Walk Don't Run

Myslím, že to, že je Walk don't run mojím 33. filmom s Carym hovorí samo za seba. Nech už bol za plátnom akokoľvek nepríjemný a podivný, či už preferoval chlapcov (a veľa chlapcov jeho) alebo slečny a nechal si platiť za svoj podpis...no, ehm, to posledné som asi mohla vynechať. Aj tak ho žeriem v úplne každom filme - obrazne povedané, hlavne si to nepredstavujte. Budem sa opakovať, keď poviem, že bol stvorený do úloh komediantov, prišla som vďaka nemu uleteným, romantickým filmom znovu na chuť a nikto po roku 1966 ho v komédiách nevie prekonať. A mohla by som pokračovať. Naozaj netreba utekať, tento film je pozvoľný, jednoduchý, miestami decentne vtipný a úplne to stačí. Ak vás zastihne v správnej nálade, budete veľmi spokojní. Cary sa nemohol rozlúčiť elegantnejšie. (01.01.2017)

Poslední snímek, v němž hrál Cary Grant, je variací na Veselou tlačenici s Charlesem Coburnem z roku 1944 a lze jen litovat, že se jím hlavní protagonista (v roli britského aristokrata a průmyslníka) s filmem rozloučil, protože snad v každém záběru doslova září a ústřední hrdinka, majitelka bytu, stejně jako její budoucí nápadník odehrávají své party v jeho stínu. Ani Grantovi slabší spoluhráči ale film nepotápějí, protože ten je vystavěn na zdařilém a zábavném scénáři, který zvlášť vtipně absorbuje japonský kolorit. Přesto bych přál tomuto mistrovi sebeironie nějakou jinou a pozdější příležitost k ukončení kariéry než tuto trochu zblázněnou komedii, a nemuselo by přitom jít o romantického milovníka – jak prokázal například v Hitchcockově geniálním thrilleru Na sever Severozápadní linkou nebo ve válečném filmu Dalmera Davese Směr Tokyo, dokázal věrohodně zvládnout i typově jiné postavy. (27.11.2021)

"Od sedmi pětatřiceti můžete mít koupelnu celý den pro sebe." "Co tam budu celý den dělat?" Rozloučení Caryho Granta se stříbrným plátnem by si zasloužilo větší pozornost než dosavadní dvě hodnocení. Sám jsem se neodvažoval očekávat příliš, ale je to velmi slušný film. Cary hraje velkoprůmyslníka sira Williama Rutlanda. Přiletí z Londýna do Tokia, kde se za synchronizovaného klanění členů vedení hotelu dozví, že probíhající Olympiáda je stála všechny pokoje. Ani na britské ambasádě se nepřetrhnou, aby mu sehnali bydlení, takže když už vejde do obydlí upjaté slečny Chris, za nic na světě se nedá odbýt jejími námitkami, že inzerátem hledala spolubydlící ženského pohlaví... To, že se Grantovi podařilo konečně nehrát milovníka, ale rozverného dohazovače Samanthy Eggarové a Jima Huttona, má svá pro a proti. Pozitivní je, že se mu v obehraném schématu "nenáviděli se-poznali se-zamilovali se-nepohodli se-usmířili se" nabízejí situace, které ho nezavazují k žádné lyrice, ale spoléhají téměř bezvýhradně na jeho komediální šarm. Ten romantický balast nesou na svých bedrech pouze dva neokoukaní herci, z nichž zejména Eggarová netrpí rozpaky před Grantovými šedinami a je mu rovnocennou partnerkou. Jim Hutton, architekt a budoucí účastník běžeckých závodů v Olympijských hrách, má spoustu dobrých replik, ale málo osobního charismatu. Jako romantický hrdina je OK, ale jako partner v konverzačním mariáši se těm dvěma nemůže rovnat. A právě v tom je možná háček, protože člověk tu holku stejně podvědomě přeje tomu starému lišákovi. :-) Jinak nemám výhrady, je to milá stará komedie s krásnými exteriéry a Cary Grant nepochybil, jako ostatně nikdy. 80% (27.06.2010)

Příjemná komedie staré školy, kde hraje legenda Cary Grant ve své poslední filmové roli sympatického dohazovače jednoho amerického olympionika Steva, kterého si oblíbil (ba přímo se v něm viděl) a jedné pořádkumilovné dívky, u níž pobývá (přes její počáteční odpor) během své obchodní cesty, kdy kvůli právě probíhající tokijské olympiádě (1964) je ve městě nedostatek volných pokojů. Filmu jsem dělal české titulky (na titulky.com), a tak si ho užil i trochu detailněji. A musím konstatovat, že je to taková milá, nenáročná a klasická oddechovka, prozářená charizmatem Caryho Granta, který působí velice svěže, jakoby si vše skvěle užíval a vše ho bavilo. Jeho průpovídky jsou podané s noblesou zkušeného harcovníka, který tentokrát dává dohromady ty mladé. Vše probíhá ve skvělém prostředí Tokia s jeho úžasně jinými obyvateli, což je také plus. Najdou se tu klasické klišé a postavy typu nepříjemného až nesnesitelného úředníka alias snoubence ústřední dívky či hloupého ruského agenta, ale i spousta detailů a replik, které jsem si užil. Ať už se jednalo o úžasně naplánovanou ranní rutinu, návštěvu v japonské rodině, olympijský běh či dvojici japonských capartů, kterým snad chyběl jen popcorn kinových diváků... Škoda, že Cary Grant tímto zakončil svoji filmovou kariéru, protože tady je ve formě a klidně mohl natočit další podobné oddechovky. (30.07.2011)

Báječný retro relax s mnoha vtipnými momenty a skvělými herci. Nějak mi hlava nebere, že film s Grantem má tak málo hodnocení a důsledkem toho je i nedoceněn. Situacemi a příběhem se pro mě film vyšplhal na mimořádně silné 4 hvězdy. Já se prostě náramně bavila a dost pravděpodobně si to v budoucnu zopakuji. (13.11.2011)