Toy Story 3: Příběh hraček

Do mých očekávání se třetí Příběh hraček strefil tak napůl. Asi jsem to čekal trochu odvázanější a samotný ‚Prison break‘ považuji za těžce promarněnou šanci. Těch pár mrkání na odrostlejšího diváka mě nechávalo docela v klidu, takže jsem dlouze přes hodinu obdivoval spíš to, jak ten svět v HD dobře vypadá. Pak se hračky chytily za ruce a já dostal emocionální pálku, ze které mi šly slzy do očí, aby to vydrželo až do závěrečného posezení na trávníku. Ale v poměru stopáže se mi to zdá docela málo. (22.10.2010)

Hlavní témata dne: Loučení, opouštění dětství a soudržnost. Celý film je silně na pomezí mezi světem dospělých, tím dětským a světem hraček, sámo. Balancuje, bilancuje a docela děsí. Neměl jsem rád klauny. Teď k nim nemám rád ani opičky s očky podlitými krvičkou, růžovou, medvídky, jahody .. a prokleté duše batolat uvězněné v groteskním ukrutně silném přerostlém těle s tupě nepřítomným pohledem do nikam, která nechápou utrpení svého bytí (Tak na mě ta postavička alespoň působila. To fakt bylo moc. Jak sedělo a hypnotizovalo měsíc? To mě chtěli v tý pohádce jako psychicky rozložit?!) Nostalgická jízda to je spíše pro dospělé. Víc si užijou všechny její aspekty. ___ Miluju sledovat technickou stránku Pixarovek. Miluju umě zakomponované záběry, kde se jimi chlubí (útěk z pytle na odpadky, ..) Miluju jejich cit pro detail a hravost. Ani Toy Story není výjimkou. Chci ale nové značky/hračky. Hezké rozloučení se serii. Jen těch vzletných skupinových porad mohlo být méně. Stejnak se vždycky probíralo akorát to, jak musí držet together pospolu. Pak se kousli, rozhádali, poztráceli .. jen proto aby se znovu hledali a znovu radili. Hračky jedny nenapravitelné! Btw, proč ten oř kňučel psí řečí? (30.12.2010)

FILMOVÁ NOC 2010 Hlavní otázkou u již jedenácté pixarovky v pořadí není, jestli studio nevyrenderuje nevýborný film, ale zda-li TOY STORY 3 zachová vzestupnou tradici trilogie. Třetí část, jež cílí na diváky, kteří vyrůstali spolu s předchozími díly, je opravdu nejlepší, protože je zároveň nejdospělejším počinem ve filmografii Pixaru. Po VZHŮRU DO OBLAK, které pojednávalo o nevzdávání se na sklonku života, se tentokrát vypráví o smíření se s vlastní smrtelností (konečností) a koloběhu života, což je na rodinný film poměrně odvážné (zvlášť pokud je první polovina svým tempem záměrně pomalejší a ve variování již známého z předešlých částí je patrné ono stárnutí, protože ne vše vychází jako předtím). Zacílenost na dospělejší publikum vede i k tomu, že po parťáckém filmu, jímž byla jednička a dvojka, se mnohem výrazněji než předtím pracuje na půdorysu útěkářských snímků z druhé světové války, na které se poučeně odkazuje, jejich klišé se přepracovávají a schémata ozvláštňují tím, že na místo vězení či koncentračního tábora je zde školka a lidi suplují hračky. A ano, plakal jsem. (10.07.2010)

Dokonalé završení trilogie. Temné však citlivé zároveň, plné odkazů a vtipu. Některé mé noční můry zde ožívaly tak samozřejmě... mrkací mimino, opice s činely (z povídky Stephena Kinga) a ten závěr, ten závěr. Opravdu mě přinutili se bát a vážně jsem už myslel že to neskončí dobře. Ta chvíle, kdy jsem si přestal říkat, že tohle jen pohádka o hračkách a jen čekal jak to dopadne. No a konečné rozloučení patří mezi jedny z nejdojemnějších scén co jsem viděl. Tak sbohem Woody, Buzzy i vy ostatní. (15.10.2010)

Poslední bez diskuzí vynikající film od Pixaru, a k tomu famózní závěr trilogie, jejíž první dva díly dělily tři nebo čtyři roky, ale druhý a třetí víc než jedna dekáda. Pixaři dokonale pochopili, že publikum, které vyrostlo s prvními dvěma příběhy Buzze, Woodyho a jejich party (samozřejmě s vojáčky;)), už má teď na hračky jiné nahlížení a dost možná i vlastní děti, a pojalo poslední díl jako velmi emotivní rozlučku - nebo spíš předání štafety a ujištění o nesmrtelnosti dětské fantazie, která se o hračky vždy dobře postará. Nakonec už otevírací i závěrečná scéna jsou toho důkazem. Ta otevírací, z Andyho dětských let, mě rozesmála jako už dlouho nic ("Sirotci!!!"), a pak už jsem se střídavě bavil a dojímal a vzpomínal... a na chvíli uvěřil, že by to nemuselo skončit tak jak by mělo. No a pak je tam taky Totoro:))) A jelikož český dabing je opět excelentní a závěrečné titulky opět podkresluje nenapodobitelný hlas Pavla Bobka, má Toy Story 3 vše, co by měla mít. 90%. Navždy. (23.09.2014)