Annabelle

Plnej? Really? No, ne zcela, o kousek nadhodnocuju, ale pro ten plnej mám pár důvodů. Samozřejmě s kompaktem typu The Conjuring se tento spin-off měřit nemůže, vad na kráse je tam taky habakuk, ale ty největší považuju za čistě subjektivní, protože nejsem zaláskovanej, cukrování ve filmech mě sere, natož abych se dokázal vcítit do role "mladá matka sama doma". Takže abych to vyargumentoval....máme tady faktor AntiHate - nemá cenu se pozastavovat, jen politovat. Dále zapracovalo jedno velké, příjemné překvapení, protože jsem zjistil, že horor v kině není mrtvej! Dostavil jsem tak tak načas, no při vstupu do sálu mi spadla čelist. Kyjovská Panoramka byla snad víc než z poloviny plná, což čítá dobrých 200 lidí. Vzhledem k tomu, že normálně tam sedíme jak po koštu ve dvou tuctech, nestačil jsem zírat. Jo, byla to omladina, ale co jest podstatný, smích jim rychle přešel v řev a vyvalený oči. Úlet! Hajzlpapír došel tak v půlce filmu, tipl bych podle provozu uliček. Tím se dostávám k tomu nejpádnějšímu argumentu a ten je jednoduchý, prosťoučký. Co dělá horor dobrým hororem? Po dlouhé, dlouhatánské době mi při byť jedné scéně tak přejel mráz po zádech, že už jen kvůli tomuto si tam toho bůra plesknout dovolím. Posledním zavažíčkem je srovnání s ostatníma letošníma kouskama, kde uznávám, bavil jsem se v hororovém duchu líp než u Deliver Us From Evil, takže 85%. Doporučuju! (24.10.2014)

Neprávem opomíjený horor. // Annabelle se dalece vzdálila úzkoprsému výčtu žánrových konvencí a vydala se směrem k maloměstskému hororu o nástrahách mateřství. Do vyprávění se opakovaně navrací motiv hrůzy, kterou zažívá žena v domácnosti. Mateřství je vyčerpávající sérii konfrontací s všudypřítomným nebezpečím, v níž se stereotypní trávení volného času se stává hrozbou (šicí stroj, telenovely v televizi). Ne nadarmo film pomrkává po Rosemary má děťátko Romana Polanského – hlavní hrdinka Annabelle se jmenuje Mia, hrozivou rekvizitou se stává stejný kočárek a podobnosti nalezneme i v kostýmech či prostředí městského bytu. // Ve světě Annabelle, na rozdíl od Conjuring, neexistuje bůh, s jehož pomocí démony překonáme. Pokud ve filmu hledáme všudypřítomnou entitu, která do vyprávění otevřeně proniká, je to Satan. Jeho krutý svět nezná odpuštění ani milost, smrt musí být vykoupena smrtí. Nikdo jiný neexistuje. I tímto tematickým rámcem odkazuje k Rosemary, kde jedna z postav spirituální nerovnováhu fikčního světa přímo popíše: „God is dead! Satan lives!“ // John R. Leonetti konečně vytěžil delší záběry a práci s hloubkou prostoru. Rád inscenuje ve dvou plánech, přičemž v pozadí se odehrává něco zneklidňujícího, co hlavní hrdinka nevidí. Tenzí mezi pozadím a popředím vytváří nádherně napínavé momenty. Nejvýraznějším příkladem je scéna prvního napadení členy kultu, kdy v jednom delším záběru stupňuje napětí za pomoci několika rychlých přerámování a naprosto precizní inscenací. Díky delším záběrům může diváky trápit nekonečným čekáním na lekačku, která nemusí vůbec přijít (fenomenální scéna ve výtahu ze sklepa). (13.07.2018)

Tohle měl být hororový trhák roku. Těšil jsem se moc. Trailery hodně navnadily, ale konečný výsledek se projevil jako neskutečný paskvil plný hororových klišé a režijního amatérismu první kategorie! Neviděl jsem tu žádný náznak nějaké originální hororové myšlenky. Všechno se to drželo na nehorázně kýčovitém scénáři, na kterém Annabelle zkrachovala ve velkém. Herecké výkony mi chvílemi připomínali paní herečky v Troškovic Babovřescích. Špatný, hodně špatný horor po všech směrech. Myslím, že tu máme adepta na největší (hororový) propadák roku. (29.10.2014)

Více Poltergeist než Chucky. Mám pocit, že panenky nám asi už moc nového nepřinesou. A mně osobně asi přinesly nejvíce Dolls S.Gordona. Škoda, že se autoři nepustili buď do řádného strašení nebo do šťavnatého masomlejnu. Nakonec film zůstal trčet v půli cesty. V posledních letech mi přijdou mnohem napínavější thrillery s nějakým vrahem, než duchařské historky vypadlé z knih madam Blavatské. Přesto dám 3* (i když spíše 2,5*), jelikož se mi líbila kamera, úvodní scéna s krvechtivými pomatenci a hnusná panna, kterou bych si doma nevystavil. Též musím ocenit, že tvůrci nepostavili svůj snímek na vršení lekaček, byť se nabízely na každém rohu. Film jdoucí ve stopách nestrašidelných Insidous a V zajetí démonů zapomenete tak lehce, jako ony zmiňované.... (04.02.2015)