Hana-bi
Fireworks
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrají:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (více)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (103)
Tak tu máme ďalšieho mafiánskeho hrdinu, ktorý má svojim spôsobom dobré srdce a násilie ním páchané je v tomto prípade tak exoticky cool, že sa naňho nemôže hnevať ani týmto násilnostiam apaticky prizerajúca jeho chorá žena. Gangster s dobrým srdcom sa o svoju ženu príkladne stará, dotuje maliara na vozíku, takže mu treba v zabíjaní naničhodníkov z Yakuzy držať palce. Ohňostroj je tým pádom samozrejme viac o štýle, o nadsadenej forme a o obrazoch. V duchu japonskej mentality sa tu príliš nerozpráva, zobrazené je dostatočne všehovoriace samo o sebe. Najmä pohľad na drsnú nemú Kitanovu tvár, zakrývajúceho si oči slnečnými okuliarmi. Asi som po predchádzajúcich skúsenostiach s Kitanom čakal niečo iné, takže poriadne neviem, nakoľko sa mi film páčil a verejne prehlasujem, že hodnotenie filmov precentami a hviezdičkami je blbosť :). ()
Jedno z nejpoetičtějších a nejpůsobivějších Kitanových děl. Gangster, který se rozhodne doprovázet svoji nemocnou ženu na poslední cestu po Japonsku, stále pronásledovaný a nemající od svých pracovních závazků klid. I když poeticky zobrazuje čas strávený s manželkou, je to právě jeho charakteristickou brutálností, kterou dokáže v nečekaný okamžik diváka šokovat. V jednom rozhovoru Kitano uvedl, že násilí ve svých filmech prezentuje proto, aby poukázal na to, jak je špatné. ()
Pro mě nejlepší Kitanův film. Prolíná se zde několik žánrů (krimi, drama, thriller) a každý sem dokonale pasuje. Ve filmu sledujeme detektiva, který se stará o svou umírající ženu a přítele (bývalého kolegu), který je na invalidním vozíku a našel nový smysl života v malování. Film je samozřejmě místy dost brutální ale na to jsme u Kitana zvyklý. ()
Triviální masterpiece o naději v beznaději a o váze jediného momentu. Lakonické melodrama, které (jak bývá u Kitana zvykem) rozbíjí žánrová očekávání a vypráví prostřednictvím fragmentů, které si divák musí pracně skládat. Fantastické, jak ostrý kontrast střízlivého Kitanova stylu a velmi rozjitřené Hisaishiho stopy utváří zvláštní melancholický příkrov nad světem, v němž vládne zdánlivá nesdílnost a uzavřenost (charakterů i jejich příběhů). Zbytek vyhodnocuji, každopádně vedle mytického Zatoichiho jasný Kitanův (intimní) vrchol. ()
Ze všech Kitanových filmů, které jsem měl možnost zhlédnout, považuji Ohňostroj za jeho nejlepší. Přes všechny ty nečekané výbuchy násilí a proudy krve se jedná v podstatě o decentní melodrama s Kitanovým tradičním hrdinou, který téměř vůbec nemluví, na první pohled je emocionálně vyprahlý a nebojí se užít extrémního násilí. Ačkoliv se tento film v jeho filmografii řadí mezi ty vážné, objevuje se zde i situační humor, toliko typický pro režisérovy ztřeštěné komedie, ačkoliv má jemnější a decentnější formu (např. scéna s nasazováním řetězů na kola od auta nebo fotografování na samospoušť). ()
Galerie (10)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (7)
- Do češtiny (i angličtiny) byl název filmu přeložen jako Ohňostroj (Fireworks). Ač se zdá tento překlad za správný, originální japonský název Hana-bi však tvoří složeninu slov „oheň“ a „květina“. Toho se drží i překlady do němčiny („Feuerblume“) a španělštiny („Flores de fuego“). (AlDelon)
- Všechny obrazy vyskytující se ve filmu namaloval sám Kitano po těžké havárii na motorce, při které téměř zemřel. (kitano)
- Akira Kurosawa, který se znal jak s Takešim Kitanem, tak s jeho tvorbou, mu po zhlédnutí Ohňostroje zaslal dopis, ve kterém „svěřuje osud japonského filmu do jeho rukou“. (AlDelon)
Reklama