Odhalený přístav

„A čím chceš teda být? Celebritou? Modelkou?“ - „Já jen nechci být obyčejná. Chci, aby mé jméno vyzváněly zvony. Stát mimo dav.“ - „Takže se chceš stát hvězdou?“ - „Nechci být jen tak obyčejná. Chci, aby se o mně vědělo.“ Jenže to si Milla neuvědomila, že když si člověk něco přeje, může se mu to splnit, a to způsobem, který si tak úplně nepředstavoval…Po 2 filmech s válečnou tematikou (Rozkaz a Neznámý voják) jsem se rozhodl zkusit, jak se Aku Louhimies vypořádal s dramatem ze současnosti. Zpočátku není úplně jednoduché dostat se do příběhu, poněvadž těch dějových linek a postav je zde opravdu hodně. Ale postupně se člověk na postavy a jejich různorodé problémy naladí, s někým sympatizuje více, s jiným méně, ale každopádně zakusí nefalšovanou finskou depresi (ačkoliv u nejlepší pasáže filmu, pořádně hořké a upřímné večere, jsem se upřímně bavil). Anebo mají někteří hrdinové přece jen naději? Jistě to není snímek pro každého, a záležet bude také na náladě sledujícího, ale já mu ty slušné 4* rád přiklepnu. (05.06.2022)

Nějakých třicet minut mi trvalo, než jsem se zorientovala v jednotlivých dějových liniích a jejich propagonistech, ale s každou další minutou mě to vtahovalo víc a víc. Tahle koláž, ne zrovna sluníčkových lidských osudů, je o to působivější, s oč větším chladným odstupem je na jednotlivé příběhy nahlíženo a pár scén mě nakonec dostalo tak, že přemýšlím i o hodnocení nejvyšším, každopádně lepší čtyřka je to určitě. Ale tu závěrečnou písničku bych klidně oželela a nechala ten konec otevřený, to by mu přeci jenom dodalo větší sílu. (16.09.2014)

To je tady normální, že tady všichni spolu takhle šukáme... Evropské art-drama v tom skoro už pejorativním významu, s nímž mám hlavně dva problémy: a) všechny dějové linie se tváří, že spějí ke climaxu, který ale buď nenastane nebo je strašně nevýrazný, protože pozornost je dělena během dvou hodin na více než deset postav téměř stejným dílem. b) příběhy o tom, jak obyčejní, hloupí lidé svojí pasivitou ke štěstí dojdou jsou imo nehodny filmového zpracování. (04.03.2014)

Odhalené Finsko. Mrazivé, plné citu, trápení, nadějí a milenek. Milujících, placených, nutných i odhodlaných udělat vše. Sonda do neobyčejně obyčejných lidských osudů napříč všemi generacemi. Brilantně natočeno a excelentně sestříháno. Deprese i happy end v jednom. Závěrečný Robbie a přece jen zdlouhavost snímku jsou pro mne mírnými překážkami v plném počtu, ale i tak se jedná o vynikající záležitost. (16.08.2014)

Rôzne príbehy ľudí z predmestia Helsínk, ktoré vôbec so sebou nesúvisia, ale existujú vedľa seba. Sú smutné, zdajú sa byť bez východiska, ale nie pri všetkých to skončí zle. Presne ako v živote. Všetky príbehy ma naozaj bavili, trochu menej tá s tými drogovo závislými, lebo slečna hysterka mi nesmierne liezla na nervy. Chvíľu to trvá, kým si vás film získa, ale potom je už len výborný ... obyčajný, zo života, veľmi pravdivý. (Filmová výzva 2016 - 1frida2) (02.04.2016)