Reklama

Reklama

Turínský kůň

  • Maďarsko A torinói ló (více)
Trailer 1
Drama / Podobenství / Poetický
Maďarsko / Švýcarsko / Německo / Francie / USA, 2011, 155 min

Obsahy(1)

1889. Německý filosof Friedrich Nietzsche se stal svědkem bičování koně na své cestě do italského Turína. Svýma rukama objal krk koně, aby ho ochránil, ale poté náhle omdlel a padl na zem. Za necelý měsíc byl Nietzsche diagnostikován s vážnou duševní poruchou, která ho odkázala na lůžko a způsobila jeho němotu na dalších jedenáct let až do jeho smrti. Ale co se stalo s koněm? Tento film, poslední Bely Tarra, se zaobírá touto otázkou ve vymyšleném příběhu toho, co následovalo. Muž, který zbičoval koně, je venkovským farmářem, který si vydělává na své živobytí rozvážením ve vozíku taženým koněm. Tento kůň je starý a nemocný, ale poslušně poslouchá povely svého pána. Farmář a jeho dcera musí dojít k pochopení toho, že ve svém živobytí již nemohou pokračovat. Smrt koně se stává začátkem jejich tragického příběhu. (End3R)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (197)

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Místní katolická cenzura opět nerozdýchala můj další citlivý a něžný komentář. Jelikož jsem za dobu své virtuální existence neměl nikdy v poště tolik miloučkých příspěvků nasupených yntelechtuánů, vracím jej opět do hry, a to v morálně nezávadné formě, doplněný o rébus pro chytré hlavičky: Tak nám surový establishment zabanoval uživatele Paaschu. Prý byl v komentářich hrubý, nezdvořilý a urazil estetické cítění nějakého prudérního gaye. Evidentně zde ještě nebyl pořádně stanoven etalon, jak by měl takový banovací komentář vypadat. Zatoužil jsem tedy nesmírně po průkopnictví a umísťuji sem následující nechutný, odporný a lascivní zvratek, z něhož si budete ještě měsíc vytírat oči svěcenou vodou, vaše neposkvrněné děti budou mít rok noční můry a katolíci se budou zuřivě křižovat. Ať je mi HOMO milostiv!! Tato strašlivá (hloupost na osm se slovním základem pro expresivní označení dámského přirození) má všechny atributy stát se nejoblíbenějším masturbačním videem snad každého patologicky hloubavého, přechytřelého (zdrobnělina mužského údu na sedm), co čumí na filmy jen proto, aby nás, konzumní a blahoslavené, potom mohl oblažit filozofickým, sebestředným slovním průjmem, plným cizích termitů a hlavně!!! si potom mohl s ostatními mentálními potraty sáhodlouze plácat po (další zdrobnělina mužského údu, opět na sedm, začínající na "š", plurál) v nekonečném Mistrovství světa v mlácení prázdné slámy. Vždyť přechytřelá filipika tak krásně skryje to, že jsem si v životě (označení negace pohlavnívo aktu na devět), protože jsem nedrovský debil a dokonce prodlouží to pěticentimetrové hovado, co skrývám v tesilkách, lépe než nejnovější Audi A8! Takže i já musím zpocenou rukou sáhnout po Bordellovské příručce "Jak se hrabat v (výkal na pět)" (samozřejmě ve francouštině, abych nevypadal jako obyčejný (opět označení mužského údu, tentokrát na pět s analogií na slovenského kohouta) s pouhým doktorátem z FFUK) a posléze vykřičet do světa, jaký jsem artový (ženský prvotní pohlavní znak na čtyři transformovaný do mužského rodu), co si umí (vyonanovat na sedm) i po třech hodinách prázdné, kataklyzmatické nudy.. Takže odborně a sofistikovaně vyjádřeno, táhne se to jako poševní sekret vysloužilé (označení ženy veselé v rozkroku a též ženy, provozující placený sex na pět) s vaginální plísní a místy bych neváhal sáhnout ani po, pro mnohé možná odvážně rozpustilém termínu, (ejakulát na pět) čtyřicetiletého panice. Nicméně každý místní (jedinec, vzniklý nezdařeným pohlavním aktem či genetickou vadou na čtyři), jehož přebujelé ego vysoce převyšuje jeho kvocientní možnosti mi dozajista potvrdí, že toto masochistické ukájení je hlavně o pocitech, že ano! No budiž, cítil jsem se u toho, jako bych měl v (vyústění trávícího traktu na pět) kaktus, kterým by každých deset minut freneticky pootočil ten dvoumetrový negr, co mi mezitím způsoboval akutní pocit existenční tísně tím, že mě nutil k deep throatu. V ústech jsem cítil zemitou hořkost, jako bych tři hodiny lízal podpažní jamku profesionálního bezdomovce. Závěrem, abych před nimi nevypadal jako úplná (ženský zevní genitál na čtyři), však musím konstatovat, že na něčem se se všemi těmi ufony, jejichž rodiče jsou patrně dvojčátka, přeci jen shodnu! Na tento hypnotický zážitek do konce života nezapomenu a už si nikdy nebudu muset strkat prsty do krku, když se budu potřebovat vyzvracet! () (méně) (více)

SarumanKo 

všechny recenze uživatele

Niečo medzi totálne nezmyselnou sračkou a geniálnym veľdielom, ale premiešané tak dôkladne, že jedno je ťažké rozlíšiť od druhého. Je to iné než hocičo, čo som za svoj život videl. Dve a pol hodiny dlhý príbeh o všednom živote sedliaka, jeho dcéry a ich koňa zachytený len do hŕstky dlhočizných záberov, prakticky bez strihu a bez dialógov. Ako celok úmorné, takmer nepozerateľné na jeden záťah, ale svojim spôsobom akosi mytologicky pútavé, nesmierne atmosférické a celým vyznením vlastne úplne depresívne. Časom ma to vtiahlo natoľko, že som sedel tam v chalúpke, mrzol a trpel s tými biednymi postavami a čakal na koniec sveta. Turínsky kôň je jeden z mála art filmov, z ktorých mám pocit, že mi niečo dali. Existencionálne podobenstvo, o ktorom by sa dali písať tisíc stranové rozbory, ale zároveň niet čo povedať. (6/10) ()

Reklama

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Chápu, že dlouhé záběry na nehybné postavy evokují životní prázdnotu, neschopnost změny a ubíjející depresi a že to dělají bezchybně. Jenže mi nedochází, proč to film považuje za důležité říkat. Abych to vysvětlil, uniká mi smysl existence filmu - uměleckého díla, jehož zhlédnutí pouze potvrzuje něco naprosto samozřejmého a nevylučitelného, plynoucího z jeho podstaty. Asi jako by černobílé filmy byly točeny proto, aby byly černobílé. Úplně nejvíc to nechápu z pohledu samotného Tarra. Kdybych byl já umělec, zřejmě bych chtěl, aby z mých rukou vzešlo něco nového, nečekaného, co třeba překvapí i mě, s čím se musím poprat a čemu se musím postupně během tvorby přizpůsobovat. Nemohl bych prostě namíchat tmavě šedou, celou čtvrtku jí pravidelně potřít, nazval to "La Depresse" a jít stejným způsobem na další - ale tak na mě Tarrovy filmy působí. Vím, co mi říkají, uznávám, že to říkají přesvědčivě, ale nevím, co na tom oceňovat, protože to neříkají na základě svých kvalit, ale na základě neschopnosti říkat něco jiného. Nemúžu to odkopnout jako odpad, protože ten film vypadá na pohled krásně... Ale natočit stereotyp pro stereotyp a depresi pro depresi považuju za ztrátu Tarrova času. A koukat na to za ztrátu mého času. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Tarrova Vesmírná odysea. Film, který dosahuje hypnotického účinku tím, že ukazuje všechno to (a především to), co je v jiných filmech vynecháno pro urychlení tempa. Opakovaní všedních úkonů (chození pro vodu do studny, krmení koně či vaření a konzumace brambor) tak dosahuje bezmála rituální umanutosti, skrze niž se vyjevují drobné, nicméně podstatné změny: příznaky umírajícího světa, který se pomalu a jistě propadá do absolutní tmy a syrového ticha. Vysychající studna. Kůň odmítající táhnout vůz. Pohasínající lampy. A za okny neutuchající vichřice a větrem vzedmutá oblaka prachu a listí, které připomíná popel. Chce se až říct, že Larsova vize melancholické apokalypsy - jakkoli je to srovnání čistě na efekt - vypadá vedle té zdejší jako nevkusně uslzená hříčka. ()

FlyBoy 

všechny recenze uživatele

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Pokorná nemohúcnosť sa vo vyprázdnenom svete sukcesívne stupňuje...vyčerpá sa voda, vyhasne oheň, pominie zem, zostane len vzduch, ktorý sa po chvíli vytratí a nastane tma. Omamujúca uhrančivosť. Priliehavý metaforizmus. Zdrcujúce podobenstvo. Tarr a jeho autorský epitaf, ktorý s ohľadom na jeho predošlú tvorbu dáva ťažko akceptovateľný zmysel... ()

Galerie (18)

Zajímavosti (8)

  • Dům, ve kterém hlavní postavy bydlí, byl postaven na základě Tarrova přání. Protože však režisér nesnáší kulisy a uměle vytvořené lokace, muselo být celé stavení postaveno doopravdy. (Rosomak)
  • Příběh Turínského koně napadl scenáristu (a dlouhodobého spolupracovníka Bély Tarra) László Krasznahorkaie už v roce 1985. Ke krátké synopsi se však tvůrci vrátili až o mnoho let později. (Rosomak)
  • Film byl již od počátku natáčení prezentován jako poslední film Bély Tarra. (Rosomak)

Související novinky

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

01.01.2012

Žebříček nejlepších celovečerních filmů roku 2011 dle ČSFD.cz se v budoucnu bude měnit - obsahuje totiž filmy, které se teprve chystají do naší distribuce a budou časem hodnoceny více diváky, což… (více)

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

01.01.2011

Žebříček nejlepších celovečerních filmů roku 2011 dle ČSFD.cz se v budoucnu bude měnit - obsahuje totiž filmy, které se teprve chystají do naší distribuce a budou časem hodnoceny více diváky, což… (více)

Reklama

Reklama