Temné kouty

Gilles Paquet-Brenner potěšil už Klíčem k minulosti a nezklamal mě ani tady. Sice obyčejně nemusím pomalý styl vyprávění, ale tady mi to sedlo i kvůli několika silnějším momentům a zneklidňující podivné atmosféře, která provázela celý film. Stejně tak nejsem fanouškem velkého počtu flashbacků, nicméně režie se snimi vypořádala s přehledem, takže člověk nijak netápe. Charlize Theron nemusela ani příliš hrát a přesto její projev bavil a nezklamali mě ani další herci. Snad jediná výhrada má jméno Tye Sheridan, který je mi silně nesympatický, ale i to se dalo přežít. Fincherova Zmizelá to sice není, ale jsem toho názoru, že i tady může být Gillian Flynn spokojená. 80% (05.08.2015)

Hodnoceny ve světle Zmizelé, která byla již v knižní podobě žánrem i tónem trochu jinde, jsou Temné kouty totálním fiaskem. O zklamání nicméně jde i při odhlédnutí od jména a pověsti autorky (která tentokrát nenapsala scénář, pouze dala režisérovi své posvěcení, cokoli je tím míněno). Nadbytek vypravěčů „dramaturgicky“ ubližoval již předloze, kde ovšem sloužil k vytvoření komplexního, zcela nenostalgického portrétu rurální Ameriky 80. let (amorálnost a násilí v ní bylo možné chápat nejen jako únik před chudobou, ale i jako metaforu zániku tamějšího farmářského způsobu života). Čtyři sta stran textu však není totéž co 100 minut filmu. Filmové Temné kouty jsou uspěchané, roztěkané, bez atmosféry a bez napětí. Otevření filmu vraždou sice slibuje detektivku, na jejímž konci dojde k odhalení vraha, ale vyšetřování probíhá příliš předvídatelně a jednotvárně, aby podněcovalo naši zvědavost a dávalo nám prostor k vlastnímu zapojení se do pátrání. Četné flashbacky málokdy doplňují detektivní linii, nevyvolávají ani nezodpovídají otázky ohledně identity vraha a s předstihem sdělují, co se Libby dozví od dalšího svědka, kterého navštíví. Zkrátka jsou redundantní. Sběr a vyhodnocování informací musely ustoupit před charakterovou proměnou Libby, měnící se z ženy pasivní, která založila svou „kariéru“ na přidělené nálepce oběti, v ženu aktivní, jednající víceméně bez pomoci mužů (v knize je Lyle ještě víc na obtíž). Jakkoli působivě (a přitom s mírou) tuto proměnu Charlize Theron zahrála, kvůli neustálým skokům v čase s Libby nestrávíme dost času, abychom do jejího vnitřního světa pronikli tak důkladně jako v knize, která mnohem více a lépe pracuje s hrdinčiným cynickým komentářem. Těkání mezi empatickou charakterovou studií a odtažitým krimithrillerem způsobuje, že film nefunguje ani na jedné žánrové úrovni. Stejně nekoncepční (resp. s koncepcí režiséra nesladěná) je práce Greengrassova kameramana Barryho Ackroyda, který sice správným svícením a ztlumenými barvami dokáže zvýraznit pochmurnost zápletky, ale syrově dokumentaristický styl (rozstřesená ruční kamera, zoomování) uplatňuje i ve scénách, kde by bylo žádoucí zklidnění a kde upozorňování na skutečnost, že kameru někdo drží v ruce a spontánně reaguje na probíhající dění, jen odvádí pozornost od dialogů. Podobné pochyby vyvolává práce s barvou ve vztahu k různým flashbackům. Zatímco zrnitý černobílý obraz nachází své opodstatnění u vzpomínek na vraždu, které tak připomínají poloamatérský osmdesátkový horor z hodně jeté VHSky, proč jsou černobíle (nikoli již zrnitě) natočeny i vzpomínky jiných postav, případně vzpomínky tvářící se jako objektivní, a na druhé straně nikoli retrospektivy vázané na hledisko Patty a Bena? Jestliže režisér z mnohdy jízlivé a brutální předlohy udělal uměřené, lehce sentimentální psychologické drama, kameraman ji pochopil jako variaci na Capoteho přelomový reportážní román Chladnokrevně. Divák pak nejlépe udělá, když namísto návštěvy kina sáhne po knize. 55% (19.06.2015)

Poznáte tie áčkové filmy, ktoré sa napriek top hereckej hviezde nedostanú do našich kín a skončia na DVD/Blu-ray… Dark Places je z tých, ktorým sa to stáva zaslúžene, akurát že zrovna jemu sa to nestalo. Televízne vyzerajúca dráma o niekdajšej rodinnej tragédii, ktorá vôbec nepracuje s napätím ani atmosférou prostredia, a iba za sebou ukladá dialógové scény, odkrývajúce neoriginálny a nezaujímavý príbeh. Aspoň teda nezaujímavý na americku žánrovku s Charlize Theron. Tá hrá opäť výborne, ale producentské remeslo by mala prenechať iným. Dobrá knižná predloha nie je všetko, dôležitý je režisér, ktorý dá príbehu charakter, náladu, vizuál. (18.06.2015)

Detektívka, ktorá by chcela byť psychologickou drámou. Psychologická dráma, ktorá by chcela byť chladnou, temnou detektívkou. Vo výsledku však z každého trochu, ale ani jedno poriadne. Príbeh síce výborný, komplexný a všetky postavy v ňom majú pre svoje činy odôvodnenú motiváciu, to všetko však vychádza z vynikajúcej knižnej predlohy, film tento potenciál nijako výrazne nevyužil. Ako detektívke tomu totiž chýba potrebná dávka napätia, nakoľko línia zo súčasnosti je pomerne obyčajná a ani pátranie po tom ako to celé bolo sa v podstate nekoná. S teóriami podivnej skupiny samozvaných detektívov sa nepracuje a tak postava Charlize Theron iba rutinne navštevuje ľudí zo svojej minulosti, načo je divákovi zobrazovaná línia z jej detstva, až sa nakoniec odhalí celý príbeh. Záver síce nie je očakávaný a predvídateľný, no cesta k nemu je pomerne nevzrušivá, nakoľko na to, aby sa divák s jej postavou dostatočne vžil je celé to psychologické podložie iba veľmi chabo rozpracované. Zaujímavejšou tak ostáva línia z minulosti, v ktorej nechýba niekoľko emocionálne silných scén, avšak Paquet-Brenner to celé podáva úplne neoriginálnou, obyčajnou formou, kde nakoniec Dark Places vyzerajú skôr ako solídnejší televízny film, než ďalší filmový skvost pod ktorým je podpísaná Gillian Flynn. Herci sú bez výnimky skvelí (do detailu presná Charlize Theron, ktorá svoj charakter nemusí nijako hrotiť) a čo postava to precízny výkon (hlavne Chloe Grace Moretz a Nicholas Hoult), takže obzvlášť vďaka nim film drží pútavosť prakticky po celý čas, no chýba tu to najhlavnejšie a to je silný režisér, ktorý by dal príbehu správnu dávku temnej atmosféry, depresívnu náladu alebo aspoň o kúsok zaujímavejší vizuál. Takto to síce nie je vyslovene zlé, len trestuhodne obyčajné a obrovský potenciál predlohy nijako nezužitkovaný. Temné kúty nakoniec vôbec nie sú také temné. CELKOVO: 3* (6/10) (07.08.2015)

Kdyby režisér správně ponurou kriminálku nevyprávěl tak strašně těžkopádně, byl bych vysloveně nadšen. I přesto tady Charlize Theron opět předvádí poctivý výkon ženy s osudem šneka na štěrkové cestě a musím říct, že kvůli ní jsem celý film dokoukal až do konce. Postupné rozplétání zápletky nakonec způsobilo samotné nadšení ze závěru, který perfektně zlomil celý, temnotou nasáklý, příběh. (18.04.2016)