Režie:
Nuri Bilge CeylanKamera:
Gökhan TiryakiHrají:
Haluk Bilginer, Melisa Sözen, Demet Akbağ, Ayberk Pekcan, Serhat Kılıç, Nejat Isler, Tamer Levent, Nadir Sarıbacak, Mehmet Ali Nuroğlu, Gülsen Özbakan (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Aydin, bývalý herec, vlastní v centrální Anatolii malý hotel, kde žije se svou výrazně mladší ženou Nihal a sestrou Necla, která se právě zotavuje z nedávného rozvodu. Turistická sezóna pomalu končí a okolní krajina se začíná zahalovat do bílých sněhových závojů. Hotel se v tomto období stává úkrytem, ale i místem, ze kterého není úniku a které otevírá staré rány a podněcuje vzájemnou nevraživost jeho obyvatel. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (88)
Moje recenze a pohled: http://scobak.blog.sme.sk/c/367005/nejpsychologictejsi-film-roku-je-196-minutova-zalezitost-a-urcite-neni-pro-kazdeho.html Nejpsychologičtější film roku. ()
Zpočátku zajímavý snímek z atraktivního prostředí turecké Kapadocie se postupně utápí v bezobsažných rozhovorech. 1) Parádní prostředí a zajímavé vylíčení turecké mentality jsou hlavní klady. 2) Linka s nájemcem je zajímavá a pěkně zpracovaná. 3) Bohužel však půlku filmu jsem se jen nudil. 4) Rozsáhlé rozhovory, které postavy vedou o všem a o ničem, nejsou hloupé, ale nejsou ani chytré. Jsou takové prostřední... 5) Výstižný koment: Marigold***, JitkaCardova**, F.W.Colqhoun*****. ()
Tři a čtvrt hodiny dlouhá expozice k Historii tureckého divadla. Existenciální krize je pěkná věc, ale neměly by se o ní točit filmy s takhle přemrštěnou stopáží. Nádherná kamera, podmanivá první třetina s filmově strhujícími momenty (kámen v okně automobilu, rozhovor s otcem chlapce, návštěva ímána), kultivovaná filmová řeč, která se ovšem utopí v laciné záplavě slov. Zlatou palmu v Cannes vyhrála přepálená orientální konverzačka...zajímavé je, že tvůrci se během filmu v dialozích hned několikrát vymezují proti fenoménu telenovely, ale používají přesně stejné rozmělnění mluveného slova. Ale kdo ví, možná je to odraz blízkovýchodní mentality. Rozchod Aydina a Nihal, zvláštní film o lidech, kteří nejsou šťastní, i když vlastně všechno mají, a kterému schází naléhavost legendárního snímku Asghara Farhadiho... ()
"Slová, slová, samé slová." Nečakané pristátie Zlatej palmy v rukách jednej z najvýraznejších osobností súčasného tureckého filmu, Nuri Bilge Ceylana, bolo jednou z posledných zvláštností tohtoročného festivalu v Cannes. V bezprostrednej konkurencii ambicióznejších, osobitejších a umeleckých projektov, ako napr. Mommy Xaviera Dolana, Kmeň Myroslava Slaboshpytskiy či Leviatan Andreya Zvyagintseva paradoxne pôsobí ako „malý“ film. A predsa si možno zaslúži väčšiu pozornosť práve svojou nenápadnosťou, pod ktorou sa skrýva premyslená a do hĺbky rozvíjaná existenciálna štúdia, zachytávajúca život kdesi na Anatólskej plošine. Viac v recenzii. ()
Dlho som tento film odkladal. Hlavne preto, lebo som sa chcel na neho pripraviť. Aj Satanské tango som musel dať naraz, inak by mi to skazilo zážitok. V tomto filme sa veľa kecá. Asi najviac z celej Ceylanovej tvorby. Ako keby chcel v priebehu 3 hodín sprostredkovať každú jednu myšlienku aká ho napadlo počas jeho života. A priznám sa, že som veľmi prekvapený, že sa mu to aj darí. Film je plný veľkých myšlienok u nízkych ľudí. Alebo skôr povrchných. Sila slova ešte totiž neznamená, že je človek prototypom dômyselnosti a pokory. Starnúci herec v hoteli( v akom si viem hravo predstaviť svoj život), hľadá problémy, podpichuje, bojuje so svojou pýchou a to všetko v krásnom prostredí Tureckej Anatólie. Zatiaľ čo Once Upon a Time in Anatolia bolo viac ukotvené v exteriéroch, tu prevládajú interiéry. Rozhovory majú štruktúru akejkoľvek soup opery - na ktorú sa film aj odvoláva, pritom ale neprichádza k žiadnemu veľkému rozuzleniu alebo dráme. Postavy sú skrátka rovnaké a veľmi sa nemenia. Nečakajte, že vám to zahreje dušu, alebo to z vás spraví lepšieho človeka, alebo nebodaj naplní nádejou. Film je ale tak myšlienkovo bohatý a remeselne tak dobre spravený, že sa od neho dá len veľmi ťažko odtrhnúť. Vedľajšia línia s chudobnou rodinou je absolútne skvelá a jej vyvrcholenie mi prišlo lepšie ako v hlavnej dejovej línií. Pre mňa rozhodne jedno z najlepších Ceylanových diel. Dokázal mi vo svojich filmoch predstaviť novú tvár Turecka aj Tureckého filmu akú som dovtedy nepoznal. A zamiloval som sa do nej. A Melisa Sozen je nádherná. ()
Galerie (43)
Photo © Memento Films
Zajímavosti (7)
- Ide o film s historicky najdlhšou minutážou, ktorý získal Zlatú palmu. (hanakonochi)
- Oficiálny turecký kandidát na Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2015. (MikaelSVK)
- Filmovanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v tureckej Anatólii vrátane Kapadócie. (MikaelSVK)
Reklama