Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Co způsobilo, že Ljudmila Pavličenková, krásná mladá dívka, vzala do ruky zbraň a stala se jednou z nejúspěšnějších sniperek druhé světové války? Je hrdinkou, nebo chladnokrevnou vražedkyní, která má na svědomí 309 obětí? A jaký byl její vztah k americké první dámě Eleanor Rooseveltové? Dokázala si zachovat ženskost i během vojenských operací? Nejen na tyto otázky odpoví strhující a napínavý snímek Bitva o Sevastopol, který vás provede jednou z nejdůležitějších bitev druhé světové války. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (226)

zette 

všechny recenze uživatele

Palec nahoru za snahu zfilmovat film o sovetske legendarni odstrelovacce Pavlicenkovove, ktera stacila zlikvidovat 309 nemeckych a rumunskych vojaku. Spousta valecnych scen je skutecne povedenych, namet je velmi zajimavy, Julija Peresild v roli Ljudmily je atraktivni mozna az moc... Film chtel toho ukazat strasne hodne a myslim, ze to bylo kontraproduktivni. Hodne mi vadil strih a velke zklamani je pro me soundtrack. Film ma proste jak hodne pozitiv, tak i negativ a zustanu tedy u prumerneho hodnoceni. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Bitva o Sevastopol, rusko - ukrajinská koprodukce, rok 2015. To jsou mi věci. Ruská kinematografie jde po letech útlumu konečně znovu nahoru. Po velice slušné Bretské pevnosti z roku 2010 jde o další precizně zahraný a poctivě odžitý válečný film. Občas je na něm znát nižší rozpočet, jak v podobě neumělého CGI, tak v horší kameře. Bohužel mi alespoň zpočátku přišlo, že hlavní hrdinka je vykreslená až příliš jako živoucí legenda a ne jako osoba hozená do noční můry. Možná to byl záměr, protože když v závěrečné třetině filmu konečně projeví emoce, dojem je o to drtivější. Kupodivu mi do děje pasovala i moderní hudba a jí podbarvené, lehce patetické scény. A ano, výcvik ve sniperské škole mi taky připomněl úžasný montypythonovský skeč How Not To Be Seen. ()

Reklama

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Až na nějakou tu historickou nepřesnost a nepochopitelný název jsem si film užil.Bojové scény byly vcelku realistické,místy jsem na jazyku cítil chuť hlíny,kterou tam vojáci buď polykali,nebo jí byli zasypáváni.Rusové mě tentokrát potěšili,nenatočili svůj typický gerojičeskij film,naopak,nebáli se rýpnout si do vlastních řad a ukázali,že umí natočit daleko kvalitnější válečný film,než jsou americké Pearl Harbor a Železná srdce.Nebýt nešťastného soundtracku,který mě místy opravdu rušil,udělil bych klidně i pět hvězdiček. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Nejdřív ze všeho si dovolím odcitovat nesmrtelný kamarádův popis (knižní) Aryi Stark: "problém s Aryou je v tom, že začala uznávat pouze svoji vlastní sílu, o které má navíc poněkud přehnané představy. Její žebříček hodnot se zredukoval na prosazovaní vlastních zájmů, a každého, kdo jí jen trochu nevyhovuje, považuje hned za nepřítele. Vzhledem k okolnostem, jejímu věku a nátuře se není čemu divit, ale nijak odvázaný z ní nejsem." Ten se dá prakticky bez jakýchkoli modifikací použít na všechny jakože silné válečnice, které nám spisovatelé a scénáristé přinášejí. A týká se to i této filmové Ljudmily. Nevím, jaká byla Pavličenková doopravdy jako člověk, ale taková, jakou mi ji představil film, spadá do téhle škatule ne proto, že by ji tak zformovala válka, ale tyhle rysy jí scénář vnukl od předválečných let (no, možná na tom měl podíl tatík z NKVD) a nějakou proměnou projde až tak v poslední čtvrtině, kde se začne chovat konečně trochu jako člověk (přičemž beru teď děj chronologicky, takže scény z USA počítám do toho konce). Jinými slovy, opět jsem se nedočkal ženské postavy "silné" dle současných měřítek, která by zároveň v určité míře nepůsobila jako hovado sociální interakce s okolím. Zároveň bych rád, aby bylo jasno, že to nikterak neumenšuje obdiv k jejím výsledkům, jen jako člověk (nebo tedy postava, je to film) mi stále přišla úctyhodnější její kamarádka, která není srab jen proto, že životy neukončuje, ale zachraňuje. Prožívá přitom stejnou hrůzu okolo, a dokáže zůstat člověkem. Pokud jde o film, jeho úroveň je kolísavá, několik scén je velice působivých a dobře napsaných, ať už se odehrají na frontě nebo v zázemí. Z těch bojových nálet na lodní konvoj, první boj a celkem zajímavé nápady ve sniperské škole (i když mi jeden moment okamžitě asocioval monty pythonovské How Not To Be seen), z těch mimo je nejsilnější smutný konec kamarádčina zasnoubení a americká scéna s "milodary" (tam se mi reakce Pavličenkové velmi líbila). Jako celek je film mírný nadprůměr, i když stále platí, že předností ruských (nebo rusko-něco) válečných filmů je taková špinavost a nekašírovanost oproti zářivé uhlazenosti. ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Rusové a válečný žánr zkrátka jde dohromady a funguje. Film o elitní ženské sniperce, která během 2. světové války zneškodní 309 nácků a divák pouze fandí a počítá padlé společně s hlavní hrdinkou. Akce je perfektní, sniper scény napínavé, nechybí i správná brutalita a solidní vizuál. Líbilo se mi to, byť scény mimo bitevní pole už tak poutavé nebyly. Highlight filmu je definitivně letecký nálet na ruské flotily. 70% ()

Galerie (112)

Zajímavosti (15)

  • Po svém návratu do Sovětského svazu již Pavličenková nebojovala. Byla moc cennou pro frontu. Stala se odstřelovačskou instruktorkou u Moskvy. [Zdroj: Vojna.net] (PozorGranat)
  • Přibližně v 71. minutě filmu, když Ludmila (Julija Peresild) podává Borisovi (Nikita Tarasov) papíry o zdravotní způsobilosti, zdravotní sestra zmíní jistého Sidorenka. Ivan Sidorenko byl sovětský odstřelovač, který měl nejvíce přímo potvrzených zásahů - 500. [Zdroj: Wikipedia.cz] (PozorGranat)
  • Celkem zabila Ljudmila Michajlovna Pavlichenko během druhé světové války 309 lidí, včetně 36 nepřátelských odstřelovačů, kteří byly potvrzeni v její snajperské knížce. (willy1)

Reklama

Reklama