Dívka, která si hrála s ohněm

„S tímhle případem nasazujeme krk. Ovšem jdeme do toho. Ale to je asi podstata Milénia, ne? Proto jsme tady.“ Nečekal jsem to, ale oproti jedničce je dvojka stále dobrá, i když už ne tak pečlivá. Prostě jiná. Alfredson sice pokračoval zhruba tam, kde Oplev původně skončil, ale už to není to pomalé, postupně budované atmosférické detektivní vyšetřování starého zločinu. Nový případ je pro Lisbeth nicméně dost osobní a jde jí o krk, takže o napětí není nouze. Zároveň se tím splácí staré dluhy, protože tentokrát Mikael zachraňuje zadek jí, a ne naopak. Film má každopádně tempo, šťávu, opravdu démonického záporáka…ale bohužel taky závěrečných 10 minut, které se prostě nepovedly. Film u mě klesnul už po „hlíně“, která mi přišla tak zoufale nereálná, až mě rozesmála, a pak to jen pokračovalo až do konce. S hodnocením tedy končím na slabších 4*. „Co chcete?!“ - „Chci umožnit zákazníkům komentovat fakta v našem tematickém čísle o obchodu s bílým masem.“ - „Uvědomujete si, že mi zruinujete život, když to otisknete?!“ - „Jo.“ (25.08.2023)

Dost hrozná záležitost. Televizní až na půdu, nudná a neinvenční Alfredsonova režie, skoro žádné napětí, hudba taky skoro o ničem a Michael Nyqvist jako Mikael Blomkvist je strašný. Nemá žádné charisma a divákovi je prakticky ukradený. "Dívka, která si hrála s ohněm" je jenom nudná výplň. Byl jsem z toho docela dost otrávený. Uvidíme, jak dopadne třetí část, ale po tomto zážitku jsou očekávání na bodu mrazu. (27.10.2013)

Koncept podobný prvému dielu. No v porovnaní s ním dosť rozriedený. V oboch častiach išlo o násilie v rámci rodiny (potvrdzuje to tézu, že pravé peklo často netreba hľadať ďaleko od rodného hniezda). No kým v "Mužoch, ktorí nenávidia ženy" sa riešila záhada uprostred cudzej rodiny veľkopriemyselníka, tu bola záhadou rodina aktérky príbehu. Atraktívne zlo superbohatých ustúpilo o čosi menej zaujímavému zlu skrývajúceho sa invalidného dôchodcu. Motivácie spoločenských zločinov (nacizmus a neonacizmus, finančné podvody, prostitúcia) boli oveľa precíznejšie podané v predchodcovi (bolo to síce len stručné a povrchné, no v porovnaní s týmto sa jednalo takmer o hlbinný rozbor). "Dievča, ktoré sa hralo s ohňom" si vystačilo s hrou. Presúva sa z bodu A do bodu B a odtiaľ do C aby prostredníctvom odhalenia Ozrutného bieleho zla vypátralo Zlo minulosti. Skôr akcia a reakcia ako nejaký premyslený film. Udržuje si ale zároveň celkom slušné tempo a rozhodne nie je horší než drvivá väčšina televíznych kriminálok. Takže priemer. 58% (28.10.2013)

Vzhľadom k nižšiemu hodnoteniu a celkovému šomraniu voči prostrednej časti Milénia som k filmu od začiatku pristupoval s obavami. Potom to tak býva, že divák nie je sklamaný a väčšinou je aj príjemne prekvapený. Knihy som nečítal, takže mi scenár pripadal napínavý a televízny look mi tiež nepripadal bohvieako rušivý. Hlavne ak máme možnosť v kinách vidieť omnoho televíznejšie české filmy. Pre mňa na úrovni prvého filmu. (19.05.2012)

Nudný a dokonale neinvenční thriller. Duo Alfredson Frykberg naprosto rutinně osekalo předlohu a bez větších zásahů tohoto okleštěnce převedlo do filmové podoby. Vzhledem k faktu, jak komerčně silný materiál se jim dostal pod ruky je jejich znuděný přístup řekněme až šokující. Místo aby si užívali svou chvilku slávy, zahazují možná poslední možnost ke kariérnímu stoupaní. Většinu stopáže zabírají konverzační scény sloužící k seznámení diváka s potřebnými fakty. Snad jen u jedné jediné autoři pracují i s flashbacky, ostatní jsou soustředěné kolem dvojice posluchač-vypravěč a jedinou dynamiku tak poskytuje buď chůze (případně vložka s květinou), nebo urputné soustředění poslouchajícího (v lepším případě skok pro zbraň). To co v předloze díky absenci vizuální složky funguje velmi dobře, v adaptaci až bije do očí. Film Dívka, která si hrála s ohněm je kniha zbavená většiny svých silných stránek, která v některých momentech připomíná karikaturu sebe samé. (14.03.2011)