Režie:
Jane CampionScénář:
Jane CampionKamera:
Greig FraserHudba:
Mark BradshawHrají:
Ben Whishaw, Abbie Cornish, Kerry Fox, Paul Schneider, Thomas Brodie-Sangster, Antonia Campbell-Hughes, Jonathan Aris, Roger Ashton-Griffiths, Amanda Hale (více)Obsahy(1)
V Londýně roku 1818 se odehrává tajná láska mezi mladým básníkem Johnem Keatsem (Ben Whishaw) a "dívkou od vedle", Fanny Brawneovou (Abbie Cornish). On si o ní myslel, že je koketa, ona se nezajímala o literaturu. A přesto se našly okolnosti, které je spojily dohromady, ovlivnily básníkovu tvorbu, ale také je kvůli jeho nemoci navždy odloučily. (j.o.j.o.)
(více)Videa (1)
Recenze (111)
Ben Whishaw opět udivuje svým velice působivým a sympatickým subtilním zjevem, a Abbie Cornish nabízí divákům postupné proniknutí do podstaty její přirozené krásy. Jsme tak svědky, kolikrát až moc, citově zabarveného dialogu, který vlastně oslavuje lásku cudnou, či staromódní, chcete-li. Spojte si Finding Neverland, Piano, Pýchu a předsudek, Pokání a výjde Vám tahle historická lovestory, která sama o sobě není originální, což nejde ani tím nejnajivnějším způspbem očekávat, avšak v samotném důsledku ukňourané zamračené východočeské neděle, to nehrje pražádnou roli. To vše se děje za přítomnosti skvěle naexponovaných obrazů anglického venkova (především jednotlivé obrazy měnící se v závislosti na ročním obdobím), které dávají ostatním divákům jásný impuls, dát si tuto exkurzi do citově čistých, ale v jistém směru přehnaných vod lidského milostného spojení, spíše na plátně, větších rozměrů, než na obrazovce s malou úhlopříčkou... ()
Tohle není film o Keatsovi, tohle je film zejména o Fanny a její sestře a bratrovi. A je krásný. Konkrétně třeba Edie Martin jako mladší sestra Toots byla úplně odzbrojující. Jinak zbožňuji, jak čistě a jednoduše Jane Campion svůj záměr vypráví. Postavy, včetně vedlejších, jsou živoucí a charismatické, nesou energii příběhu v sobě a v přesných výmluvných dávkách ji nechávají prosáknout na povrch. V záplavě přebujelých, neuvěřitelných a nekonzistentních emocí, jaké se na mě v poslední době valí z jiných filmů, jsem extrémně ráda, že pořád dokážu pocítit, když mi nějaký filmař doopravdy zmáčkne srdce. ()
Rozevřená duše cínového vojáčka se rozprostřela po pokoji, neb současné tempo fejsbůků a němé změny slov v symboly, zajistilo neblahý pocit vojáčkův, že tahle doba lásce nepřeje, že ji hubí. Bright Star je otevřenou knihou pocitů. A můj pocit je skrz na skrz pozitivní, leč osud mě naučil, že nemám věřit dokud nedojdu konce. Trnitá cesta fialkovým polem a typickou symetrálou zamilovanosti (kontakt - nebe - pád) mi zavdala myšlenku, že člověk blbne a nemusí být v evidenci Bohnických složek. Zamilovanost je jako leporelo. Snadno se rozloží, ale těžko dává dohromady. Fanny se dostala do stavu "opilosti", ale madam Campion ji zasadila tvrdou ránu. I cínovému vojáčkovi, mě. A básník, který navzdory osudu zpíval (fantasticky uhrančivý B.W) rozžhnul pohasínající plamen víry v reinkarnaci vztahů a já mu za to zřetelně poklepal na rameno, jakože mu za to fakt děkuju a šel žít... ()
Žensky senzitivní a zasněný film, věrně přibližuje ideál romantické lásky. Pokud nemáte rádi kostýmní dramata a lásku chápete jako zásun 3x týdně, tak na to prosím nekoukejte. Nebo alespoň následně nepište komentáře ve smyslu, že film je pomalý a příliš emotivní. Je to jako vytýkat akčnímu filmu, že je příliš rychlý a moc se v něm střílí.... ()
Strhující biografické, vizuálně úchvatné drama o anglickém romantickém básníkovi Johnu Keatsovi (Ben Whishaw) a dívce ze sousedství a jeho životní lásce Fanny Brawneové (Abbie Cornish), po formální stránce klasicistně uměřené a precizní, přitom emocionálně maximálně silné a důvěrné, romanticky sentimentální. Navíc hustě proložené umělcovými verši z několika jeho sbírek, režisérka Keatse nechává dokonce recitovat po celou dobu závěrečných titulků. ~ Intimně zobrazený vztah Keatse a Fanny (bez jakýchkoli nucených dějových zvratů) ukazuje lásku v její nejčistší podobě. Její křehkost v postupném splývání dvou duší, přičemž dokládá, že láska není omezena chudobou ani bohatstvím. Veškeré citové pnutí vychází z pouhých slov obou protagonistů, z jejich pohledů i společných chvil, během nichž jen občasné polibky a vzájemná objetí znamenají náznak tělesného kontaktu. Jak trefně uvádí jedna recenzentka, jejich obnažování není povahy fyzické, ale psychické. Čistá esence lásky. Hvězda jasná. ~ Snímek se vyznačuje brilantními dialogy na vysoké umělecké úrovni (potažmo skvělými hereckými výkony!), rozmanitými dobovými kostýmy a malebnou kamerou s promyšlenými obrazovými kompozicemi, jež dodávají momentu silnější výsledné emociální vyznění. Tomu dopomáhá i decentní dobová hudba. ()
Galerie (85)
Photo © Hollywood Classic Entertainment
Zajímavosti (4)
- Při natáčení filmu Ben Whishaw potkal svého pozdějšího přítele Marka Bradshawa, se kterým v roce 2012 uzavřel registrované partnerství. (PlayEasy)
- Jméno kocoura, který se ve filmu objevuje, je stejné jako ve skutečnosti. Jmenuje se Topper. (avitakova)
- Ve filmu byly použity básně Johna Keatse, konkrétně „Endymion“ z roku 1817, „Předvečer svaté Anežky“ z roku 1819, „Óda na slavíka“ z roku 1819, „La Belle Dame Sans Merci“ z roku 1819, „When I Have Fears That I May Cease to Be“ z roku 1818) a „Bright Star“ z roku 1819. (Avalon820)
Reklama