Sinister

Na Sinister jsem se docela těšil, protože mí oblíbení většinou nasázeli 4* a připojovali pochvalné komentáře, kde se většinou skloňovalo slovo "atmosféra". Po zhlédnutí ve mě převládají rozpaky a nemastný, neslaný dojem. Jediné, co můžu beze zbytku ocenit, je práce se zvukem. Pokud bych v přiměřené náladě viděl snímek v kině, je docela možné, že bych se přiklonil ke třetí hvězdičce. Zbytek je tak nějak rutinní, předvídatelný, v rámci žánru neinovativní, byť řemeslně slušně zvládnutý. Nezaujal. K emocím, které ve mě, dejme tomu, kdysi vyvolalo sledování Kruhu, se to nepřiblížilo ani vzdáleně. Horor, který nevyvolává tíseň zkrátka nefunguje, jak má. Celkový dojem: 45 %. (14.10.2018)

Tak určitě se jedná bezesporu o jeden z nejsnesitelnějších hororů z poslední doby. nepřichází sice z ničím novým (to snad už dneska ani nejde) ale nutno uznat, že ta atmosféra tu celkem funguje. V hororech založených na tajemnu a lekačkách jsem se nikdy moc nevyžíval, ale když je to řemeslně dobře zpracováno, tak proč ne. Navíc Hawke je sympaťák a bez problému to utáhne. Sakra teď jsem nalomenej jestli teda jít nebo nejít na tu dvojku i když se jí pekelně bojím. No nic asi si hodím korunou.60% (11.09.2015)

Ano, Sinister bezpochyby je jedním z nejlepších hororů roku 2012. U hororů téměř vše již bylo viděno, nicméně ne všechno již bylo slyšeno. A polovina Sinisteru spočívá v tom maglajzu, co splodil geniální Young a čím byl film ozvučen. Protože tyhle zvuky samy o sobě jsou děsivý, ale ve spojení s hororovýma scénama je to teda vrchol. Vadily mi tak maximálně ty přemaskovaný děti, ty už mě teda moc neberou, zato boogie man byl krutej jak sviňa. Plus k tomu samy nahrávky zločinů jsou hrůzný. Táhne to nahoru i Hawke, Rylance a hodně se mi líbil James Ransone v menší roli "deputyho". Sinister patří k tomu typu nervních, skutečně děsivých hororů, co postupně gradujou a přesně to se mi líbí. Takže proto neváhám se 5* ani chvíli. O chlup lepší, než Mama. (12.07.2013)

Derrickson to má v paži, o tom žádná. Jen jede podle rutinní šablony, která nenaservíruje jediného překvapení a i tu pointu v extended cutu nakonec prodá podle očekávání už od první osmičkové projekce. Což je možná trochu škoda, protože výborný Hawke, pevné vedení a impozantní Youngův soundtrack to jinak táhnou vysoko do červených čísel. [Inside joke: Norský blackmetal a Pishin po levici udělaly v kině své. :)] (12.11.2012)

Velmi tradiční hororový námět v perfektním kabátku. V podstatě je to dost podobný loňskému Insidious, akorát pomalejší, klidnější, depresivnější a znepokojivější. Zatímco Insidious sázel spíš na šokantní lekačky a ve finále na hektickou snovou hororovou atmosféru, Sinister pomaličku polehoučku odhaluje mystérium za několika vyvražděnými rodinami, dává najevo, že hrůzný démon je na dosah, a nechává diváky, aby jim strach zalezl pod kůži. Není to zkrátka tak vděčná hororová atrakce jako Wanova loňská pecka, ale nepříjemné pocity při sledování umí vyvolat úspěšně. Démoni v posledních letech letí :) Rozhodně jeden z nejlepších letošních hororů, přičemž z těch žánrově zcela čistých je asi úplně na špici. Takhle pěkně udělaná čirá filmová hrůza se nevidí často (bohužel), děkuji HCE, že si ji tentokrát můžeme vychutnat v kině i u nás v ČR. A PSko těm dvěma pubertálním, užvaněným, do sedadla kopajícím lesbickým mrdkám, co seděly za mnou: Doufám, že vám vyschnou. Horror movie of the year (01.11.2012)