Mise na Mars

Nepochopitelně nevyrovnaný film. Nesourodá a neslučitelná směsice Kubricka a Špílberga. Začíná to jako Špílberg (gardenparty s několika ultradementními dialogy), pak brutální střih na zemský orbit, film k mé radosti postupně kubrickuje (let na Mars, let kosmonautů otevřeným prostorem), aby pak přes umírněného Špílberga (vztyčování americké vlajky na Marsu) totálně vyšpílbergoval v samotném závěru, který je svou upatlanou a mazlavou slizkostí ještě špílbergovštější než samotný Špílberg. Plačící Marťan, jímavá cajdákovitá hudba, snůška patetických keců... měl jsem co dělat, abych se hnusem nepoblil, tak odporné to bylo. Lepší strašná sci-fi než žádná, takže se sebezapřením dám tři hvězdy za výpravu, efekty a za tu kubrickovštinu. (28.12.2013)

Slabé tři za slušnou výpravu a triky. Ale jinak ve srovnání třeba s filmem Red Planet je to zdlouhavé, bez tahu na branku, užvaněné a nezajímavé. Red Planet je aspoň survival thriller, a v rámci něho funguje (i když jsem čekal něco jiného, třeba že budou zkoumat planetu). Když jsem vlastně i zde viděl, jak (mikro)meteority zničí kosmickou loď a posádka se nouzově zachraňuje, říkal jsem si, že v tom NASA musejí stavět rakety pěkní bulíci, když jim každou kosmickou loď jen tak bez problémů proděraví jakékoliv smetí, co letí kolem. To není dobrá reklama na rakety NASA. Taky jsem si říkal, že NASA je pověstná tím, že se buď všichni zachrání (Apollo 13), nebo zhebnou (raketoplán Challenger) - jen ve filmech se vždy jeden obětuje, aby se zachránili ostatní. Příběh Mise na Mars je v podstatě jednoduchá povídka, a myslím, že dnes už nejde o žádný spoiler, když prozradím, že jedna expedice na Marsu cosi objeví, a druhá, záchranná, tam nakonec plážovým krokem vejde, odhalí číslo 42, a každý jede domů. Mezitím hromada patosu, srdceryvné a slzopudné historky, loučení, shledání, nehody, záchrany na poslední chvíli, nezáchrany na poslední chvíli a další hromada patosu. Už jen úvodní barbecue na zadním dvorku, trvající deset minut, mi bylo z duše protivné, protože slouží jen k tomu, aby si postavy řekly to, co o sobě vědí desítky let, jen to teď musejí zopakovat divákovi. Když přihlédnu i k poslednímu filmu Marťan, docela se těším, až se ve vysokorozpočových studiích najde pár drobných na film, kde se všechno nepodělá, a kde se třeba chvilku bude ten Mars i zkoumat. Protože třeba dějově je takový céčkový snímek Dobyvatelé rudé planety (Crimson Force) zvratů plnější a zábavnější, pořád se tam něco děje. (15.02.2016)

Bože, mě se to tak líbilo? Možná to bylo tím prostředím, nevím...fakt nevím...Brian de Palma? Gary Sinise? Tim Robbins? Já prostě nemám výhrad, snad až na dvě, kdy se s prvními záběry na Marsu vkrádal pocit umělosti a potom při hudbě Ennia Morriconeho, který se snad vykrádal, poslední dobou mi připadá, že všechno skládá podle podobného mustru (jeho hudba zde mi připomněla Misi a Věc - při scéně "Stav nouze.") (10.08.2004)

Mám veľmi rád sci-fi a Mission to Mars sa mi celkom páčilo, aj s tým filozofovaním technickou stránkou, nemám moc výtok. Ale čo ma úplne iritovalo (a tu extra) bola neskotočne patetická a úplné zbytočná podvojná dejová linka, ktorá neustále prerušovala (hlavne teda z počiaku), tu hlavnú, zaujímavú a dôležitú. Netuším pre koho to bolo určené (pre frajerky?, pre manželky?). Po šikovnom zostrihaní by to boli kludne 4*. (31.08.2005)

Nemůžu si pomoct, ale já tenhle film mám strašně rád. Už jen kvůli té myšlence, kterou doprovází výborné herecké výkony v čele s Gary Sinisem a sice atypická avšak velmi chytlavá hudba. Rozhodně mnohem lepší jak konkurenční Red Planet, zejména závěr mě naprosto dostal. Ne kvůli zpracování, ale kvůli hodně atraktivnímu nápadu. Filmy tohoto typu miluju a Mission to Mars je pomyslnou špičkou. (27.12.2011)