Vlak do Pusanu

A máme zde historicky první finále soutěže ,,Co bude větší píčovina"! Z filmů, vilně se povalujících po ploše a chytajících lelky, prach a filcky od složky s krycím názvem P-rn- jsem si dovolil nominovat následující hity, které delší čas prokrastinuji: Hladový gejs - Mocinkygej, díl druhý (síla vzorů) a Vlak do Buzanu Pusanu. Pročpak že jsem po nich nesáhl ihned po zakoupení, ptáte se? Mám své důvody, mám. Zhůvěřilostí o blbečce či blbečkovi, co ve svém pubescentním zápalu a ukrutné neschopnosti zachraňují svět mám již tak trošku plné klektáky, a vlaky nesnáším, jsou pro pitomce. Ovšem vše krásné musí jednou skončit a dnes skončilo i období blažené nevědomosti. Už jsem to viděl. Ajvaj ajvaj. Tak tedy: V prvním kole se proti sobě staví Kaknis, vyzbrojená lukem, šípem, kozama, stále odulejší tlamou a tou svou silou vzdoru, oproti ní se s výrazem čerstvě penetrovaného štěněte do ringu šteluje devítiletá So-ja Kim, vlastnící jen plachý pohled ve svých očkách mongoloidní laně. Gong, obecenstvo ztichlo, samou nervozitou si hryže prsty až u samé prdele. Zbytečně, protože hrdinka z filmů o Hrách vo život se sama poutá do morálních dilemat a malé děcko, taková ta tabula rasa, v klidu vítězí kontumačně. Nevadí, snad se situace vystříbří v mači následujícím. Pýta kontra EE-septik Kim. Očekává se hladký průběh, hebkomodrý klaďas (byť tedy těžce retardovaný) zajisté smete pouhým pohledem záporníka z nejzápornějších, takového, co kolem krku nosí provaz z pupečních šňůr, osázený sušenými bulvičkami albínských novorozenců. A ejhle. Pýta nám zmatečně bloudí po bojišti, našlapuje do provazů, pláče a z levé trencle vypouští nažloutlou tekutinu. EE-Kim, který díky tomu již ví, kde soupeř ponáší nádobíčko, jej v poklidu a férově zezadu poltí požárnickou sekerou. No nebudeme to natahovat - takto končí prakticky každý souboj, a to i tehdy, když proti sobě vystrčím (jindy vcelku schopnou) Můrovou a toho posledního, nejpomalejšího zombíčka s vylámaným chrupem a ujetými chodidly. Je to tristní. Buď stárnu a mé povadající libido již nedokáže reagovat na rozpuklé cecky Lawrencový, jak by mělo, nebo se to celé zvrátilo v naprosto slaboduchou zábavu pro lobotomizované.... jistě to první, nebudu si fandit. Zato korejská reklama na prostředek veřejné popravy vysloveně nadchla. A to jsem se toho bál setsakra více, než oproti hodnocenému výměšku. Tak tedy - tímto jsem spláchl dva komenty najednou a mějte mě rádi! (05.11.2016)

Když si nechat vykousnout krkavici, tak jedině v jídelním voze! Díky silným katastrofickým výjevům a některým akčním jednotlivostem přifičí RegioZet na žánrové nástupiště se svěžím závanem vzduchu, nicméně jsou tu klišé vzorce a ryze jihokorejské melodramatické chvilky (sebezpyt u dojemného klavíru a ty sobecký tatínku, proč opustils maminku), kvůli kterým i přes svou rychlost přijíždí do cíle s 15 minutovým zpožděním a to může nejednoho cestujícího otrávit. Je myslím jasné, že nic z toho by se směrem na sever nestalo. A to nejen proto, že by na místním majiteli 95 % státních tukových rezerv nenašly zombie krk.. (21.09.2017)

Myslím si, že se zde trochu inspirovali filmem Světová válka Z, hlavně těma hordama zombíků, které přes sebe přelézají. Jinak se zde vybralo zajímavé prostředí a tím byl vlak, ve kterém cestující bojují o život s poněkud nadopovanými zombíky. Žádný z hlavních hrdinů to nemá do konce jistý a to se mi na tom líbilo, i když zamrzelo, že to někteří nezvládli. Klidně bych byl pro dvojku. (08.03.2019)

Není to špatné, byť jsem osobně filmů se zombíky už dost přesycen. Poněkud otravné mi zde ale přišlo, jak se zde permanentně zdůrazňuje význam rodiny (btw. příšerně mi tam vadila postava manžela těhotné ženy), a potom mě rovněž zarazilo, jak je ten film překvapivě krotký v zobrazení zombíckého řádění (znepokojivou atmosféru to má přesto velmi dobrou). Nějaké krve je zde v podstatě minimum (a ještě k tomu spíš připomíná chilli omáčku, kterou někdo rozmazal po oknech vagónů a bílé košili hlavní postavy), ačkoli si film podle mě vyloženě říká o drastické záběry utrhaných údů a požíraných mozků. Kdyby to bylo víc temnější a krvavější - a kdyby se ten film aspoň trochu obtěžoval s vysvětlením, kde se ta nákaza vzala - líbilo by se mi to asi víc. (30.12.2019)

Jede vláček motoráček kolik zombíků asi má. Ano může se zdát jako takový prequel Světové války Z, nakonec tam ta epidemie měla jedno z prvních ohnisek v Korei. Prostředí je vybrané dobře a scénář dobře napsán. Otcové malých dcer a otcové nastávající se jsou zajímavě profilované postavy. Někteří muži jsou opravdový muži, i když někteří úplně nejvyspěli. Konec zakončen velmi dojemně a trochu poetický, takže občas u někoho ukapne nejedna slza. A byť na na začátku se Vlak do Pusanu tvářil na 3 hvězdičky, tak se rozjel a i díky konci skončil na pěti. (26.11.2017)