Walk Don't Run

"Od sedmi pětatřiceti můžete mít koupelnu celý den pro sebe." "Co tam budu celý den dělat?" Rozloučení Caryho Granta se stříbrným plátnem by si zasloužilo větší pozornost než dosavadní dvě hodnocení. Sám jsem se neodvažoval očekávat příliš, ale je to velmi slušný film. Cary hraje velkoprůmyslníka sira Williama Rutlanda. Přiletí z Londýna do Tokia, kde se za synchronizovaného klanění členů vedení hotelu dozví, že probíhající Olympiáda je stála všechny pokoje. Ani na britské ambasádě se nepřetrhnou, aby mu sehnali bydlení, takže když už vejde do obydlí upjaté slečny Chris, za nic na světě se nedá odbýt jejími námitkami, že inzerátem hledala spolubydlící ženského pohlaví... To, že se Grantovi podařilo konečně nehrát milovníka, ale rozverného dohazovače Samanthy Eggarové a Jima Huttona, má svá pro a proti. Pozitivní je, že se mu v obehraném schématu "nenáviděli se-poznali se-zamilovali se-nepohodli se-usmířili se" nabízejí situace, které ho nezavazují k žádné lyrice, ale spoléhají téměř bezvýhradně na jeho komediální šarm. Ten romantický balast nesou na svých bedrech pouze dva neokoukaní herci, z nichž zejména Eggarová netrpí rozpaky před Grantovými šedinami a je mu rovnocennou partnerkou. Jim Hutton, architekt a budoucí účastník běžeckých závodů v Olympijských hrách, má spoustu dobrých replik, ale málo osobního charismatu. Jako romantický hrdina je OK, ale jako partner v konverzačním mariáši se těm dvěma nemůže rovnat. A právě v tom je možná háček, protože člověk tu holku stejně podvědomě přeje tomu starému lišákovi. :-) Jinak nemám výhrady, je to milá stará komedie s krásnými exteriéry a Cary Grant nepochybil, jako ostatně nikdy. 80% (27.06.2010)

Báječný retro relax s mnoha vtipnými momenty a skvělými herci. Nějak mi hlava nebere, že film s Grantem má tak málo hodnocení a důsledkem toho je i nedoceněn. Situacemi a příběhem se pro mě film vyšplhal na mimořádně silné 4 hvězdy. Já se prostě náramně bavila a dost pravděpodobně si to v budoucnu zopakuji. (13.11.2011)

Cary Grant byl fešák, pravý gentleman a neskutečný elegán. Zřejmě si toho byl dobře vědom, proto přestal účinkovat ve filmech ve svých 62 letech. Měl v sobě evidentně dostatek soudnosti a chtěl, aby si jej diváci jako krasavce pamatovali. Vůbec se nedivím, že ve svých dřívějších filmech vyvolal spolusledovatelce průtrž mračen v nohavičkách. Osobně jsem měl co dělat, aby během sledování nebyla zpochybněna moje heterosexualita. Pokud se vám krví projíždí nějaké to promile, tak je tento film dobrou volbou. Příběh je zajímavý a nekomplikovaný. Dlouho jsem žádnou podobnou starší průměrnou komedii neviděl, takže jsem tento film uvítal. V pozadí je zřejmě i nějaký politický kontext, neboť divák přeci jen nevidí často tančit černouška na ruskou národní hudbu, kterou hrají rákosníci. Taktéž mě snímek utvrdil v tom, že sportovní chůze je teploušský sport. Pokud budete někdy hledat něco intelektuálně nenáročného na zlepšení nálady a zároveň budete toužit vidět poslední film herecké legendy minulosti, tak poté je Walk Don't Run tou správnou volbou. (01.01.2017)

I DON'T KNOW WHY YOU WANTED A ROOM, YOU SPEND ALL OF YOUR TIME OUTSIDE! Hodně povedená komedie a Cary jede jako za mlada. Steve i Chris jsou sympaťáci a nejlepší části filmu jsou rozhodně ranní vstávačky. Člověk si ani kafe neudělá a už musí do koupelny. Bych se na to vy.. a chodil si čistit zuby až 7:45. (18.06.2017)

Příjemná komedie staré školy, kde hraje legenda Cary Grant ve své poslední filmové roli sympatického dohazovače jednoho amerického olympionika Steva, kterého si oblíbil (ba přímo se v něm viděl) a jedné pořádkumilovné dívky, u níž pobývá (přes její počáteční odpor) během své obchodní cesty, kdy kvůli právě probíhající tokijské olympiádě (1964) je ve městě nedostatek volných pokojů. Filmu jsem dělal české titulky (na titulky.com), a tak si ho užil i trochu detailněji. A musím konstatovat, že je to taková milá, nenáročná a klasická oddechovka, prozářená charizmatem Caryho Granta, který působí velice svěže, jakoby si vše skvěle užíval a vše ho bavilo. Jeho průpovídky jsou podané s noblesou zkušeného harcovníka, který tentokrát dává dohromady ty mladé. Vše probíhá ve skvělém prostředí Tokia s jeho úžasně jinými obyvateli, což je také plus. Najdou se tu klasické klišé a postavy typu nepříjemného až nesnesitelného úředníka alias snoubence ústřední dívky či hloupého ruského agenta, ale i spousta detailů a replik, které jsem si užil. Ať už se jednalo o úžasně naplánovanou ranní rutinu, návštěvu v japonské rodině, olympijský běh či dvojici japonských capartů, kterým snad chyběl jen popcorn kinových diváků... Škoda, že Cary Grant tímto zakončil svoji filmovou kariéru, protože tady je ve formě a klidně mohl natočit další podobné oddechovky. (30.07.2011)