Mise na Mars

V roce 2000 se z nějakého důvodu v Hollywoodu rozšoupli a natočili hned dva filmy, které se zabývají přístáním na Marsu. Brian De Palma zde předložil svou verzi Vesmírné Odysey. Určitě se zde dá nalézt několik inspirací Kubrickem, jedná se hlavně o rotující kruhovou loď vesmírem, kterou nám za pomoci jednoduchého efektu již předložil mistr Kubrick. Mise na Mars je neakční výpravnou podívanou, která se snaží o jakousi psychologii člověka ve vesmíru. Najdeme zde nějaký ten hrdinský kousek a i notně překvapivý závěr. V mých očích je přecejen tento film o něco výše než konkurenční Rudá planeta. 55% (03.12.2009)

Brian De Palma sci-fi absolutně nerozumí, jinak by si nemohl vybrat ten nejslabomyslnější scénář, který byl zrovna k mání, a natočit podle něj takovýhle paskvil. Lepší a zajímavější příběh, postavy a dialogy má i ta nejslabší epizoda televizního Star Treku, Mise na Mars má jen větší rozpočet. A navíc se mi skoro nechtělo věřit, že můj oblíbenec Ennio Morricone opravdu složil takovouhle hudbu pro tenhle film – ten musel být ještě víc mimo než režisér. (19.08.2005)

Nepochopitelně nevyrovnaný film. Nesourodá a neslučitelná směsice Kubricka a Špílberga. Začíná to jako Špílberg (gardenparty s několika ultradementními dialogy), pak brutální střih na zemský orbit, film k mé radosti postupně kubrickuje (let na Mars, let kosmonautů otevřeným prostorem), aby pak přes umírněného Špílberga (vztyčování americké vlajky na Marsu) totálně vyšpílbergoval v samotném závěru, který je svou upatlanou a mazlavou slizkostí ještě špílbergovštější než samotný Špílberg. Plačící Marťan, jímavá cajdákovitá hudba, snůška patetických keců... měl jsem co dělat, abych se hnusem nepoblil, tak odporné to bylo. Lepší strašná sci-fi než žádná, takže se sebezapřením dám tři hvězdy za výpravu, efekty a za tu kubrickovštinu. (28.12.2013)

„Čo je toto za záchrannú misiu?“ V roku 1998 mali premiéru dva filmy o smrteľnom asteroide: Armageddon a Drvivý dopad. Dva roky nato sa situácia zopakovala, keď do kín vleteli dve snímky odohrávajúce sa na Marse koketujúce s myšlienkou jeho osídľovania resp. mimozemskej formy života: Červená planéta a Misia na Mars. Dobrou správou (v zmysle každý si nájde favorita) je, že sa na seba nepodobajú a každá si ide svojou vlastnou letovou dráhou. Takže kým Červená planéta bol „len“ marťanský survival s ubúdajúcim počtom hrdinov, Misia na Mars je o poznanie (aj dve) náročnejšia a ambicióznejšia. Režíroval ju Brian De Palma (čo bol len 2 roky od Hadích očí risk, mám ten film veľmi rád, ale vznikal vyčerpávajúco a vcelku drasticky sa prestrihával), na scenári pracoval Graham Yost (Operácia: Zlomený šíp, Nebezpečná rýchlosť) s bratmi Thomasovcami (Predátor, Konečné rozhodnutie), produkoval David Goyer (scenárista Bladea) a Ted Tally (scenárista Mlčania jahniat!), kameramanom bol Stephen H. Burum (Nepodplatiteľní, Vojna Roseovcov) a hudbu zložil nezameniteľný Ennio Morricone. V dobe premiéry tvorcami proklamované šokujúce rozuzlenie je v skutočnosti dänikenovský (a iný) šlabikár. Celé finále je ako zo zlého sna a možno by bolo lepšie, aby postavy na Marse nič nenašli. Kým Červená planéta stála 80 miliónov a na celom svete zarobila škandalóznych 33, Misia na Mars síce zarobila pekných 110, čo však pri rozpočte 100 tiež nemožno pokladať za úspech. Misia na Mars ma bavila o jednu hviezdu viac, ako Červená planéta. Rozpočet je z nej cítiť (vesmírne stanice a lode, marťanská základňa), má divokejší scenár (a teda nepredvídateľnejší a teda zábavnejší, aj keď miestami nechceným spôsobom), kasting je silnejší a postavy sympatickejšie (v Červenej planéte to boli až na výnimky samí kreténi a blbci). V ktorom inom filme vedľa seba uvidíte Tima Robbinsa (Vykúpenie z väznice Shawshank), Armina Muellera-Stahla (Hra), Connie Nielsen (Gladiátor), Dona Cheadlea (Sopka) a hviezdičky Vreskotu 2 Jerryho O´Connella a Elisu Neal? Nie je to vyvražďovačka á la Červená planéta, konca sa každopádne nedožijú všetci a minimálne u jednej postavy vás likvidácia zaskočí (aj keď poradie v úvodných titulkoch čo-to naznačuje). Sinise vyzerá ako keby to prehnal s alkoholom a mal každú chvíľu vrhnúť šabľu, ale k jeho role sa to chodí, už som ho videl podať aj zbedačenejšie výkony. Jedna z najzvláštnejších (ale tým pádom i najoriginálnejších) nehôd vo vesmíre. Povedal by som, že na tom, že Misia na Mars je miestami taká svojrázna, majú podiel tvorcovia, ktorí sa k tomuto žánru (resp. k vysokorozpočtovému hollywoodskemu sci-fi celkovo) absolútne nehodili a značne si to prispôsobili (medzi producentmi nechýbali dvaja muži, ktorých hlavným zamestnaneckým pomerom je pozícia scenáristov, režisér sa až na pár výnimiek dovtedy špecializoval na filmy o mafii, hudobný skladateľ mal v tom čase na konte 4 nominácie na Oscara za drámy atď.). (01.11.2004)

║Rozpočet $100miliónov║Tržby USA $60,883,407║Tržby Celosvetovo $110,983,407 ║ Tak očakávania od daného projektu boli asi nemalé, najviac to zlyháva v réžii, v prostoduchom scenári ktorý chce v niektorých momentoch pôsobiť veľkolepo ale opak sa stáva pravdou, či dokonca ani tie triky občas neoslnia. /45%/ (20.07.2005)