Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V době, kdy Divoký západ začínal ustupovat před civilizací, přichází na americký kontinent s dalšími imigranty také německý inženýr jménem Karel May. Čeká na něj místo zeměměřiče u železniční společnosti Pacific Railroad, jež zrovna soutěží s konkurencí, která postupuje z druhé strany kontinentu, kdo z nich postaví delší část trati, než se někde uprostřed nepokořené divočiny protnou. Jenže na nadšeného muže, okouzleného přírodou a možnostmi nového světa, čeká také rozčarování z barbarismu osadníků, kteří si uzurpují právo na půdu, jež patří původním obyvatelům. Tak se dostává do křížku s grobiánem Rattlerem, který vede skupinu pistolníků pověřených úkolem chránit stavbu před indiány. Během průzkumu terénu se Mayova družina dostane do přestřelky s indiánskými bojovníky a on sám je vážně zraněn. Jeho odvaha v boji učaruje vůdci bojovníků, náčelnickému synovi Vinnetouovi. Tak se Karel May původně jako zajatec dostává ke kmeni Apačů a díky Vinnetouově sestře Nšo-či, poznává indiánský způsob života a jeho hodnoty. Díky své síle dostává nové indiánské jméno Old Shatterhand a je rozhodnutý zajistit smír mezi železniční společností a indiány. (Česká televize)

(více)

Recenze (150)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Knižním mayovkám jsem nikdy nepropadl, ale ty filmové jsem hltal a tak jsem nejnovějšího Vinnetoua očekával s jistou dávkou skepse. Ostatně stejně jako většina ostatních. Ale kupodivu ono to nebylo tak zlé. Předně je třeba říct, že se nejedná o remake. S původními filmy to má společný jen ten hudební motiv, který dodává přesně tu správnou špetku nostalgie. Jinak se jedná o docela solidní atmosférickou indiánku s pěknou výpravou, slušnou dávkou dobrodružství a s trochou té neohrabané romantiky, kterou obstarávají Nšo Či s Old Shatterhandem, Film se nevyhnul ani troše té naivity, která, na rozdíl od starých verzí, tady působí trošku nepatřičně, ale dalo se skousnout. Největší obavy vzbuzovalo obsazení. Ale Vinnetou mě bavil a rozhodně na mě působil víc indiánsky, než ten v podání Pierra Brice, Nšo Či sice nedosahovala půvabů Marie Versini, ale ani ta mě nijak neurážela a Mitičův Inču Čuna byl vyloženě trefa do černého. Největším průšvihem je Möhring, kterému chybí charizma i důvěryhodnost a je a bude jednoznačně nejslabším článkem všech tří filmů. Bez něj bych hodnotil i výš. 65% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Idea pokroku vykúpená bandou krvilačných predátorov bola zobrazená trefne. Železničné komunikačné spriechodnenie Ameriky určuje banda bitkárov, desperátov, opilcov a mužov popierajúcich akékoľvek dohody v mene postavenia svojho mena na piedestál úspechu. Otázne potom zostáva, či to, čo tu máme dnes je naozaj pokrok, ak ho určujú v dejinách vždy len draví priebojní alfa samci. Alebo či dnešný stav neznamená prevažne regres a úpadok, ktorý nazývame (aby sme sa sami pred sebou neprepadli od hanby) civilizačnou vyspelosťou a vekom moderných technológií. ()

Reklama

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Objektivně za lepší tři hvězdičky, ne za čtyři. Ty jsem dal kvůli některým silným částem: zobrazení přistěhovalců do USA v 1. minutě filmu, Shatterhandovo boxování - aspoň něco mu jde, boj na hřbitově (realistický - Apači nejsou ani vidět a likvidují bastardy ze zálohy), boj na mostě, Shatterhandovo vysvětlování akce před bojem na mostě, dobře vybraní herci, krásná výprava a prostředí, proindiánský pohled. Výrazným záporem je pobíjení Apačů kulometem - nejvíce to, že si sami svítili na cestu a v průběhu palby jeli stále dopředu, vstříc zbrani. Pasáže u Apačů jsou příliš dlouhé. První shlédnutí vyvolalo nadšení, další dvě znamenala mé procitnutí z krásného snu. Mírně nadprůměrný dobrodružný film. 70 % ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě nejde srovnávat původní filmy s tímto novým pojetím. Ale jde srovnávat ducha předlohy a děj předlohy. Všichni dnes víme, že mayovky jsou autorovými úniky do říše fantazie, kdy sice měl hodně načteno, měl k dispozici podrobné mapy, a párkrát se po vydání svých knih i do zahraničí vypravil, ale nejde o realitu a skutečnost. Jsou to vlastně takové pohádky pro dospělé, plné fantazie, kde dobro vyhraje nad zlem. Dělat z toho tedy realistickou podívanou je hrubý přešlap vedle. Ty knihy nejsou realistické o nic víc než Hloupý Honza. Navíc se nové pojetí zcela odchýlilo od příběhů v knihách a jde si svou vlastní podivnou cestou, kde lze cítit dokonce feministické a multikulturní náznaky, dnes jsou sice v módě, ale za pár nemusí, a tak bude film směšný. K tomu bezradná režie, slabý scénář a přehrávající herci - zvláště představitel Vinnetoua nejen že není charismatický a kdejaký jiný indián z družiny by si ho namazal na chleba, ale hraje jak poslední šmíra. Za mne zklamání, protože tomu chybí duch předlohy, příběh, scénář, herci... ()

ainny 

všechny recenze uživatele

Janu Bergerovi (autor scénáře) bych vzala počítač a nechala ho ten jeho příšerný paskvil opsat stokrát ručně. To si sakra nemohl vymyslet nějaké svoje hrdiny? Ta jedna hvězda je za Mitiče. Z jeho "indiánského" charisma nic neubral ani čas. Skončila jsem, dalších dílů mi netřeba a doufám, že se jednou nedočkám realistických Rychlých šípů, bo to by moje ideály šly do kopru už úplně. ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama