Orphan

Jaume Collet-Serra, ten neumětel, který má na svědomí zoufalou rutinu House of Wax, má kočírovat zlé dítko, která teď (teoreticky) půjdou do kurzu? Netuším, jestli mu někdo od té doby domluvil, anebo jej v Hollywoodu drželi pod sedativy, ale takhle (i do budoucna) ano! Vzhledem k námětu to jde docela mimo zavedené hororové postupy posledních let a tak sledujeme dvě hodiny PRECIZNÍ psychologické hry, které stvrzují svatou pravdu, že horor je hlavně o postavách, které v něm sledujeme. Napínat diváka tím, že spolu postavy víceméně jenom vedou dialog, chce dneska odvahu, ale pokud to sem tam vrzne, podrží scénáristu dokonalí herci. Dospělí bez chyby, děcka jakbysmet, ale z dvanáctileté Isabelle Fuhrman mrazí (i když dle fotek na IMDb je to vlastně taková roztomilá holka). Škoda, že nakonec Serra neměl koule i na to, aby se zbavil tradiční žánrové neřesti, klišovitého závěru. Ať už si DiCaprio se Silverem pořádně uvědomovali, co vypouští do světa nebo ne, ještě jednou prosím, že takhle rozhodně ano! (15.10.2009)

Tak tohle je ten opěvovaný Orphan? Podle mě zbytečně přeceňovaný film, kterému příliš nesedí přívlastek "horor", protože se jedná spíše o psychologický thriller. Thriller, který by nebyl vůbec předvídatelný, kdyby to Češi opět nepodělali s dabingem (další důvod, proč na dabing nekoukat). Vera Farmiga mě oslovila už v Source Code, ale teprve tady si mě stoprocentně získala. Isabelle byla odporná přesně jak měla být a Saarsgard neskutečně otravný s tím svým "Ale Estherka za to nemůže". Každopádně atmosféra solidní, jen ty nové prvky jsem nikde nenašla. To myslíte to, jak už si divák měl myslet, že je Esther mrtvá, ale zase se někde objevila živá? :))) (25.09.2011)

Musím sám sebe pochválit. Já totiž režiséra španělského původu Jaume Collet – Serru po remaku Domu voskových figurín rozhodně neodepisoval. I ten vznikl pod ochrannými křídly společnosti Dark Castle. Ta vyprodukovala už slušnou dávku hodně nepřesvědčivých hororových thrillerů (Gothika, Loď duchů), tentokrát má ale našlápnuto k solidním číslům. Režisér hned od začátku mnohem lépe pracuje s budováním charakterů i samotné atmosféry. Manželství Kate a Johna prošlo řadou zkoušek. Tou nejbolestivější byl potrat holčičky, na kterou se oba těšili. Kate sáhla po flašce, John po lákadle nevěry. Adopce má rodinu, jejíž součástí je i syn Daniel a hluchoněmá dcerka Max, opět dostat do harmonie. Jenže ušlechtilá a velmi inteligentní holčička, která má na první pohled chování princezny, uvnitř skrývá opravdové terno zručné manipulátorky. Černovlasá potvůrka naštěstí nepatří mezi ty mimózní holčičky z japonských předělávek. Tahle má totiž neuvěřitelný tah na bránu, což Kate i jeden nevinný holub velmi brzy odhalí. Zvraty, které se postupem děje dostávají na povrch, jsou naštěstí z těch povedených, nepředvídatelných, stejně jako pointa. Sic není nijak geniální, ale divákovo srdce potěší. Španělský tvůrce si zaslouží pochvalu zejména za odvahu, s kterou do projektu šel a za inteligentní ražení, které neuráží diváka. Jako vždy okouzlující Vera Farmiga a přesvědčivá Isabelle Fuhrman pak svým herectvím vtáhnou do děje, z kterého i přes svou relativně přepálenou délku nejednou zamrazí. (06.01.2010)

Skvělej psychoteror, co mě velmi překvapil vezmu-li v potaz, z jaký dílny tenhle výrobek pochází. Stupňování napětí je dobrá věc a taky se opravdu povedlo. Naprosto skvěle se tu taky předvedla Vera Farmiga, jejíž výkon mi na takovej film přijde možná až moc dobrej. Isabelle Fuhrman byla extrémně na zabití (to berte jako plus). Jenom obyčejně sympatickej Sarsgaard je tady na odstřel, čemu tenhle blbštajn věří, to je fakt na pováženou. Jak říká Chermy - proč věří divnýmu děcku, když má doma Veru, to mi fakt mozek nebere. A vidět Rodena je taky fajn, klidně tam mohl bejt častěji. Možná stopáž mohla bejt kratší a zážitek by byl lepší, na druhou stranu pointa patří rozhodně k těm zajímavejm a nečekanejm. Jaume se po nuďárně Dům voskových figurín předvedl v mnohem lepším světle. Škoda, že potom přišlo Unknown. (06.08.2011)

„I´m not your fucking Mommy!“ Co se týká budování napětí, povstal Collet-Serra z roztaveného parafínu, ale mě prostě iritují filmy, v nichž si postavy z možných rozhodnutí vybírají za účelem dějového konstruktu zásadně ty nejhorší.. A mimochodem, kdyby si vzali jezevčíka z útulku, nic z toho by se nestalo.. (27.01.2014)