Temnota

Jeden z Argentových nejlepších filmů. Tentokrát konečně naprosto vyvážený jak výtvarně (absolutní špička, hra s červenými předměty je estetická bomba!), tak příběhově (vraždy jakoby neměly žádný smysl a směr, ale poprvé po mnoha Argentových filmech se mi podařilo odhalit brzy vraha), výborné herecké výkony (konečně!), perfektní atmosféra, která z detektivky přechází v typické giallo a ve finále se mění v neskutečnou horrorovou jízdu. Samotný závěr filmu, atmosféra, kamerové scény a gore jatka, která zde Argento rozjede, mne vyloženě dostala. Precizní, nádherné, prostě "argentovské" ... (02.09.2008)

Dario Argento - majster hrôzy: hrôzostrašných vrážd a katastrofálne hrozných dialógov a hercov. Tenebre je skoro kompletnou zbierkou majstrových slabín. Od dementných dialógov a ešte horších hercov, cez neschopnosť rozprávať príbeh, mizerný strih až po nevhodnú hudbu (a to Goblin v Suspirii milujem!). Vidieť iba Tenebre myslím si, že Argento je ambíciózny amatér. (28.04.2011)

Řemeslně velmi zdařilý thriller. Přitom příběh má klasické, již několikrát viděné schéma - vrah zabíjí podle knihy, jíž je sám fanouškem. Tedy v podstatě nic nového. Nechybí tu závěrečná "překvapivá" pointa, která byla aspoň pro mně lehce předvídatelná. Ale co zaujme, jsou zdařile stylizované scény vražd. Argento při každé z nich využívá křiklavého kontrastu rudá-bílá. Bílé šatičky, bílé stěny pokojů (scéna, kdy useknutá ruka skrápí krví obloukobitým pohybem celou čistě bílou stěnu patří mezi nezapomenutelné), bílý interiér kuchyně, bílé prostěradlo na těle oběti - všude tam rudá barva krve sedne jako ulitá. Ale nemůžu říct, že bych se bál. Tenebrae není horor, spíš kriminálka, ve které jsou vraždy znázorněny o trochu tvrdším způsobem, než je v tomto žánru obvyklé. A samozřejmě, to se dalo od Argenta čekat. (31.08.2003)

Sympatická vyvražďovačka s mým oblíbencem Johnem Saxonem ve vedlejší roli. Potěší netradičně velký počet vražd a i jejich značná originalita. Hudba Goblinů je také skvělá a logika je zde na vyšší úrovni, než to bývá u jiných italských giallo snímků. Tenhle film mě pobavil stejně jako další Argentovo podceňované dílo, 4 mouchy na šedém sametu. Jen tak dál Argento, jen tak dál. (14.06.2011)

Krása nesmírná. Klasika největší. Mistrovský kus a ukázkový příklad žánru giallo. Goblini. Argentovská poetika vyvážení barev s důrazem nasvícení scén a vražd. Nádherné mordy. Břitva, nůž a sekera. Psychopatický vrah. Velkolepé finále. Do detailu propracovaný scénář. Krásné ženy, včetně dvorní Argentovi herečky Darie Nicolodi. Vyšetřující detektiv Guilano Gemma, známý hlavně jako Nicolas, milovník Angeliky. Zuřící dobrman. Dechberoucí kamera, unikátní nájezd po střeše domu, kolem oken a po stěnách dolů a poté i s vrahem vstupující do domu za špičkové muziky Goblinů, kde začne sekec-mazec. ARGENTO a jeho TENEBRE. (05.08.2019)