Režie:
Jurij BykovScénář:
Jurij BykovKamera:
Kirill KlepalovHudba:
Jurij BykovHrají:
Arťom Bystrov, Natalja Surkova, Jurij Curilo, Boris Něvzorov, Kirill Poluchin, Alexandr Koršunov, Olga Samošina, Darja Moroz, Sergej Arcibašev (více)Obsahy(1)
Jedna noc, jedno město, jeden dům, jeden opravář a několik set ohrožených životů. Film Hlupák je příběhem Dmitrije Nikitina, typického obyvatele zapadlého ruského města. Jednoho večera je místo hlavního inženýra povolán k nahlášené závadě v panelovém domě. Dmitrij si uvědomí, že nejde jen o pár prasklých trubek, nýbrž i o celou budovu která v dezolátním stavu sotva stojí na pevné půdě. Ve chvíli, kdy si zjistí, že podle propočtů budova nevydrží stát více jak jeden den, už jde o každou minutu a odhodlaně se rozhodne víc než 800 lidí zachránit. Dmitrij se celou noc snaží najít pomoc i u těch nejvýše postavených, ale čím dál tím víc mu začíná docházet, že věci se nedějí tak, jak by měly. A že pro takového hlupáka není na světě místo a pochopení. (Ulmos)
(více)Videa (1)
Recenze (130)
Syrovost až do morku kostí. Bezvýchodnost situace umí natočit pouze Rusové, s běžícími závěrečnými titulky divák jen zírá do prázdna, svírá ho děs a nepopsatelný pocit, že se něco takového zřejmě opravdu děje. Tento filmový klenot by se měl promítat na každém zastupitelstvu, či jiným vládnoucím činitelům, a to nejen v Rusku. ()
Už v prvním komentáři bylo k tomuto filmu řečeno v podstatě vše zásadní (a další ho trefně doplňují), takže už sem jde jen stěží napsat něco, co tu dosud nezaznělo - snad s výjimkou pár osobních dojmů. Viděl jsem už docela hodně depresivních ruských filmů, ale tento jim v míře své bezútěšnosti téměř kraluje - vybavuji si, jak jsem se v průběhu filmu děsil "ach ne, přece to nemůže skončit TAKHLE". Nu, jak je vidět, může - do jisté míry je to tedy asi film s předvídatelným závěrem, a zamrzet může i často vytýkaná doslovnost děje, ale jinak je to film, který mě bezvýhradně dostal - a to především svou atmosferickou syrovostí a celkově realistickým dojmem, kterým působí (byť by se asi dalo diskutovat, nakolik film skutečně odráží ruské reálie a co vlastně stojí za jeho vznikem - osobně si to ale netroufám posoudit). Mrazivé, autentické, skličující, nadčasové a naléhavé - takové je poselství, s kterým tento výborný film přichází. Durak je nesmlouvavý filmový zážitek - nejen všem fandům kvalitní současné ruské kinematografie lze toto výtečné drama jen doporučit. Po jeho zhlédnutí se mi v duši rozlil hluboký smutek - dostávat tenhle film z hlavy budu hodně dlouho. ()
Docela těžko se mi tenhle film hodnotí. Měl napětí, byl kritický, ale pro mne asi moc schematický. Výrazné dobro, výrazné zlo a lidé z hroutícího se domu někde uprostřed. Ani herecky mě moc nepřesvědčil k lepšímu hodnocení. Navíc scéna s policisty mi přišla opravdu hodně mimo. Potom byl už závěr filmu velmi předvídatelný. Že jsou lidé mnohdy nevděčná svoloč bohužel vím už dávno. ()
film o prehnitom vedení mesta a mestských politikov niekde v Ruku a márnom boji jednotlivca proti tejto mašinérií. Ruský film o ruskom človeku, všade plno vodky a nadávok ale aj strachu beznádeje a bezcvýchodiskovosti. Bykov ako režisér a scenárista nastavil zrkadlo samotným Rusom. Až sa čudujem, že tento film nie je v Rusku na indexe. Silná veľmi silná a nečakaná sebarflexia. ()
Balabanov by měl zcela jistě radost, jako pocta tohoto velikána je tenhle film skoro dokonalý. Já vždycky tvrdil, že Rusko je velmi svérázná země a tenhle příběh o jednom blázínkovi, mě v tom jen utvrdil. Vůbec není důležité, jak to s domem vlastně dopadne, mnohem podstatnější je vykreslení té lhostejnosti a beznaděje, která se na Vás válí že všech stran. Tak pozor, ať stačíte zavčas uhnout. ()
Galerie (26)
Photo © TPO Rok
Zajímavosti (5)
- Dotyčný dům se nachází ve městě Tula, ulice Metallurgov 85. Praskliny byly sice vytvořeny pomocí polyuretanové pěny a zvětšeny počítačovou animací, ale budova je skutečně v havarijním stavu. Lokalitě odpovídá i tramvajová zastávka „Mašinostroitelnyj kolledž“, kde ústřední hrdina vystoupí z české tramvaje T3 a běží k domu. Ve starém bytě v moskevské čtvrti Kuzminki byly natočeny scény z domácnosti instalatéra Nikitina. Tento byt se „sovětským“ vybavením je mezi filmaři velmi oblíben a objevil se již v mnoha snímcích. (ČSFD)
- Film bol v koprodukcii ruským ministerstvom kultúry. (PATWIST)
- Film je venovaný pamiatke Alexeja Balabanova. (koba)
Reklama