by se dala jistě tematicky uchopit objevněji a méně dogmaticky, přesto se vyplatí celovečerní Číslo 9 vidět. Je to vizuální klenot a jako takový není pro každého... Podobné filmy: Wall-E, Svět zítřka (28.01.2010)

,,Když jsme se probudili do tohoto světa všude byl chaos. Člověk a stroje proti sobě bojovali pomocí ohně a kovu…..“ A já se tak těšil! Příběh o přátelství, které může zachránit život, ale hlavně o nebezpečí, které jej může vzít, sliboval nevšední podívanou. Bohužel, když opadlo nadšení z animace a nabažení se postapokalyptického světa - nastalo rozčarování. A vydrželo do teď. Neustále přemýšlím PROČ!? Proč převládá pocit duševní prázdnoty? Příběh, příběh a zase PŘÍBĚH! Krásně natočené NIC! Bohužel ono ,,nic“ přebije veškeré klady. Myslím, že avizované ,,rozdání své duše“ by mělo v člověku vyvolat nějaké pocity. A závěrečné poselství ….,,Co se stane dál?“ ,,Nejsem si jistý. Ale tenhle svět teď patří nám. Bude takový, jaký si ho uděláme.“… vyzní tak nějak do ztracena… PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (30.10.2009)

Hned co jsem se pohodlně usadil (na sedačce s číslem 8, na sedačku 9 jsem obřadně posadil batoh) mě pohltila dokonalá atmosféra balancující mezi cyberpunkem a druhou světovou válkou. Ta, přiznám se, mě dostala už v onom desetiminutovém kraťasu. Parta čísílkových panáčků, z nichž každý je něčím jedinečný (feťák osmička, panovačný jednička atp...), bojuje proti geniálně navrženým strojům ehm... STROJE, který se po letech vzbudí. Atmosféra je (vím že se opakuju) dokonalá, akce našlapaná + je jí i dost a postavičky jsou sympatické. A přece je něco špatně. Ackerova vize a námět si totiž zaslouží promakanější příběh. Scénář Pamely Pettlerové je vysloveně odfláknutý a děravý. Všechno je vysvětleno jaksi zkratkovitě a hrdinové v podstatě chodí sem a tam na stejné místa. Přitom tu byl k prozkoumání celý pustý svět. (11.09.2009)