Režie:
Zdeněk KaločScénář:
Zdeněk KaločKamera:
Milan DudaHrají:
Petr Kostka, Jana Švandová, Vlasta Fialová, Otakar Dadák, Miroslav Částek, Stanislava Strobachová, Luboš Ogoun, Jaroslav Dufek, Ladislav Lakomý, Zdeněk Kampf, Jaroslav Kuneš, Oldřich Vykypěl (více)Obsahy(1)
Televizní inscenace podle slavného humoristického románu anglického spisovatele Kingsley Amise (1954). Hlavní postavou je mladý univerzitní pedagog James Dixon (Petr Kostka), který nezapadá do snobského prostředí tzv. „lepší společnosti“. Aby se zalíbil svému nadřízenému profesu Welchovi a získal stálé místo asistenta na katedře dějin, je nucen činit řadu ústupků a přetvářek. Na jednom z večírků v rodině Welchových se seznámí s půvabnou Christinou, ale zároveň se dostává do značně trapných situací... (Mariin)
(více)Recenze (12)
Nejsem si jist zda bych to bez Kostky dokoukal, Brno je z toho cítit na sto honů... Petr Kostka v roli Jamese Dixona má scénu kdy je opilí, pro jistotu, v dobách své mládežnické nerozvážnosti, zvolil pro jistotu čtvrt litru vodky aby scéna byla přesvědčivá, a těsně před natáčením scény vypil alkohol na ex, jenže natáčení se prodlužovalo, alkohol začal sedat na mysl i jazyk až nakonec bylo nutno počkat až vystřízliví. ()
V porovnání s předlohou stejně suché, ale o dost méně vtipné. Jak bych se na Šťastného Jima díval, kdybych Amisův román nečetl, říct nedokážu. Petr Kostka je ale dobrý. ()
Tak tomu říkám ten pravý anglický humor! (poznámka: mám radši "anglický" humor v českých představách). Pro mne lahůdka, jak literární předloha, tak tato inscenace. Je výborná a Petr Kostka pro mne již zůstane jediným správným Šťastným Jimem. Též se rád dívám na Rudolfa Krátkého v roli senilního profesora Welche (scéna v turniketu je skvělá) či Miroslava Částka v roli bohémského umělce Bertranda, který na večírek přivádí svou přítelkyni Janu Švandovou... ()
Starý, leč perfektně obsazený příběh Zdeňka Kaloče. Je škoda, že se momentálně nedá nikde sehnat. ()
U předlohy jsem se více smál, přec jen vybudovat v české inscenaci britskou atmosféru je asi takřka nemožné. Ale Petr Kostka je velmi přesvědčivý, Vlasta Fialová pěkně cynická, Jana Švandová velice pohledná, ostatní více méně zdatně sekundující. Bohužel, konec poněkud ošizený. Ale stejně je to dobré. ()
"O šťastný Jim, jak mu závidím…." Musím říct, že já pro změnu závidím všem těm, kterým se tento film podle slavného humoristického románu Kingsley Amise nějak více líbil. Za mě hodně šedý průměr, který k těm třem hvězdičkám doslova dotlačil Petr Kostka a možná místy ještě mladičká a určitě půvabná Jana Švandová. Pak už mě snad jen napadá se zmínit o dvou vcelku interesantních myšlenkách, které zde zazněly. Jednak, že "láska je cit lišící se od pohlavního vzrušení nejen kvantitativně, ale i kvalitativně", a pak že "je zajímavé, jak se ženy dovedou připodobnit mužům, se kterými se delší čas stýkají." ()
Knižní předloha Kingsley Amise zůstala nepřekonána. Je to za slabší tři hvězdy, což je vzhledem k tomu, že si to do parády vzalo brněnské studio České televize, vlastně úspěch. ()
Tak je tam mlada Svandova, no...jinak jsem mel teda pocit, ze film trva 8 hodin...navic je to velmi malo vtipne. Cernobila tv inscenace. ()
"Jak můžete něco takového tvrdit? Nikdy nidko neví, co se děje v jeho hlavě. Pokud se tam vůbec něco děje." Je zajímavé, co všechno je na této nezajímavé inscenaci zajímavé. Třeba když podle mých oblíbených uživatelů nedosahuje kvalit její knižní předlohy, přesto zde má tato televizní hra daleko vyšší hodnocení, než stejnojmenný britský filmový přepis z roku 1957. A zajímavé jsou v ní i její myšlenky, že láska je cit lišící se od pohlavního vzrušení nejen kvantitativně, ale i kvalitativně, nebo jak se ženy dovedou připodobnit mužům, se kterými se delší čas stýkají. Ovšem zajímavější je tu Jana Švandová, pro kterou to byla první hlavní role před kamerou, avšak nejzajímavější tady byl samozřejmě Petr Kostka, bez kterého bych tuto utahanou a nevtipnou komedii, určitě nedokoukal. ()
Typická inscenace TV Brno: pomalé a nevýrazné. Nebýt charismatického Petra Kostky, tak by se jeden nedodíval... ()
No, váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. O dva roky později, za pokročilé normalizace, by vůbec nepřicházelo v úvahu tohle - anglického autora, natočit. Janu Švandovou jsem vůbec nepoznal. ()
Pro příznivce Petra Kostky patrně zážitek. I přes své mládí hraje parádně. Inscenace jako taková o ničem. Zmatená bezdějová hloupost. Jestli tam byl někdo vožralej tak střihač. Ale je možné, že jsem jen nepochopil jeho neotřelé mistrovství, stejně jako umělecký záměr autora. ()