Děti

Nejuječenější horor, jaký jsem kdy viděl. V první polovině filmu neustále pištěly děti, v druhé polovině dospělí. I když je to spíš béčko, tak díky poněkud bizarnímu námětu je to docela úchylná zábava, obzvlášť pokud nemáte rádi děti. A za vytetovaného andělíčka z obalu Ágaetis byrjun na břiše jedné z postav dík! (06.07.2009)

Jsou Vánoce, svátky klidu a míru. Pohledná Casey (Hannah Tointon) jede se svými rodiči a dvěma malými sourozenci navštívit své příbuzné, kteří také mají malé děti. To ještě nikdo netuší, že se zde rozšířil záhadný dětský virus způsobující u malých dětí zvýšenou agresivitu a vražedné choutky. Víkendový vánoční pobyt se změní v boj o přežití a místo vůně jehličí a cukroví je ve vzduchu cítit pach krve a sníh se brzy zbarví do ruda. Rozjezd tohoto hororu je pomalejší, klidně by se to obešlo bez té půlhodiny prázdných a zbytečných dialogů, ale pak se to rozjede a hned první incident, při kterém o život přijde jeden z dospělých, stojí za to. Představitelé dětských rolí se tváří pěkně zlověstně a dospělé role nehrají příliš známí herci, takže místy jsou herecké výkony zúčastněných poměrně autentické, ačkoliv film neusiluje o nějakou maximální realističnost. Je však zajímavé, jak se s rostoucí dětskou agresivitou vyrovnávali dospělí a jak se velmi rychle měnily vřelé příbuzenské vztahy ve vzájemnou nenávist. To se scenáristovi a režisérovi v jedné osobě Tomu Shanklandu povedlo, ale mohl by ještě zapracovat na dialozích, aby nebyly tolik nudné, občas měl film potíže s tempem. Horory o vraždících dětičkách moc nemusím, ale tenhle britský horor byl jedním z těch působivých a napínavých, co bylo v této oblasti doposud natočeno. K malým dětem se příliš hezky nechoval. (23.11.2010)

Tohle se mi docela špatně hodnotí. Ten film na mě působil velmi nepříjemně, což nemyslím negativně, že by byl špatný, snad naopak, tvůrcům se zřejmě podařilo přesně to, co chtěli. Dost šílená atmosféra, z těch tzv. dětských horrorů (namátkou např. Children of the Corn, Village of the Damned, The Children (1980), Ils apod.) asi nejtrýznivější, nejsyrovější a nejrealističtější. Možná proto, že na rozdíl od zmiňovaných snímků, v tomto divák nemá od dětí takový odstup, nejsou pro něj tolik odcizení, nejsou pro něj tak zřetelně jiní. Pro mě působivější snad i proto, že jsem sám otcem dvouletého dítěte a představa, že by mě za dva tři roky potkal podobný osud, je naprosto mrazivá a deprimující. Natolik působivé, že i když bych film obecně označil za hodně dobrý až výborný, asi už do něj nikdy nepůjdu. Nejsem masochista. Kromě depkoidní a existenciálně deprivující a frustrující atmosféry bych vyzdvihl lehce komplikované vztahy mezi jednotlivými postavami, jen lehce načrtnuté, nikdy přesně neurčující a tak zbývá spousta prostoru na (alespoň trochu od ubíjející atmosféry odvádějící) spekulace: Je vztah mezi Jonahem a Mirandou jen dokonalým a idealistickým vztahem mezi otcem a dcerou, nebo v tom je něco mnohem více? A stejně tak, je vztah mezi pubertální Chloe a jejím strýčkem pouze provokativním vyzýváním dospívající dívky uvědomující si svou sexualitu a vzhled a stále ještě mladým mužem, vedle nějž se najednou objeví velmi atraktivní dívka, nebo se mezi nimi už něco stalo? Ostatně Hannah Tointon v roli Casey je naprosto výborná a to nemám vůbec na mysli její vzhled. Z této mladé herečky určitě ještě něco bude. Na to že to je její teprve druhý film (opomíjím několik seriálových rolí), předvedla povedený výkon. (14.08.2011)

Zvláštní, originální a těžko popsatelný film, který sice je svým způsobem horrorem, avšak děsí diametrálně odlišným způsobem, než na jaký sme zvyklý. Více než strach poutá film těžko odhadnutelným vývojem, který vyplývá z dětské nevyzpytatelnosti a těžkých rozhodnutí, před která jsou postavy stavěny. Perfektní spád, solidní střih a dokonalá vyšperkovanost každé jedné scény dělá z filmu svěží horror, přestože vás po něm noční můry nechají spát. (15.09.2011)

"Ladovská zima, děti a sáně... děti jsou saně, pusťte mě na ně!" Hra: sociologická nelogická vybíjená. Týmoví hráči: 4 nesympatičtí, nesvéprávní dospělí plus 4 ne vl. vin. šibnutí spratci. Lavička náhradníků: Casey, holka v rozpuku, maličko down a děsně otrávená z nuceného veselí při užívání Vánoc, svátků klidu, míru, rodinné pohody a zkrvavených sáněk. Jediná normální postava, o kterou jsem se mohl zpočátku bát, posléze bohužel i ona zkravkovatěla. Cíl hry: zabít zajímavý námět a děsně otrávit natěšeného diváka, čili mě. Výsledek utkání nerozhodně, domácí:hosté 3:3 Ačkoli, jak je na tom se zdravím náš opožděně chrčící tatínek s panenkou v bříšku? Ten byl náhodou fajn :-)). Za remízu jen jeden bod a sestup do druhé scenáristické ligy. (19.04.2020)