Kalvárie

Ani si nepamätám, kedy som sa pri filme z ostrovov takto nudil. Humor, ktorý mal byť zrejme čierny a nakoniec nie je humorom; nesympatické - hoci dobre obsadené - postavy s absolútne neuchopiteľnými motiváciami (hlavná postava je kladnou len preto, že je najsympatickejšia?); nevyužitý potenciál motívu krížovej cesty... Asi som si na základe sľubnej premisy a krajín produkcie vytvoril očakávanie iného filmu. Omnoho rafinovanejšieho. (12.07.2014)

I kdyby ti herci hráli já nevím, loutkové divadlo, tak by se mi to líbilo, páč když máte kolem sebe tak krásné exteriéry, jaké irský ostrov nabízí, tak je z půlky vyhráno. Calvary se může navíc opřít o herce, kteří jsou jeden sympoš vedle druhýho, posuďte sami- Brendan "Pošuk Moody" Gleeson, Chris "Roy" O'Dowd nebo Dylan "Bernard Black" Moran. Co pak na tom, že samotnej film je celkem utahanej a nedomrdlej... (04.08.2014)

Hodně podivný film. Celou dobu balancuje na hraně něčeho, co připomíná severské černohumorné komedie, ve kterých má každá postava úchylek až nad hlavu, a kterých nejsem zas až tak velkým fandou, aby se pak čas od času vytasil s čistě dramatickou situací a nějakou tou životní pravdou, která vnese do filmu zase trochu nový rámec. Dokázal bych si Kalvárii představit jako obyčejné drama a pravděpodobně bych si jí pak asi i víc užil. Ale i tak... 7/10 (19.07.2014)

Nejen emočně velmi silné drama. Ovšem, na první pohled (a po část projekce) si toho divák nevšimne, resp. to nepocítí, ne díky tomu nemalému množství černého (nejvíc pobavilo „řezání“) a řeklo by se až absurdního humoru (zdánlivě odkazujícího ke komedii), stejně jako cynismu, který je vlastní nejedné postavě. Popravdě řečeno, za příběhem o knězi, kterému zřejmě zbývá jen 1 necelý týden života, si toho můžete najít hodně (pokud tedy vůbec budete chtít hledat), nejspíš každý jednotlivec něco jiného, ostatně toho filosofování (o životě, Bohu, vině, odpuštění, smrti atd.) zde není zrovna málo (postupně jsem si ho ale já osobně čím dál víc užíval). Stejně jako Gleesonova hlavního hrdinu, Moranova arogantního zazobance (víc takových rolí pro Dylana!) či třeba Gillenova cynického doktora (celkově byl film na nevšední a zajímavé postavy bohatý). Když si k tomu člověk připočte citově niterný závěr (který je takřka přesně na pomezí nefalšované emoční bomby a zároveň citového dojáku toho nejtěžšího kalibru; režisér ho však nenechal spadnout do patosu), kvalitní technickou a vizuální stránku (navíc výborná kombinace irských exteriérů + hudby) a spoustu myšlenek (co mi během a po projekci vířily hlavou), vycházejí mi z toho silné 4*. Stejně tak upozornění, že bych si měl v budoucnu projekci zopakovat (a je možné, že třeba i taková, řeklo by se prvoplánově kýčovitá, rodinná chvilka ve větru na mě už bude působit jinak). Tak či tak, naladit se na tu správnou vlnu u tohoto filmu není vůbec jednoduché (já osobně jsem s tím měl problém už u předchozího Pomáhat a chránit, kde se mi to však moc nepodařilo). „Když jsem poprvé ochutnal sperma, tak mi bylo sedm let. Nemáte na to co říct?“ – „Je to solidní úvodní věta.“ (20.09.2014)

CITÁT - Poprvé jsem ochutnal semeno, když mi bylo sedm let............ Film je prošpikován černým, ironickým i Britským buranským humorem, ale jako celek je to velmi smutný příběh. U některých dialogů divák přemýšlí, kdy se má smát a kdy je brát vážně. CITÁT - Krásu najdete ve všem, když se pořádně díváte............ Například rozhovor v kostele okolo 30 minuty je perfektní, ale ikdyž vám cukají koutky k úsměvu, je vlastně rozhovor spíše k pláči. CITÁT - Díky, že jste si se mnou promluvil. Tedy, ne že by to pomohlo.............. Ten konec mě trochu rozhodil a abych napsal prabvdu, je nevěrohodný a mě osobně se nelíbil. CITÁT - Podceňuje se ochota odpouštět............ (03.08.2015)