Sowon

,,NENAPADLO VÁS NĚKDY TAKY, ŽE SE JEDNOHO DNE PROBUDÍTE A VŠECHNO BUDE JAKO DŘÍV?“… /// Když v Koreji korejská holčička potká korejskýho úchyla, nepřekvapí, že vypadá jako My Lai po ,,návštěvě“ Američanů. Pak je tu prostor pro znovunaučení se mluvit se svojí dcerou, probrat se problémy, který přijdou sami a který si nikdo z nás nedokáže představit. Dramatický drama pro silnější nátury, při kterým vám není dobře po těle (a nemusíte bejt ani v Koreji a potkat korejskýho…). Příběhově to totiž vcucne. Zvlášť, když máte děti. Rovnou říkám, že jde vo citovou vydíračku jako prase. I já(!) po ¾ hodině zvažoval, jestli koukat dál, nebo vyrazit do města hledat korejský úchyláky. Zvítězila touha po poznání a fakt, že ta holčička je hereckej nadčlověk. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč su kurva drsňák! 2.) Sledoval jsem případ ,,Natálka“. 3.) Pochopím, že na moudru: ,,Nejosamělejší člověk je nejlaskavější a nejsmutnější člověk se směje nejvíce, protože nechtějí, aby ostatní poznali jejich bolest“, něco je. 4.) Thx za titule ,,mevrt“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (05.05.2014)

Je to vydarená dráma. Má dosť dobrý príbeh o jednej rodine, ktorá si žije takmer ideálnym životom, ale všetko sa pokazí, keď je malá dcéra cestou do školy napadnutá brutálnym pedofilom, čo jej spôsobí ťažké fyzické, ale samozrejme aj psychické problémy. Ale otec urobí všetko preto, aby všetko dopadlo čo najlepšie, no má to ťažké, keďže dcéra sa po útoku bojí opačného pohlavia. A navyše je útočník chytený a chystá sa súdny proces. So spracovaním som nadmieru spokojný, tu mi snáď všetko prišlo úplne ideálne, úvodné zoznámenie s hlavnými postavami, vďaka ktorému sa k nim dá s ľahkosťou vytvoriť vzťah, následná surová fáza, ktorá mi na pomery žánru prišla dosť nepríjemná, ale aj tak si ma najviac získalo postupné uzdravovanie dievčaťa, nielen fyzické, ale hlavne psychické, čo je tu perfektne podané. Hlavnému hrdinovi som nesmierne fandil, aby mu to vyšlo, tá jeho snaha sa mi veľmi páčila, pričom najviac musím pochváliť ten vynikajúci prvok s používaním rozprávkových kostýmov, tie tomu dodávajú skvelý náboj. A tak sa mi tu veľmi páčil ten postupný pocitový prechod od surovosti a beznádeje až po taký príjemný optimizmus a nesklame ani súdna línia. Takže ma vlastne ani nenapadá, čo tu v rámci tejto témy môžem vytknúť, toto sa veľmi vydarilo. S hereckým obsadením som spokojný, môj obľúbený Sol Kyung-Gu v hlavnej úlohe, skvelá postava dievčaťa, jedine matka mi na moje prekvapenie prišla trochu nevýrazná, ale to mi neprekáža, keďže to bol viditeľne zámer, aby mohlo vyniknúť zbližovanie s otcom. A chválim aj zvyšné výrazné vedľajšie postavy, či už priateľ hlavného hrdinu alebo psychologička. Jedine postava pedofila mohla byť trochu lepšie obsadená, aby pôsobil ešte nepríjemnejšie, ale aj tak nemá až tak priestoru. Réžia a technická stránka sú skvelé, kvalitná vizuálna stránka, výborne zvládnuté emócie, tu sa nedá nič vytknúť. Plné hodnotenie dať nemôžem, táto tématika u mňa nemá až taký potenciál, ale inak ma vlastne ani nenapadá, čo sa tomu dá vytknúť. Takže určite sa oplatí pozrieť, prvotriedna kvalita. 77% (30.03.2014)

Netvrdím, že mi ta závěrečná scéna u soudu nepřišla už moc přehnaná, ale tyhle vyšponované emoce, to je prostě filmová Korea a vypadá to, že si na to už přeci jen začínám pomalu zvykat. Na druhou stranu se s tím korejští tvůrci nepářou a dokáží uchopit problémy i z té reálné a někdy pořádně drsné strany. Některé momenty, hlavně z nemocnice, nebyly zrovna příjemné na koukání, a musím uznat, že ta malá herečka to zahrála parádně. Ale nejlepší byl ten citlivě pojatý vztah mezi ní a jejím obětavým tátou, to mě dojalo, jako už dlouho nic. Tak proto tentokrát za pět. A děkuji Malarkeymu za tip. (08.09.2019)

Ach ti jihokorejci... Když jsem se nedávno dodíval na film Dogani, slíbil jsem si, že se zas delší dobu nebudu pouštět do něčeho tak smutného a drsného, že si prostě dám oddech od těchto veskrze negativních dramat. Jenže já si prostě nedám pokoj a šel jsem do toho znovu. A v případě "So-won" jsem ani pořádně nevěděl, do čeho vlastně. Název (anglický distribuční) zněl doslova nadějně... obsah filmu už méně, ale přesto jsem to risknul. A to jsem neměl dělat. Pozitivní je, že jsem konečně po roce zase viděl film, kterému jsem bez sebemenšího zaváhání udělil 5 hvězdiček. Jenže za jakou cenu? Nepamatuji si, kdy mě nějaký film takto emocionálně rozsekal. Aha, už vím, před rokem to byl Nae meori sogui jiugae. A že to byl po tom roce opět právě film jihokorejský, tak to nejspíš nebude náhoda s tím jejich všeobecně vysokým hodnocením. Nebudu sem psát, o čem film je, to si přečtete v obsahu. Napíšu sem raději, že se rozhodně nejedná o film pro každého. Silně nedoporučuji těm, co se (tak jako já) velmi snadno dojmou a nebo mají sklony k přecitlivělosti, pokud se jedná o násilí, obzvláště na dětech. Protože tohle by pohlo i skálou... A nemyslím si, že by se zde jednalo o nějaké prvoplánové či laciné ždímání slz. "So-won" je prostě pohledem na realitu doširoka otevřenýma očima. Pohled na život jedné ne zas tak úplně dokonalé rodiny po strašlivé životní zkušenosti. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků. (28.05.2014)

Film je překvapivě umírněný v zobrazení násilí, vlastně se mu naprosto vyhýbá, o to silněji však působí v otázce citů. Malá, sevřená komunita jedné tříčlenné rodiny a nejbližších přátel otce i matky si diváka rozmasíruje zobrazením idylické domácí nudy, která mrknutím oka končí a začíná kolotoč bolesti a pohmožděných vztahů. Trochu mě mrzí, že malá So-won zasáhla při závěrečném soudu. (17.12.2022)