Odcházení
Leaving
Režie:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Až na několik záběrů se celý film odehrává na zahradě velké vládní vily, v níž žije hlavní hrdina, politik Rieger. Je to stárnoucí elegán, který byl dlouhá léta ve funkci kancléře, nedávno však o svou funkci přišel a zřejmě se s tím neumí vyrovnat. I když se snaží nedat to na sobě znát, zhroutil se mu svět. Musí se vystěhovat z vládní vily a podstoupit nedůstojnou proceduru oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Ve vile s Riegerem žije jeho dlouholetá přítelkyně Irena, její přítelkyně Monika, jeho matka, jeho mladší dcera Zuzana a sluha. Riegerův tajemník Hanuš se svým tajemníkem Viktorem třídí věci. Dvakrát tu Riegera navštíví novinář Jack s fotografem Bobem, kteří s ním pořizují velké interview, dvakrát ho navštíví jeho starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Mihne se tu i několik okrajovějších postav. Jak běží film, všichni se trochu mění, z patolízala se vyklube zrádce, z byrokrata jediný věrný, starší dcera, která původně nabízí Riegerovi ubytování, nakonec také zradí a ubytování odmítne. Zcela neutrální osobou je zahradník, jediná trvalá spojka s vnějším světem, která přináší nové zprávy. Rieger se pokouší udržet si důstojnost, ale nakonec se z toho všeho lehce pomátne, aby později, až absolvuje policejní výslech spojený s určitým vydíráním, přijal pokorně funkci poradce poradce svého hlavního protivníka, což si sám před sebou velmi racionálně zdůvodní a což znamená jeho konečný pád. Vítězem je náměstek Klein, cynický představitel mladší generace politiků, který se verbálně hlásí k týmž demokratickým ideálům jako Rieger, ale v praxi se jich zřejmě vůbec nedrží. Vládní vilu, jak se ukáže, výhodně koupí od státu a plánuje v ní velké "společensko-kulturní „centrum“. Riegera navštíví rovněž jeho ctitelka studentka Bea, kterou on nakonec líbá, ale je přitom přistižen svou dlouholetou přítelkyní. Tato studentka je ovšem velmi flexibilní, neboť v závěru přichází za Kleinem s toutéž prosbou, s níž přišla dříve za Riegerem, totiž s prosbou o podpis jeho knihy. Film vychází sice ze stejnojmenné divadelní hry, má však svou vlastní osobitou atmosféru. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (486)
Otrasný film. Tematizuje totiž politiku a jej reflexiu optikou odchádzajúceho týpka. Jeho sebairónia a nadhľad je len tupá obhajoba vlastného fungovania v politike. Výsledkom je poznanie, že po ňom prichádzajú ešte horší následníci. Pripomína to dokument o Gorbačovovi, komentujúcom vlastné zlyhania. Na Jeľcinovi nenechal suchú niť, hodnotiac ho ako lúpežníka, ožrana a mamonára aj s jeho súputníkmi. Gorbačov tam pôsobil ako boľševický chuj. Odchádzanie je hraný film, no vyjadruje zhruba to isté. Zaoberanie sa ega samým sebou. Hóch intelektuálske a nadnesené. Bez skutočnej témy - ak za tému nerátame pojem "osobnosť politika". To je ale oxymoron (= prívlastok v rozpore s významom podst. mena; príklad: živá mŕtvola). Avšak nik z tých, kto patril kedysi medzi skvelých umelcov (a Václav Havel bol počas socialisticej ČSSR dobrým dramatikom) po prijatí reálnej politickej funkcie už nebol schopný umeleckej tvorby. Úroveň umeleckých pokusov expolitikov klesá vždy pod bod mrazu. Rovnako to platí o Vaškovi, jeho divadelnej hre aj filme. Hovnový smrad politiky sa vyvetrať nijako nedá a zasmrádza aj to, čo kedysi bolo možné nazývať umením. ()
Doufám že až se budoucí generace dostanou k Odcházení jakožto jedinému Havlovu filmu, tak ho budou posuzovat s ohledem na zbytek jeho dramatické tvorby - jinak si asi budou zákonitě myslet že našemu revolučnímu prezidentovi ke stáru jednoduše jeblo. Jako absurdní divadelní drama to smysl dává, byť autobiografického tam není vážně (doufám) nic. Otázkou je proč ho ale převádět do podoby filmové, když na plátně, s vizuálem nepříliš úspěšně se snažícím napodobovat estetiku Wese Andersona a estrádně působícím zkarikovaným herectvím, připomene až příliš neslavně tradiční české tragikomedie, takže pak jeho sdělení působí značně banálně. ()
Vízia a pôvodný scenár originálne a zaujímavé, no predsa len toto nie je látka, ktorá by práve patrila na obrazovky. Silno chaotické, necháva diváka tápať v hĺbkach a samého si hľadať vysvetlenie, čože to vlastne pozerá. Je to politický kabaret, groteska, silný artfilm, podivná komédia či dráma o bývalom kancelárovi, ktorému sa všetko rozkladá pred očami? Havel nedokázal previesť svoje brilantné dielo na plátno tak, aby to aspoň čo i len z diaľky pripomínalo film. A to je z každého uhlu pohľadu definitívne zle. Škoda, malo to viacero skvelých, temer až geniálnych momentov a výborné, no nepríliš využité obsadenie. 35% ()
Jak píše Kamil Fila na Aktuálně.cz, absurdní drama už je dnes pasé. A je to pravda. Ale taky je pravda, že být ten film natočen v šedesátých letech, asi bychom se na něj dnes dívali jinak. Možná ne zcela pochopená, ale nezpochybnitelná. Těžko se pak hodnotí, jestli je dobrý film, když přišel o 50 let později. Je to oprávněný dovětek k dobám minulým, nebo nesmyslné plácání se v žánru, který už dnes nikoho nezajímá? Osobně vidím hlavní problém v tom, že se nazašlo dál, než k "záznamu" divadelního představení... Špatné kritiky a malou návštěvnost ale přičítám spíš české závisti (tak on už je i režisér?) a problematickému vztahu Čechů k osobnosti Václava Havla. Ten fim je přeci skvěle natočený, skvěle zahraný...jen ten způsob vyprávění jako by přišel z jiné doby. ()
Inu, bavila jsem se. Neočekávala jsem to, neb jsem předpokládala, že to bude vážné asi jako třeba politika?! A ono je to absurdní, satirické, černohumorné a ironické. Odcházení popichuje, píchá i šťouchá mnoha směry a každý může být zasažen, tzn. najde se, aniž by chtěl. I proto chápu, že řadu pokryteckých a moralizujících šmudlů to musí nemístně iritovat (doslovně - srát). Daleko větší sílu však spatřuji v davu věrných čtenářů populisticko-bulvárních fláků typu "Fuj" a hlavně jejich samozvaných předáků, kteří, co si nepřečtou, to si domyslí, a co nevidí, to také, toliko pak film nenávidí jen pro to, že ho natočil, kdo ho natočil. Ubohé. Ano, Odcházení je jen drama přenesené na plátno, ano, dokonce člověk zaznamená, kdy končí a začíná akt, toliko to není tak zcela právoplatný filmový počin. Avšak, je to originálně nasnímáno, herecky velmi pečlivě odehráno, vtipně ohudebněno a navíc zasazeno do zajímavého exteriéru. Jako celek je to nevyvážené, nicméně obsahovou sílu v tom jednoznačně nacházím - a to je pro mě velmi důležité. 80%. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (16)
- Původně měl snímek režírovat Jaroslav Brabec, který počítal s tím, že se Havel postaví před kameru coby představitel jedné z rolí. Exprezident však nakonec došel k tomu, že by si svou hru raději zadaptoval sám. (Taninaca)
- Václav Havel si ve filmu zahrál se svým bratrem Ivanem Milošem a se svou ženou Dagmar. (Duoscop)
- Podle studie, proč mělo Odcházení tak málo diváků, byla jedním z hlavních důvodů absence Jiřiny Bohdalové ve filmu. Tento důvod označilo 52 % responentů. [Zdroj: týdeník Ekonom] (hippyman)
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)
Reklama