Tajemný mnich

Tenhle film má s horrorem společné snad jen to, že by mohl být předobrazem pozdějších giall (ať už v jistých postupech, stylech, či závěrečné pointy) a mohl by využít atmosféru prostředí, kdyby to jen tak brutálně nekazila hudba. Která sama o sobě není špatná, ale než něco tajemného, mysteriózního či dokonce alespoň trochu mrazivě strašidelného a napínavého, z toho dělala spíše zábavnou bondovku. když už jsme u toho, zajímavé na filmu je, že se v něm objevily dvě herečky, které se později objevily v bondovské sérii, každá v jiné bondovce. Vraha jsem odhadnul prakticky hned, jak se objevil. Neměl jsem k tomu žádný pádnů důvod ani důkaz, prostě se mi jen vnucoval, což považuji za největší negativum filmu, společně s tím, že se všemožně pokoušel kazit jakékoliv napětí a atmosféru. (14.07.2015)

Film, u kterého jsem se kdysi jako malý před půlnocí, když jej dávali v televizi, i trochu bál. Nové zhlédnutí po letech mne však zklamalo. Přišlo mi poněkud zbytečné ladit vše do parodie někdy až přehnané a včetně přehnané hudební stopy, když se daly využít hororové prvky a atmosféra staré Anglie pro lepší vedení příběhu. Vezměte si třeba Fantoma Morrisvillu, tam ty dekorace hrají svou roli, je to parodie, ale funguje to i jako tajuplný příběh samotný. Zde jsem měl zmatek, kdo je Lola, kdo Gvendolína, kdo se komu dvoří, který chlap ke komu patří, jak kdo mohl vědět, že zrovna teď tudy pojede někdo v autě atd., atd. Je to příjemný návrat do let minulých, ale myslím, že zrovna zde si Wallace zasloužil poněkud důstojnější a ne tak zbytečně přehnanou a třeskutou adaptaci. (07.12.2013)

V sousedním Reichu se v šedesátých letech roztrhl pytel s adaptacemi kriminálních románů z pera Edgara Wallace, který byl velice plodný autor nejen kriminálních příběhů, ale i jiných žánrů např. sci-fi. Do dneška se prodalo více než padesát milionů výtisků jeho knih a po Siru Arthurovi Conanovi Doylovi je druhý nejúspěšnější britský autor detektivního románu, protože Agathu Christie nepočítám, jelikož patří do jiného levelu. Narozdíl od Doylea nepsal o detektivech, ale o práci policejních složek a to zejména o Scotland Yardu. Jak už jsem psal, tak se v západním Německu v šedesátých letech natočilo více než třicet filmů podle děl tohoto velikána britské literatury, z nichž některé byly expandovány i do našich kin v dobách socialismu. Tento filmový příběh byl inspirován knihou Černý opat a narozdíl od knihy zde byl vynechán podpříběh o zlatém pokladu. Setkáváme se zde s tajemných mnichem, který vraždí v okolí dívčí školy celkem originálním způsobem. Ihned to začne vyšetřovat Scotland Yard, což ho nezastaví a v starobylém sídle se rychle začne šířit strach. Pak zde máme také nenasytné dědice, kteří jsou schopni udělat cokoliv pro dosažení svého cíle. Němci se s tím nemazali a příběh nám podali pěkně za syrova a s jejich ráznou němčinou nás dovedli do napínavého konce, který asi málo kdo čekal. Je na tom vtipné, že se film odehrává v Anglii a my celou dobu slyšíme tu němčinu a vidíme ty německé ksichty, což moc neštymuje vaším očím a uším. Zároveň charaktery hlavních postav nejsou moc rozebírány a tak vidíme jen akční děj někdy až s hororovými prvky. Taktéž natáčení probíhalo převážně v Reichu a to v západním Berlíně a poblíž města Hameln, které se proslavilo legendou o Krysaři. Minimálně se natáčelo i v Londýně. Z hereckých výkonů určitě zaujala Karin Dor, kterou známe z mayovek jako Ribanu a zde si zahrála půvabnou Gwendolínu. Pro mě celkem milé černobílé překvapení a proto dávám 80%. (27.08.2021)

Říkal jsem si, že si prostě musím doplnit základní vzdělání alespoň jednou detektivkou podle Edgara Wallaceho, když je mají na svědomí stejný producent, režiséři, někteří členové štábu a herci z mayovek. Vybral jsem si Tajemného mnicha, relativně nejlíp hodnocený snímek, který samozřejmě natočil Harald Reinl. Výsledek je hrozně ambivalentní - na jedné straně důstojná atmosféra, vtípek s barevnými úvodními titulky (zbytek je černobílý), klasické lokace a většinou uměření herci. Na straně druhé nefunkční pokusy o (německý, no) humor, v mnoha okamžicích zbytečně řvavá Thomasova hudba, příliš mnoho smrtí, tři čtvrtě filmu se nic moc neděje a v závěru se vše strašně rychle vyřeší. Takže - viděl jsem, hodnotil jsem, moc jsem se nebavil, obeznámen s tímhle stylem jsem a to by mohlo tak nějak stačit. (22.03.2021)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 10.12.1982 + R: ČST 2 = 24.3.1983, réžia slovenského znenia (ČST Bratislava) = JURAJ BINDZÁR (19.2.2009) - mních s bičom a môj prvý film s hviezdičkou, kvôli ktorému som na druhý deň skoro zaspal do školy. Ale to hviezdne postavenie v našej triede, čo som získal keď som dej cez prestávku "líčil" spolužiakom ktorí šťastie vidieť to, nemali :-) na to sa nezabúda. A prvý bozk od spolužiačky ... :-) (19.02.2009)