Pagwoedoen sanai

Remeselne natoceny thriller o unose dcery pastora. Otec unesenej, aj unosca su zahrany bezchybne. Problem vidim vo viacero naznacenych motivoch, ktore nie su dotiahnute do konca. Hlavne vztah unoscu a unesej by potreboval viac prepracovat, lebo vyznieva nevierohodne. Naviac miestami snaha o komornu atmosferu nudi. Malickym plusom je tentokrat logicke a inteligentne spravanie policajtov, co nezvykne byt v Korejskych filmoch pravidlom. 7/10. (18.12.2010)

Lepší thriller o únosu dcérenky, kdy jsme již od prvních minut vhozeni do děje, kde probíhá výměna výkupného, něco se pokazí a všechno je v háji zeleném... To by byl začátek příběhu bez úvodu, který mě trochu překvapil, na druhou stranu mi to zrovna přišlo vhod. ... Jenže ona po osmi letech stále žije, a tak začíná snaha o její záchranu, případně pomstu když se zadaří, nanovo... I přestože má tento subžánr čestnější, kvalitnější zástupce v asijské filmografii (a to mám ještě co dohánět), tak tento snímek určitě stojí za pozornost. 70% (24.04.2012)

Tohle téma, tedy únos dítěte, už začíná být v korejských filmech docela dost obehrané. Přesto se i tady dalo najít pár nových nápadů, avšak scénář byl spíše průměrný a zdaleka nedosahoval kvalit No Mercy z tohoto roku. Slušně řemeslně odvedené, bohužel bez výraznější invence-vychází z toho slabší čtyři hvězdy. Tento film jsem bral jako takový předrkm před, doufám vynikajícím, I Saw a devil. Předpokládám, že takhle posloužil dobře. (27.11.2010)

Nelze vinit korejské filmaře, či jednotlivce typu scénárista, už jsem na to přišel... korejci prostě sežerou cokoliv, a tak se to točí pro ně... takže pod pojmy jako film, příběh, postavy apod. si můžeme představit právě amorfní slovo "cokoliv". Tenhle film mě neustále nutil mávat nad detaily tlapkou a říkat si, dejme tomu. A nebo "třeba to bylo tak a tak, budiž". Ovšem když to nekonečně pokračovalo a pomalu spělo ke konci, tak jsem se z nudy nad tím vším zamyslel, a zjistil jsem, že nad spoustou věcí jsem tou tlapkou nejen mávnul, ale i jsem je úspěšně pustil z hlavy, protože nebyly nijak podstatné. Budiž, vedlejší motivy jsou přeci vedlejší, a to, že půlka obsažených věcí jsou nesmysly, mohou být cosi jako autorovo stigma, ale hlavní motivy - získávání peněz, které nikdy nevidíme, píšící děti, které se až za 10 let naučí psát, záhadné rozdání červených čepic po Seoulu či posedlost zesilovačem o elektrické spotřebě rovnající se 20ti klimatizacím (to ještě zagooglím, myslím, že tolik elektriky by nespotřeboval ani celosvětový revival skupiny Kiss)... Mno, dejme tomu, Korejci holt spolknou cokoli, když je na scéně slzička. Dejme tomu, mávám nad tím vším tlapkou. Ale byla to otravná nuda - a to je horší. (28.01.2011)

Hlavní hrdina i antihrdina jsou dobře zahraní. V samotném dramatu není nic, co by překvapilo nebo naopak pobouřilo. Chybu vidím v manželce. Tenhle motiv měl být intenzivněji rozveden. Podobné je to u dcery. Místo zbytečné vaty se měl režisér zaměřit na vztah unesené s novým "tatínkem". Konání záporáka také nepůsobí 2x důvěryhodně, ale budiž. Plno naznačených a nedotažených psychologických rovin nemůže uspokojit, obvzláště když tam není žádný zvrat. 67%. (14.12.2010)