Apollo 18

Pár slov o souvislosti mezi Pablem Picassem, Apollo 18 a Sofoklém. ____ Ač se to nezdá, představuje Apollo 18 nesmírně zajímavý experiment, kde je určitá monotónnost děje vyvážena různými způsoby, jak je tento děj vizuálně zaznamenán. Apollo 18 dodržuje jednotu místa času a děje, známou z antických her, kde se také o všech ostatních událostech dovídáme díky chóru nebo z úst poslů či účastníků hry, zde z úst velící základny na zemi. Dokonce i klíčoví astronauti jsou tři, podobně jako u Sofokla, který jako první zavedl v antickém dramatu tři herce. Tato jednota děje spolu s určitou jednotvárností a nedějovostí (v tom filmu se toho vážně moc nestane) je ovšem vykompenzována doslova a bez nadsázky desítkou různých vizuálních formátů, záznamů, tonalit, barevných podání - přesně po vzoru zákona zachování energie aneb když někde uberu (story), musím jinde přidat (styl). Takže tu máme pohyb po ose zrno-šum-vyžehlenost DNRkem, barevný záznam i černobílý, statický kamery v rohu po lehký 16mm do terénu, různý poměry stran od 1.33 po 1.85, trhání a chyby v obrazu, změny fpska, a do toho ještě průzory skafandrem nebo okénka v lodi (tematizace rámů obrazu, řekli by jistě nějací fajnšmekři přes vizuální studia)… a tohle se děje fakt po celý film, je to až neuvěřitelný, jako byste si neustále nasazovali jiné brýle s jinými skly. Důležitost tak ve filmu nemá to, co se odehrává před kamerou, nýbrž to, co se odehrává v kameře, z čehož je patrné, proč určitá dějová monotónnost filmu zas tak nevadí (velmi podobný princip různých záznamů využívala found footage duchařina Grave Encounters, kde to bylo obohacený ještě třeba o noktovizory – vidění ve tmě). Apollo 18 tím překlápí 3D dění do 2D záznamu, který je klíčový, podobně jako to udělal Picasso, který ovšem přidal o jeden rozměr víc, neboť překlopil 4D do 2D - Picassovy obrazy žen s dopředu hledícíma očima a nosem na stranu byly pokusem zobrazit čtyřrozměrnou perspektivu, protože ten, kdo na ženu hledí ze čtvrtého rozměru, vidí její tvář, nos i týl současně. Že se to Picassovi podařilo, zatímco filmaři nemají se čtvrtým rozměrem šanci moc hnout, je celkem logické, jelikož film má mnohem blíž k reprodukci skutečnosti než malba, která je expresivnější. (19.12.2011)

Za mne určitě spokojenost, byť to není nic objevnýho. Možná proto, že mám rád sci-fi. Každopádně rozhodně povedenej film navázanej na populární historickou spekulaci, s pustou měsíční atmosférou, krásně praskajícími a škrčícími vysílačkami a komorním hereckým obsazením. Líbilo se mi na tom, že se film na rozdíl od podobných současných found footage drží sympaticky při zemi v duchu hrubozrnné reality jako dnes již old school found footage klasiky typu Blair Witch Project nebo Det okända. Není třeba se tedy obávat nějakých pitomých poloastrálních deformací handy-kamerou točené reality a´la Grave Encounters etc. Cizorodý prvek zde samozřejmě přítomen je, ale skutečně spíše v duchu sci-fi upgradované racionality než v nějaké rušivé formě jako uvedený příklad. Takže ve výsledku se v podstatě jedná o více než sympatický mix snímků typu Event Horizon, Europa Report nebo Last Days on Mars s old school found footage ve vínku zmíněných Blair Witch Project a Det okända. A to jsou obě dvě skupiny subžánrů, které můžu. 7/10 (19.08.2015)

Ta snaha o autenticitu je naprosto úžasná. Funguje to skvěle. Co pohořelo, je absolutně nezáživ[CENSORED]řítel a celková neatraktivita toho, co dělá astronautům na Měsíci problémy. Bohužel musím konstatovat, že na horor jsem se silně nudil a VŮBEC se nebál (jedno, dvě mrazení). Čím víc mě to ale mrzí, tím víc jsem si - jak si uvědomuji zpětně - užil atmosférickou vesmírnou expedici jako takovou. (12.12.2011)

Samotný koncept nie je márny ale s filmom je to horšie, nakoľko ani po jednej stránke poriadne nefunguje. To pri snímku v štýle found-footage nie je žiadne prekvapenie, nakoľko prostriedky s ktorými autori môžu pracovať sú obmedzené ale i s týmto sa dá v správnych rukách pracovať. Apollo 18 ale dosť nezdarne balansuje na hrane autentického materiálu a hororu a ešte horšie je, že akákoľvek snaha o navodenie bezútešnej atmosféry sa stratila na Mesiaci. Z filmu sála len chlad a nepochopiteľne rozkmitaná a zmätená kamera už ku koncu otravuje poriadne. Diváci však za túto hru s autenticitou platiť budú, dokým je táto téma atraktívna a podobné lacné projekty budú naďalej vznikať za minimálne prostriedky. Ale ak to ešte ľudí baví... (04.11.2011)

Slabší odvárek toho co by kosmotauty mohlo potkat na Marsu. Autenticita jednoznačně, ale v poslední době již je těchto zaručených pravdivých událostí a nelezených video materiálů prostě hodně. Ano, divák občas prožívá trošku toho příjemného mrazení v zádech, ale nevyhnu se dojmu že tohle šlo natočit ještě lépe. (16.12.2011)