The Butterfly Room

Tvůrci "The Butterfly Room" evidentně chtěli natočit poctu starým dobrým hororům a shockerům, jaké divákům předkládal Hitchcock, především pak v televizním seriálu "Alfred Hitchcock uvádí". Stejně jako v těchto klasikách má i premisa novinky v rukávu pouze jedno eso v podobě odhalení, k němuž celé vyprávění směřuje, při čemž atrakce spočívá v tom, že diváci tuší, o co jde, ale jsou napjatí, dokud to nakonec opravdu neuvidí. Bohužel pro film i diváky Jonathan Zarantonello, adaptující vlastní knižní předlohu, má velmi daleko do mistrovského vypravěče a alchymisty s napětím Hitchcockova formátu. Lze si snadno představit, že zdejší za vlasy přitaženou premisu, která ze strany diváka vyžaduje povážlivě mnoho ochoty spolupracovat, by někdo lepší dokázal proměnit ve funkční celek. Jenže režírující scenárista a spisovatel evidentně neví, co pořádně chce. Namísto toho, aby svým nepřiznaným vzorům dostál i odpovídající nenápadnou formou, snaží se zoufale nahánět body u publika hyper-vyfintěným vizuálem se spoustou otravně samoúčelných postprodukčních efektů a chronologicky zpřeházeným vyprávěním, které ale spíše než ke gradaci napětí slouží čistě k začlenění zvratů v pravidelných intervalech stopáže. Herecké obsazení sice potěší znalce, ale nelze se zbavit pocitu, že Zarantonello vlastně je jen zručnější varianta Tomáše Magnuska, pro něhož také filmy jsou jen příležitostmi, jak si rozšířit sbírku autogramů a popašákovat se pocitem, že dal hereckou příležitost starým hereckým velikánům, o které jinak už nikdo nestojí. (23.02.2013)

Milý a nevšední soft horror, který by mi mohl být ještě milejší, kdyby se scénárista trochu krotil se svou snahou o nevšednost i při míchání jednotlivých časových rovin dohromady. Ne že bych to nepochopil, ale nesedlo mi to. U béčkové oddechovky bych dal přednost klasické formě, prostě jedna lineární časová přímka a po ptákách. Ale paní motýlkářka byla moc fajn figura, jen škoda, že na konci nerozmázla Wiseovi makovici tím perlíkem. (24.11.2015)

"Mutr - stará rašple, do motýlů bodá. Na následky kašle, larvy lásky hledá... " Oblíbený film známého slovenského entomologa Babiše. O tom, že motýle okusují nejen řepku olejku (ona jim chutná), ale sežerou i zbytky zdravého rozumu jedné staré rašpli a ta si pak splete roztomilou holčičku s babočkou jenerálem. Následné napichování ovšem dotyčné dívence i přejete, neb je to cynická malá mrška, co ještě dlouho nebude mít občanku, ale už teď je děsně na prachy. Poučný příběh také o dobrých sousedských vztazích, viz ochotné pohlídání dcerušky, o tíži samoty a o karmě, co je zdarma, to vše okořeněno mateřskou ježibabí láskou, která jde i přes mrtvoly a prostoupeno všudypřítomnou vůní formaldehydu a louhu. Změnil jsem názor na entomologii. Žádná suchopárná nuda, ale pěkně šťavnatá morbidní zábava. Závěrem kvízovou otázku pro pozorné diváky: Co je pro jednonohou prostitutku ze zdravotního hlediska méně rizikové? Belhání se s berlemi po mnoha patrech schodů nebo jízda výtahem? :-) (17.04.2021)

Královna starých gotických hororů Barbara Steele bude pravděpodobně hlavním lákadlem, které potenciální diváky k thrilleru The Butterfly Room přivede. Když už nic jiného, tak aspoň ji si tedy opravdu užijí, protože z plátna téměř nezmizí. Jinak je film silně vykonstruovaný, ale když člověk na ten nepravděpodobný příběh přistoupí a nebude nad ním příliš hloubat, lze jej sledovat celkem bez úhony. (07.06.2013)

Gotická diva Barbara Steele sa po vyše 30 rokoch vracia do hororovej úlohy a stvárňuje narušenú zberateľku motýľov, ktorá nemá problém odpratať toho, kto jej prekáža, alebo sa jej zbytočne postaví do cesty. Popri nej sa tu objavuje viacero povedomých hororových tvárí, ktoré spolu rozohrajú nenápadnú psycho partičku, no Barbara tomu s prehľadom kraľuje a dokazuje, že to v sebe ešte stále má. Ináč to bolo celkom pekne vystavané (pokiaľ sa v tom človek nechce do detailov vŕtať), zaujímavo natočené a príjemne mrazivé, takže ja si nesťažujem. (04.07.2013)