Dům ďábla

Poctivá žánrovka, která dělá jak čest současnému hororu, tak zároveň úspěšně bere diváky na nostalgickou cestu časem, do 80. let. Přináší komorní, psychologický horor, který vyniká postupně rostoucím napětím, výbornou atmosférou a prostředím velkého, tajemného baráku, v němž se může skrývat ledacos. Nabízí zážitek pro ty, kdo dokáží ocenit nenásilně a spíše pomalu vystavěný příběh, který není postaven pouze na brutální řežbě a prvoplánovém násilí. Jocelin Donahue v roli mladé studentky je skvělá a typově do své postavy parádně pasovala. Tom Noonan není širokému publiku zřejmě vůbec znám, já si ho však pamatuji z krátkometrážního snímku na motivy Kingovy povídky "Prst", kde exceloval. I zde je výborný. Parádní jsou úvodní titulky. Ten velký, temný barák s mnoha místnostmi mi docela připomínal Normanův dům na kopci a jenom jsem si představovala, jestli se za nějakými dveřmi nenachází také nějaká paní Batesová:) (05.10.2014)

Zdá se, že hlavní důvod vzniku tohoto filmu je něčí nostalgie po časech, z jejichž estetiky se mi zvedá kufr. Nemohu se tedy s jeho zálibou tak nějak ztotožnit. Úžasně "umělecké" pohledy na hlavní hrdiny od jejich kotníků, záběry na kráčející nohy bez zbytku těla, tříminutové mučivě pomalé zoomy bez opodstatnění dějem, kompoziční úlety takového druhu, že takhle neladně by netočil ani laik... Ne, prostě ne. Krom toho nesympatičtí úplně všichni herci do jednoho, přehrávající. To, že děvčata jsou blbá, padouši jsou padouští a nikdo jiný tam nehraje se rozumí samosebou. Ale když si odmyslím tuhle stylizaci, která "udělala" celý film, tak to docela šlo. Onen skromný zbyteček. (16.02.2013)

Retro horor, který mě skoro celou dobu nudil a u kterého jsem bohužel i usínal se v závěru až neskutečně rozjel a nabídnul opravdu vítečnou přibližně 20 minutovou hororovou podívanou. Opravdu jsem mu chtěl vystřihnout odpad, protože málokdy u filmů usínám, ale díky závěru si tento retro pokus ode mě zaslouží 3 hvězdičky. (15.04.2010)

Mladá studentka zareaguje na inzerát, ve kterém se hledá chůva. Netuší však, že spadla do osidel satanského kultu a hlídání dítěte byla jen záminka, jak nalákat další oběť do honosného domu na odlehlém venkově, jehož postarší obyvatelé vyhlížejí přinejmenším podivně. Jenže vidina snadno vydělaných peněz je pro nemajetnou studentku mnohem lákavější než varovné pocity. Tohle je horor, u kterého budete mít (ne)příjemné mrazeníčko v zádech až do finále, které mohlo být sice zběsilejší, ale hlavně dívka přeživší evidentní průstřel hlavy, není zrovna to, za co bych mohl režiséra a scenáristu Ti Westa pochválit. On zaslouží velkou pochvalu za vynikající vybudování strašidelné až tíživé atmosféry, perfektně vystihl atmosféru a autentický styl 80 let, včetně úvodních a závěrečných titulek a hlavní představitelka Samanthy Jocelin Donahue sem perfektně zapadla. Poslední dobou není mnoho hororů, u kterých by se dalo spolehlivě bát a proto si tenhle zaslouží výjimečnou péči, ačkoliv nějaká ta piha na kráse se najde. Film byl natočen podle údajně nevysvětlitelných faktů a nebýt toho přehnaného konce, tak bych tomu i věřil. Mé hodnocení: 70% (30.01.2011)

Neoriginální, předvídatelné, zbytečně stylizované. Hororová rozprávka na jedno pozretie, které by však bylo nespravedlivé upřít určitou zajímavou atmosféru a precizní retro-zpracování. Nudné to nebylo, nějaké napětí by se na cine-voltmetru jistě dalo naměřit, ale vykrádání satanistické tématiky a snaha o oživéní 80. let ve mně vzbuzují rozpaky. Stejně tak i nepříliš dotažený scénář. Po celou dobu je divákovi vnucována nejistota - "co se to vlastně děje?", ačkoli se to dá ke škodě filmu vytušit od samého začátku. Samantha postupně naráží na určité podivnosti, ale než by to v ní vzbudilo silnější reakci (a ve filmu gradaci napětí), vrací se po nezbytném úleku k pizze... V závěrečné části se všechno odehrálo tak rychle - a z pohledu záporných postav nehorázně zpackaně - že jsem měl pocit určitého zklamání, neadekvátnosti dlouhé přípravy a neakčnosti 3/4 filmu. Průměrný horor, který těží z minulosti. Nenadchne ani neurazí. (01.08.2010)