Roger Waters: The Wall

Ráda na ten zážitek z kina vzpomínám. Nejsem úplný nadšený fanoušek Pink Floyd, a až jsem se za to zastyděla. Musím uznat, že tento koncert je opravdu skvělé dílo. Ještě teď na koncert vzpomínám. A někdy si zkusím něco od Floydů pustit :-)) Jinak souhlasím víceméně s tím, co tu bylo vyřčeno. Jen jsem asi jediná, komu to odpovídání na otázky fanoušků přišlo občas divné :-) (07.10.2015)

Tak lituju, že jsem ten koncert v Praze propásl. Ale po osobní přítomnosti je asi prostor kinosálu to nejlepší, jak si ten koncert vychutnat a navíc se tu dostanou i detaily, které někde vzadu na ploše prostě neuvidíte. Vizuálně je to neskutečné žřádlo, hudbu netřeba představovat. Prostřihy, jak Waters putuje po pomátnících bitev, kde padl jeho děda a otec mi moc nevadily. Vím, jak se Waters s tím traumatem celý život smiřoval a že tam pak přivedl své děti a vnoučata ukazovalo oddech, že ony s otcem mohli vyrůstat. Koupě blůčka je jasná. Bonus v podobě rozhovoru s Nickem Masonem je příjemné posezení starých pardálů. Jen škoda, že do filmu nezakomponoval účast i Davida Gilmoura na jedné koncertní zastávce tady (02.10.2015)

Cestou domů jsme v autě poslouchali rádio - po pár minutách jsem ho musel znechuceně vypnout, protože ty sračky, co tam hrají, nemůžou vedle TOHOTO audiovizuálního zážitku nikdy v životě stát. Permanentní husí kůže, neuvěřitelná smršť emocí a jeden z největších zážitků mého života. Byl jsem na živém koncertě 2x a tohle byla taková krásná třešnička na dortu, připomenutí, že už nikdy nic tak úžasného nezažiji. Thank you, Mr. Waters!!! (01.10.2015)

Koncerty nějak nejvyšším hodnocením neřeším, ale Roger Waters: The Wall by si to asi zasloužil. Cestovaní po Francii a Watersovi dialogy mě sice moc nebraly, ale jako trochu sentimentální člověk jsem to schopen odpustit. Neodpustím ale těm co stvořili zbytečné české titulky. Ti měli nějaké významy písniček na háku a prostě plácali kraviny, takže po třetí písničce jsem se svezl na sedadle dolů abych přes hlavu před sebou neviděl, co jsou ještě schopní vymyslet. K hudbě se nemá cenu vyjadřovat, slyšet Comfortably Numb a sledovat co to s publikem dělá je nepopsatelné. Asi nejsem jediný kdo by si přál tento koncert skutečně zažít. (12.10.2015)

Ačkoliv stále ještě patřím k mladší generaci, hudba Pink Floyd mě už nějaký ten rok inspiruje a fascinuje. Na živém tour Waterse jsem nebyl a proto jsem bez váhání kupoval lístek na The Wall již v předprodeji, abych si ono legendární stavění a bourání zdi mohl užít na vlastní oči a uši alespoň na velkém plátně. Příběhové pozadí desky The Wall zná asi většina fanoušků, ale i pro příležitostné posluchače je film dostatečně srozumitelný na to, aby pochopili Watersovy pocity, prožitky a myšlenky, které emočně vrcholily při epickém Comfortably Numb. Závěrečné půlhodinové odpovídání na otázky fanoušků v již odlehčené atmosféře bylo už jen příjemným bonusem, který završil tuto unikátní projekci. (30.09.2015)