Rozhovory s mým zahradníkem

Stárnoucí umělec, známý malíř, utíká z Paříže na venkov do starého rodinného sídla. V rozvodovém řízení a bez inspirace má pocit, jako by jeho život ztratil smysl a vášeň. Z úcty ke své mrtvé matce a díky nostalgii se rozhodne najmout zahradníka a obnovit zahradu kolem domu. Když se na inzerát přihlásí bývalý železničář v penzi, pozná v něm svého někdejšího spolužáka. Tím se rázem otevře zcela nová kapitola jeho života a celkový pohled na něj. Hořko sladké drama francouzského venkova, vyplněné jednoduchými, ale silnými dialogy, mi připomínalo temné a hluboké etudy Rudolfa Hrušínského podivně skloubené s legračně vážnou komedií Na samotě u lesa. Jako když si krásného letního dne lehnete do trávy, pozorujete líně se převalující mraky na blankytném nebi a čas začne ubíhat zcela jinou rychlostí, jako by ani neplynul. Tep se zpomalí a oči najednou vidí detaily, kterých si v dnešní době člověk nevšímá a jsou mu skryty. Tak nějak se tento snímek vkrade do vaší duše. Pomalu a plíživě, ale není to nepříjemné. Právě naopak. Vřele doporučuji romantikům. 90% (10.07.2016)

Malíř v podání francouzské superhvězdy Daniela Auteuile opouští Paříž a zakotvuje ve svém rodišti, malé vesničce v domě, kde bydlel dříve se svými rodiči. Čas tráví malováním, kouřením, popíjením dobrých vín, užíváním si mladé milenky Magdy a povídáním se svým zahradníkem, bývalým spolužákem, se kterým se setkává po velmi dlouhé době. Vytvoří se mezi nimi silné přátelské pouto, oslovují se familierně Du jardin a Du pinceau a debatují nad nejrůznějšími tématy. Nenapadný, silný snímek, když jsem viděl ukázky v kině, v duchu jsem si říkal, že to bude hrozná nuda, avšak tuze jsem se mýlil. A závěr mě dojal k slzám. Francouzská kinematografie vždy byla a je jedinečná. (29.07.2008)

V jednoduchosti najvacsia krasa...a prave toto na filme lubim zo vsetkeho najviac. Jednoducha cista linia...vyrozpravana prostým, ale o to krajsim pribehom dvoch ludi...davajuca zamyslenie nad prioritami dnesneho moderneho zivota, mi neda dat nic ine, ako plne hodnotenie. Krasa a maximalna spokojnost...nazdar:) (10.09.2008)

příjemný a poklidný lidský film o každodenních záležitostech i starostech malíře, který se přestěhuje na venkov a jeho zahradníka. Je natočený citlivě, ale bez zbytečné melancholie a přehnaného sentimentu. Moje 4 hvězdičky si určitě zaslouží a spíš si ho užije starší generace. Profesní filmové ztvárnění nijak zvlášť nevybočuje z průměru, ale ani neruší a díky tomu se dá lépe vcítit do jednotlivých postav. Doporučuji i kvůli tomu, že mu nechybí humor a nadhled. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (08.12.2013)

Bohém z Paříže se nastěhuje do rodného domu v jakési zapadlé vísce, je poměrně dost nepraktický, což se od umělce, tj. malíře, ani vlastně očekávat nedá, aby praktický byl, a tak si dá inzerát.. Překvapením je pro něj setkání s bývalým spolužákem, s nímž se jako malý kluk kamarádil, no a že se desítky let neviděli, je toho hodně k vyprávění.. Jedná se o takovou laskavou, vlídnou, veskrze příjemnou záležitost, místy dojemnou, místy bolavou, s odzbrojujícím přesahem v samotném závěru a fakt, že byl očekávaný, na tom nic nemění.. Oba pánové skvělí, jak Daniel Auteuil, tak Jean-Pierre Darroussin, poklona.. (29.09.2020)