Křížová cesta

María vyrůstá v ortodoxní katolické rodině. Přísná matka, neustálé kárání a tresty, do toho striktní kněz, u kterého děvče nenajde taky ani jedno pozitivní slovo. Obětovat se a věnovat svůj život Bohu, se stává Mariiným jediným snem. Malý bratr stále nemluví a María začíná věřit, že mu svou smrtí vykoupí zdraví. Děkuji hygienikovi za titulky. (22.06.2015)

Němci jsou hold mistři pečlivě vystavěných scénářů a vrstevnaté analýzy společenských patologií. Loni to ve Varech plně dokázal martyrický opus Tore tančí, letos mě vyrazila dech další variace na téma sebeobětování, nelítostně odosobněná Křížová cesta. Film je výjimečný nejen tím, že mu stačí pouhých čtrnáct statických výřezů, do nichž je působivě vtěsnána interakce mnoha postav. Jen několik krátkých zastavení v životě čtrnáctileté Marie z rodiny ortodoxních katolíků stačí k rozvinutí drásavého osudu, jenž vrcholí zázrakem i hořkou rodinnou tragédií. Film je výjimečný nejen dokonale promyšleným vyprávěním, jež je přímo navázáno na církevní ikonografii a symboliku křížových cest, ale rovněž psychologickým uchopením tématu. Maria na prahu puberty překvapivě nerevoltuje vůči rigidní výchově, jak by se dalo očekávat, naopak v ní dozrávání vzbuzuje pochybnosti, nejistotu a o to více se snaží vyrovnat svůj vychylující se platonický vztah k Bohu. Víra je pro ni příliš těžkým křížem, pod nímž na své cestě k dospělosti několikrát klopýtne. Pro chorobně nedůvěřivou matku jde o jasné signály toho, že se dcera dostává do nebezpečného věku, který ji může naprosto odcizit důsledně vštěpované oddanosti Bohu. Mezi čím dál hlouběji věřící dcerou, jež vzrůstající pochybnosti řeší mučednickou pózou a přísnou matkou se rozhostí fatální nedorozumění s otřesnými důsledky. To sebou přináší řadu provokativních otázek nad platností církevních dogmat, jež mohou být až příliš snadno významově překrouceny a učinit z člověka sebezničující nástroj. Co je oběť? A co je zázrak? Kde končí oddanost k Bohu? A kde lidská svoboda? Každým dalším obrazem narůstají tyto otázky na naléhavosti a film nabízí uspokojivé podněty pro vnitřní úvahy i diskuze nad tématem, jež se rozhodně neomezuje na specifickou společenskou skupinu. (13.07.2014)

Fiktivní "Bratrstvo sv. Pavla" je zde odvozeno od problematického, ale skutečného "Kněžského bratrstva svatého Pia X.", jejímž základním článkem je: „Držíme se celým srdcem a celou duší Katolického Říma, Strážce Katolické víry a tradic nezbytných k uchování této víry". Proč si logicky přesný a důsledný Dietrich Brüggemann vybral sv. Pavla je nasnadě. Je to tradice renegáta, kterého (jak při různých příležitostech sám říká), nezajímá živý Kristus, nýbrž ten mrtvý (jako by říkal, že kdyby ho nezabili tehdy, museli bychom to udělat dnes my). Křížová cesta a Kříž sám, jsou tak jeho nejpregnantnější symboly(, které stále více zalidňují i českou krajinu)... Mladičká Marie, vystavená nejen tlaku sekty a sektářské rodiny, ale také svým vlastním sklonům, dochází přes různá protivenství na konec cesty, kterou si sama zvolila... Není třeba se celý život honit za zážitky, ale třeba je občas se zamyslet. Bez myšlení by ostatně nebyla ani Marie, Pavel, Ježíš ani Bůh... Ještě slovo k Brüggemannově režijní přesnosti a ostrosti: Mladá Marie, která na začátku filmu vypadala jako děťátko se v jeho konci proměšnila ve strařenu. Zahrabávání jejího hrobu bagrem to ještě všechno umocnilo na entou. (26.06.2020)

Dokonalá antireklama na křesťanství, nicméně mě to hrozně nudilo a matku hlavní hrdinky jsem po celou dobu filmu měla chuť pro její fanatismus zabít. K hlavní hrdince jsem si bohužel taky nedokázala najít žádný vztah, nelíbilo se mi jak byla ovlivnitelná a nechávala sebou manipulovat svojí hloupou rodinou a okolím. Chápu, že ten příběh má důležitou myšlenku a ta je dobrá, ale provedení filmu mě nechalo zcela chladnou. (22.12.2016)

Mariou zmietajú myšlienky, predstavy, túžby - ovplyvňujúce faktory, ktoré sa v určitom veku začnú objavovať. No mladá dievčinka je pod silnou taktovkou svojej mamy a farára, ktorý deťom hlása, aby ako bojovníci Ježiša Krista zaňho bojovali (pojem "bojovník" už nemôže byť väčším paradoxom) aby sa nedali zlákať hriešnou hudbou, nie to ešte mali nejaké bezbožné sny. Rodičov treba poslúchať. Rodičia majú pravdu. Ale rodičia tiež musia poznať určité hranice. Namiesto ostrých zákazov stačilo trochu pochopenia. Štrnásť zastavení, ktoré vás dovedú k odvrátenej strane viery, k jej manipulovaniu. A zároveň, aby ste náhodou nemali jednoznačný názor keď skončí film - blikne to, kvôli čomu sa toľko ľudí, ja medzi nimi, utieka k viere, modlitbám a niekedy devastujúcim dodržiavaním pravidiel - zázrak. Pretože každý sa nejeden raz v svojom živote ocitneme v momente, kedy po ňom kričíme. (20.11.2016)