Slečna učitelka

Mademoiselle je sestra Huppertovej postavy z Maliny, či Pianistky. A prostredie akoby reminiscenciou Pani Bovaryovej. Film je veľmi literárny, cítiť, že v pozadí existovala predloha, no akosi to nevadí, situácia je totiž skvele vystavaná. A kamera je ohromne výtvarná, do-seba-ponorená, no nie rušivá. Tempo rozvláčne plynie, no dýcha cezeň vidiecka krajina. Zvláštne, ako sa film neponára do psychológie ani jednej z postáv, iba ich zobrazuje a ukazuje nám, ako to niekedy na svete chodí. (07.03.2014)

Čo vytvára sexuálna frustrácia, je niekedy neuveriteľné. Neukojená nepekná stará dievka sa ukája v požiaroch, povodniach či smrti zvierat. Keď sa sexuálne konečne nabaží (erotika asi vzhľadom k roku je tu zachytená fakt iba v náznakoch a symboloch), svoju obeť odkopáva a nepriamo ju zabíja. Záverečný pľuvanec na adresu učiteľky je strašne malá útecha za spáchané zlo. Viaceré scény sú zbytočne naťahované a filmu by prospela farebná kamera. (05.07.2023)

Skvělá Jean Moreau, se svým přísným vzhledem, kruhy pod očima, vypadající několik desítek let prakticky stejně, v dramatu osamocené slečny učitelky na francouzském překrásném venkově,která se bezhlavě zamiluje do italského dřevorubce při jednom požáru. A protože Manou je kus chlapa a ona ho chce vidět, začne zakládat požáry, při kterých on obětavě pomáhá. Ale protože si jí nevšímá a všechny ženy po něm šílí, udělá jeho synovi ve třídě ze života peklo. A ona jde ve své vášni dál a dál, neodvratně ke katastrofě a její zlo možná zůstane nepotrestáno. Sice minimum dialogů ale kamera všechno bohatě vynahradí.Skvělé čtyři hvězdy. (27.03.2013)

Pozoruhodné! Richardsonův přístup bych přirovnal k Hemingwayovu (v jeho nejlepším): nic nevysvětlovat - žádný "průjem slov" - nevylepšovat příběh, nestarat se o elegantní konstrukci dramatu. Prostě jen vylíčit, co se stalo. --- Skrze četná životní zranění jsem dospěl k poznání, že žena je nejkrutějším tvorem v přírodě. Tenhle kousek to dokumentuje věru zasvěceně. (03.09.2019)

Tak takhle slečna, převlečená za učitelku, je ztělesněné zlo. Krutost, kterou zde excelentně předvedla Jeanne Moreau, je mrazivá, od samého začátku mi z ní bylo špatně (rozmáčknutí vajíček a vrácení do hnízda). Hlavní mužská postava Manou (Ettore Manni) je s politováním trouba, který si neuhlídá ani svůj vlastní poklopec a je naivnější než já, takže ani s ním nelze sympatizovat. Jediný, kdo měl moje pochopení a získal mou přízeň, byl malý Bruno (Keith Skinner) a ten plivanec bych po něm nejspíš zopákla.. V každém případě se jedná o snímek, do kterého se zub času nezakousne, nemůže, to, co ukazuje, je tu stále.. (19.02.2020)