Zmluva s diablom

Pětice dívek se po falešném nařčení rozhodne, že přijde o panenství – když už mi nevěříte, tak já tedy taková just budu! Pětice dívek a pětice různých přístupů k věci. Naivka, rozumná, zkažená, ďábelsky hravá…. Dívky ani nejsou přítelkyně, své „poprvé“ si každá řeší po vlastní ose. Na filmu se mi líbila drsná deziluze. Ani takhle mladé dívky nevěří (většinou) v nějakou romantiku a prostě o to jen chtějí přijít. Jejich protějšky – mladí muži – ostatně žádnou naději na romantiku neskýtají. Až na jednu výjimku jsou to všichni buď podrazáci, podvodníci, násilníci. _____ Mám problém s přerývanou atmosférou snímku. Jak skáče od jedné dívky k druhé, tak se pokaždé mění nálada a to dost zprudka. Od přece jen lehce zamilovaného příběhu, přes morální frašku až po téměř surové násilí. Mladý Marián Labuda si zahrál roli překvapivě slizkou a odpornou. Možná, kdyby měl film povídkový charakter a přecházel od jedné dívky postupně ke druhé, zasáhl by mě víc. I tady ale scéna drsného mejdanu a následného lovu na polonahou kořist byla přesvědčivá a otřesná. Včetně zakončení. SHRNUTÍ: Nespěchej. Není nutné o to přijít hned s prvním debilem. (25.02.2020)

„V každé ženě je tisíc motýlů, tisíc čertů ale taky tisíc opic." Tahle svěží a vcelku i vtipná komedie o bláznivých maturantkách navnadí diváka už samotnou úvodní originální (tak trošku "hippísáckou") melodií Zdeňka Lišky. Film mě zaujal mj. zajímavými kreacemi neherečky Ivany Karbanové (viz třeba hláška: "Panna Orleánská a já už nejsme kolegyně.") zvláště při flirtu s hereckým profesionálem par excelence Vladimírem Menšíkem. Celkově je tento film takový "hezky československý" s plejádou slovenských i českých herců, z nichž výborný je mladičký Hanzlík (např. když učí svou slečnu hrát na kytaru: „Ježíš Marja, jak to držíš…ne jako samopal….nějak něžně, jako dítě když kojíš…“). Škoda, že konec filmu s vyústěním nevinného studentského žertíku byl takový jalový, jinak bych klidně dal plný počet hvězdiček. (06.08.2018)

Na svoju dobu nesmierne odvážna záležitosť určená najmä pre teenagerov, i keď ťažko dokážem z dnešného hľadiska súdiť, čo bolo v roku 1967 v Československu odvážne a čo nie. Nie je to klasický zástupca novej vlny, ale rozprávanie je určite rozvoľnenejšie, epizodické a vlastne jediný závažnejší problém vidím v tom, že subjektívna dĺžka snímky u mňa určite presahovala onú, inokedy rýchle ubiehajúcu, hodinku a pol. Niektoré sekvencie boli skrátka lepšie a zábavnejšie než tie ďalšie, ako celok ale Zmluva s diablom funguje celkom obstojne. Čo je dané možno aj relatívne prekvapivým záverom. (14.02.2020)

Neviem si pomôcť, film vo mne vyvoláva silno ambivalentné pocity. Snímka je totižto skvelá v detailoch: komentároch ohľadom ideí politického režimu, "takej rozprávky pre dospelých, symbolov vtipne pointujúcich scény, pri hádke s otcom prestrelenie klobúku ako narušenie neotrasiteľnosti autority alebo neprehliadnteľnej hry s čiernou a bielou, avšak základná nosná kostra, od ktorej sa odvíja celý naratív, pôsobí, najmä pri zakončení záverečného flámu, strašne umelo, vypočítane a neprirodzene. Hra dievčat je súčasťou ďalšej, vyššej hry ( ktorá sa hneď javí ako príliš pritiahnutá za vlasy), o čom od začiatku vieme, ale záverečná konfrontácia oboch skupín "hráčov" a vyústenie celej situácie je nepresvedčivé, nepôsobivé aj so spätnou platnosťou. ................ Chalan s protekciou má možnosť cestovať a sledovať "hnitie kapitalizmu", čo ho v konečnom dôsledku modeluje ako hedonistického cynika, na ktorého celá hra nepasuje pre svoju prílišnú detinskosť- od daného charakteru by sa čakalo niečo určite dômyselnejšie, ak by sa niečím takým až nechcene smiešnym vôbec zapodieval. Vyplýva z toho nepríjemné narúšanie inak šarmantnej uvoľnenosti,, typickej pre 60-te roky. ................... Zmluva s diablom sa mi najviac podobá na rezkého psíka priviazaného na obojku. Chce sa besniť a do istej miery sa mu to darí, ale obojok mu zabraňuje v plnom rozlete. (18.03.2014)

Povazujem sa za mylovnika ceskoslovenskej kynemtagorafie a furt si myslim, ze najlepsie diela vznikali v neprekonatelnych 60. rokoch. Namet o 5 dievcatach je fajn, krasne su, a aj hrat vedia, tak oko divaka hned pookreje. Ucast znamych hercov ako Mensik /Happy End/ a pani Zazvorkova /tuna sa predstavuje ako zapalena sudruzka/ ma tiez potesila. Slusne, ale stale iba priemer, za rok 1967 by som urcite dal vyssie Lipskeho Happy End, Marketu Lazarovu alebo hoci aj Konec Agenta W4C prostrednictvim psa pana Foustky. 66 % (31.05.2014)